Sumpersko.net

Data ze speciálních senzorů pomohou městům a obcím v okolí CHKO Litovelské Pomoraví kontrolovat populace komárů. Ve vybraných tůních lužního lesa mezi Olomoucí a Řimicemi je instalovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Samosprávy díky čidlům získají na dálku údaje, podle nichž se rozhodnou, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, aby populace tohoto obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez.

Začátek jara je v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Tato chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Riziko přemnožení komárů podle odborníků v posledních letech navíc zvyšuje klimatická změna. „S rostoucími teplotami vody v tůních se totiž začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů v tak heterogenním prostředí, jako je právě Litovelské Pomoraví,“ upozornil Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP proto v několika tůních instalovali senzorové sety, které městům a obcím umožňují získávat informace například o teplotě vody, vzduchu či okolní půdy. Teplota vody totiž patří mezi důležité ukazatele, které mají vliv na vývoj larev. „Primárním sledovaným parametrem je informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, kterou získáváme pomocí dat z ultrazvukového čidla. Pracovníci samospráv, kteří mají monitoring tůní na starost, se pomocí následné vizualizace údajů z jednotlivých čidel ve webovém prostředí mohou v koordinaci s terénními pracovníky kvalifikovaně rozhodovat o případném postřiku,“ uvedl Jan Brus.

Senzory byly instalovány v rámci mezinárodního projektu Mosprema: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích, na kterém UP spolupracuje s městem Litovel, okolními obcemi, Olomouckým krajem a dalšími partnery.

Senzorové sety budou v tůních Litovelského Pomoraví autonomně pracovat po dobu několika let bez nutnosti lidské obsluhy. Získané údaje v kombinaci s informacemi o skutečném líhnutí larev následně pomohou odborníkům vytvořit základ pro model predikující vývoj populace komárů. „Jako vstupní data do tohoto modelu budou vstupovat i digitální 3D modely území získané plošným leteckým laserovým skenováním a velmi detailní modely jednotlivých líhnišť, které získáme skenováním z dronu. V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů by měl být budovaný model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní,“ vysvětlil Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky.

V terénu se tak pracovníci měst a obcí nyní zaměří pouze na monitoring aktuálního stavu líhnutí a početnosti komárů. Nově jim v tom pomáhá mobilní aplikace. „Kromě navigace v terénu a zakreslování nových líhnišť je aplikace primárně určena k aktualizaci stavu jednotlivých tůní. Toto sledování nám pomáhá identifikovat místa s vysokou koncentrací komářích larev a zjistit, zda je nutné v tůních kvůli riziku přemnožení komárů aplikovat larvicid, který cíleně hubí pouze jejich larvy,“ uvedl Jiří Nevima z katedry geoinformatiky.

Pracovníci během monitoringu do aplikace zadávají počty larev ve stanoveném objemu vody, zapisují údaje o poměru vývojových stádií larev a mnoho dalších parametrů včetně fotografií. „Za nejdůležitější údaj je považována expertní informace o nutnosti provést postřik. Všechny informace od pracovníků monitoringu jsou ihned po měření nahrávány na server a následně vizualizovány v podobě mapové aplikace. Zástupci obcí takto mohou být informování o stavu jednotlivých tůní a mnohem lépe plánovat a koordinovat aplikaci přípravku,“ podotkl Jan Brus. V případě povodňových stavů budou na územích mimo lužní les postřiky prováděny i z dronů.

Cílem projektu je především optimalizace a minimalizace zásahů nutných pro zvládání kalamitních stavů komárů v CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. „Moderní technologie mohou výrazně ulehčit práci jednotlivých pracovníků a napomoci nalézt rovnováhu v tomto křehkém ekosystému,“ dodal Jan Brus.