Sumpersko.net

Vodohospodářům dělají starosti nízké zásoby vody ve sněhové pokrývce. Ta je ve většině krajů v povodí Moravy nulová, výjimkou je Olomoucký kraj, kde však dosahuje jen poloviny průměrných hodnot pro toto období. Kvůli nedostatku srážek jsou také nízké průtoky v řekách.

Na většině vodních toků v povodí Moravy jsou hladiny na podprůměrných hodnotách. Průtoky v řekách se pohybují nejčastěji v rozmezí od 12 do 50 % průměrných únorových hodnot. Vodnější je jen horní úsek řeky Moravy, který plní voda z odtávajícího sněhu v horských oblastech Jeseníků. V úseku řeky Moravy po Olomouc se tak hodnoty pohybují od 100 do 120 % průměrných hodnot, níže po toku dosahují 70 procent normálu. „Obecně platí, že toky v podzimních a zimních měsících mají nejnižší vodnost z celého roku. Současná situace je však ještě umocněna velice nízkými zásobami vody ve sněhu a také nedostatkem srážek. Sníh je přitom velmi důležitý nejen pro doplnění vody v řekách, ale i pro doplnění zásob podzemní vody,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

V dílčím povodí Moravy jsou stavy v řekách nejnižší. Sněhová pokrývka v Beskydech v uplynulých dnech kvůli teplému počasí téměř roztála a nedosahuje ani desetiny průměrných hodnot. „Vsetínskou Bečvou ve Vsetíně protéká 24 procent dlouhodobého měsíčního průtoku, Bečvou v Dluhonicích 33 procent , Dřevnicí ve Zlíně dvanáct procent, Hloučelou v Soběsukách 17 procent a Olšavou v Uherském Brodě 24 procent normálu. V dílčím povodí Dyje se průtoky pohybují okolo 50 procent únorových průměrných hodnot. V Dyji na přítoku do vodní nádrže Vranov protéká 44 procent dlouhodobého měsíčního průtoku, v Jihlavě v Ivančicích 59 procent, v Rokytné v Moravském Krumlově 52 procent, Svratkou na přítoku do vodní nádrže Vír 59 procent a Svitavou v Letovicích 69 procent,“ uvedla tisková mluvčí Jana Kučerová.

Podobný průběh zimy je pro vodohospodáře náročný, neboť vodohospodářská soustava musí reagovat na oba hydrologické extrémy. Sněžení a oteplení je stále reálné, proto musí ponechat v přehradách dostatek místa pro extrémní přítoky do nádrží. Na druhou stranu se snaží využít současné průtoky a zajistit dostatek vody v nádržích pro případné sucho, které při pokračování současné hydrologické situace hrozí. „Vodní nádrže jsou aktuálně naplněny z 80 až do 100 procent, pouze na nádržích Brno, Fryšták a Jevišovice jsou zásobní prostory upuštěny na polovinu. Retenční prostory všech nádrží jsou volné a připravené zachytit v případě náhlého oteplení či srážek případné povodňové průtoky“ říká Gargulák. Manipulace na vodních dílech jsou prováděny operativně dle aktuální hydrologické situace a dle schválených manipulačních řádů.

 „V současnosti realizujeme či připravujeme řadu projektů za stovky milionů korun, jejichž cílem je snížit dopady obou hydrologických extrémů, tedy jak na ochranu před povodněmi, tak na posílení vodních zdrojů v suchem nejvíce postižených krajích. Mezi nejvýznamnější patří výstavba vodárenské nádrže Vlachovice ve Zlínském kraji a výstavba vodního díla Skalička na řece Bečvě. Realizujeme ale také rozsáhlá přírodě blízká opatření na vodních tocích, která významně přispívají k zadržení vody v krajině,“ vyjmenovává Gargulák.