Sumpersko.net

Bílá halena, černá vyšívaná sukně s krajkovou spodničkou, v pase převázaná mašlí, na hlavě červený šátek - vypadala by jako babka ze vsi z dávných dob, nebýt obličeje z bílého pomalovaného plátna a slámy vyčuhující místo rukou a nohou. Pečlivě vystrojená figurína představovala Smrt a zbývalo jí jen pár okamžiků symbolické existence.

Na Smrtnou neděli ji děti vynesly ze šumperského Pavlínina dvora a hodily do očistných plamenů. S pomocí starého obyčeje se rozžehnaly s uplynulou zimou a přivítaly jaro. Ukázka tradičního slovanského zvyku byla součástí odpoledne vyplněného tvořivou prací a poznávání života předků.

Rozloučení se zimou připravili šumperští muzejníci. „Vynášení Smrti či Smrtky je známé od nejstarších dob a vyskytuje se napříč kulturami. Lidé věřili tomu, že tímto obřadem napomáhají obnově přírody a návratu slunce,“ objasnila etnografka Mária Kudelová.

Děti v muzeu nejdříve pomáhaly figurínu na její poslední cestu připravit a vystrojit - namalovaly jí obličej a ozdobily Smrtku barevnými stuhami. Potom jí přednesly autentickou říkanku z Veleboře: „Smrtná nedělo, kdes klíče dala? Dala jsem je, dala svatému Jiří, aby nám otevřel do ráje dveří. Svatý Jiří vstává, zem odmyká, aby tráva rostla, tráva zelená, fiala modrá, růže červená. Smrtná nedělo, kdes klíče dala? Dala jsem je, dala svatému Jánu, aby nám otevřel do nebe bránu.“

FOTOGALERIE: Rozloučení se zimou v šumperském muzeu I.

Ani zaujatá recitace dětských hlásků Smrtku neuchránila od předurčeného osudu. „Figurína se většinou házela do vody. Tam, kde taková možnost nebyla, ji upálili. Tradice vynášení Smrti časem vymizela, ale v devadesátých letech minulého století nastal zlom. Postupně se k ní vracely nejrůznější občanská sdružení a také školy. My jsme se v muzeu rozloučili nejen s končícím ročním obdobím, ale i s výstavou Za zimních večerů v chalupách,“ vysvětlila Kudelová.

Děti se ve Výstavní síni ocitly v interiérech starých stavení, prohlédly si nábytek i vybavení a dozvěděly se, jak se předkové bavili od podzimu do jara v dobách, kdy nebyla televize ani počítače. Vyzkoušely si draní peří, vyráběly košťátka a tkaly. Seznámily se také s pletením košíků, předením lnu, výrobou kartáčů i obšíváním knoflíků.

FOTOGALERIE: Rozloučení se zimou v šumperském muzeu II.

Další den věnovaný tradicím chystají v muzeu na Zelený čtvrtek 2. dubna. „Budou prázdniny, a tak děti, které nechtějí zůstat samy doma, mohou přijít. Upleteme s nimi pomlázky, ozdobíme kraslice a také vyrobíme velikonoční dekorace,“ zve etnografka.