Sumpersko.net

Nedomykavost mitrální chlopně je druhou nejčastější chlopenní vadou. Podle statistik postihuje až deset procent starší populace. Donedávna existovaly jen dvě možnosti léčby tohoto onemocnění: u méně závažných pacientů to byly léky, v akutních případech pak kardiochirurgická operace, tedy plastika chlopně nebo její náhrada. Současná medicína už ale nabízí i jiné a z hlediska výsledků velmi efektivní řešení: zavedení tzv. MitraClipu, tedy sponek, které zabrání nadměrnému zpětnému toku krve z levé srdeční komory do levé síně.

Mezi vybraná centra zdravotní péče v České republice, která specializovaný výkon provádějí, se zařadila i Fakultní nemocnice Olomouc. „Do konce roku bychom chtěli provést patnáct těchto intervencí,“ řekl přednosta I. interní kliniky - kardiologické profesor Miloš Táborský.

Výkon je určen pro pacienty, kteří trpí závažnou nedomykavostí mitrální chlopně, ať už v důsledku vrozeného poškození nebo následkem srdečního onemocnění. „Nejčastěji jsou to pacienti po infarktu myokardu, u nichž dochází k rozšíření levé srdeční komory. Dva cípy chlopně následně k sobě nedoléhají dostatečně a velký objem krve se tak vrací z levé komory do levé síně. To vede k přetížení celkového krevního oběhu,“ vysvětlil Táborský.

Úkolem lékařů při implantaci MitraClipu je dopravit díky sofistikovanému zařízení katetrem do levé síně speciální sponky o délce osm milimetrů a šířce čtyři milimetry, které pomohou zachytit oba cípy mitrální chlopně. „Instrumentárium má dvě části. První je poměrně silná hadička, přístupová cesta do levé síně, která má flexibilní, tedy řiditelnou část. To nám pomáhá ve správné navigaci vodícího katetru, na kterém je uchycená samotná sponka. Části instrumentária jsou navzájem pohyblivé, ať už ve směru dopředu dozadu nebo ve směru rotačním. A oba katetry, zaváděcí i vodící, jsou navíc aktivně navigovatelné ve všech směrech, takže jsme schopni se v levé síni pohybovat kterýmkoliv směrem,“ popsal speciální zařízení lékař Martin Sluka z I. interní kliniky - kardiologické, který na začátku července provedl druhou implantaci MitraClipu ve FN Olomouc.

Náročný výkon trvá dvě hodiny i více.

Sponky je totiž nutné umístit s milimetrovou přesností. „Intervence probíhá pod permanentním ultrazvukovým i rentgenovým dohledem. Jen výjimečně přitom stačí jediná sponka, nejčastější jsou dvě, ale někdy lze použít tři, čtyři a raritně i pět. Před uvolněním klipu z vodícího katetru kontrolujeme, jaký efekt má na nedomykavost, ale také, jak ovlivňuje dopředný, tedy správný tok krve,“ vysvětlil Sluka. Je však nutné sledovat i opačný efekt. „Pokud by totiž další dodaná sponka omezovala dopředný tok, nemůžeme dál pokračovat, protože z chlopně nedomykavé bychom vytvořili chlopeň příliš zúženou,“ dodal.

První MitraClip ve FN Olomouc zavedli pacientovi na sklonku loňského roku, druhou intervenci provedli na začátku léta.

Podle profesora Táborského je to dáno tím, že technologie je relativně nová a finančně náročná. „Vedli jsme také jednání s pojišťovnami, abychom v tomto programu mohli pokračovat. A v tuto chvíli můžeme garantovat, že jsme schopni ošetřit určitý počet pacientů s tím, že výkony jsou hrazeny ze zdravotního pojištění,“ doplnil přednosta olomoucké kardiologie, podle nějž dosavadní výsledky naznačují, že implantace MitraClipu je velmi efektivní léčebnou metodou. „Výrazně snižuje potíže pacientů, snižuje tím pádem také potřebu jejich pobytu v nemocnici. V současné době probíhají další studie, jejichž výsledky by měly tyto domněnky potvrdit,“ dodal.

Kardiologická klinika FN Olomouc je tak jedním z mála zdravotnických pracovišť v České republice, která tento typ intervence provádějí. „Na Moravě tento výkon provádí ještě další dvě nemocnice. V celé republice se vloni uskutečnilo zhruba jen padesát intervencí. Je to dáno finanční náročností výkonu a poměrně komplikovaným výběrem pacientů, kteří jsou pro výkon vhodní,“ doplnil Táborský s tím, že v Olomouci letos plánují celkem patnáct implantací MitraClipu. „To je z hlediska přípravy pacientů náš současný limit. Uvidíme, jak bude trend pokračovat v dalších letech,“ uzavřel profesor Táborský.