Sumpersko.net

Cesta může být cíl. I to platí o jízdě vlakem po tzv. Slezském Semmeringu. Kouzelné horské železnici na pomezí Moravy a Slezska, která vás zaveze do nejvýše položené stanice východní části republiky a otevře vám jedinečné výhledy na kopce a údolí Jeseníků a Rychlebských hor.

Horská dráha mezi Moravou a Slezskem byla otevřena na podzim roku 1888. V nadmořské výšce 760 metrů překonává Ramzovské sedlo a je tak nejvýše položenou železniční tratí a zastávka v Ramzové je zároveň nejvýše položenou zastávkou ve východní části České republiky. Aby dráha překonala tak velký výškový rozdíl, stanice v Lipové je výšce pouhých 520 metrů a Jeseník dokonce 460 metrů, a přesto příliš prudce nestoupala, vine se po úbočích zdejších hor v mnoha bočních údolích a přitom se otevírají kouzelné pohledy na okolní hory i do údolí hluboko pod železnicí.

V minulosti zde jezdily přímé vlaky z Prahy do Ostravy, později pak alespoň z Prahy do Jeseníku. Nyní 135 let starou dráhu využívají regionální spoje a spěšné vlaky s přímými vozy z Brna a Olomouce do Jeseníku. Dráha je spojená také s komiksovým příběhem Aloise Nebela vytvořeným spisovatelem Jaroslavem Rudišem a kreslířem Jaromírem Švejdíkem. Příběh je zasazen do zdejšího kraje a předobrazem nádraží v příběhu se stala malá stanice Horní Lipová na Slezském Semmeringu. Ve zdejší stanici funguje i malé železniční muzeum s fotografiemi a dalšími dokumenty z historie místní dráhy. 

Slezský Semmering vás zavede do města Jeseník, ve kterém se nachází středověká vodní tvrz s jedinečnou expozicí o čarodějnických procesech a několik příjemných kaváren, např. „Kavárnička“ v rohu centrálního Masarykova náměstí. Z Jeseníku se lze vydat také do Priessnitzových léčebných lázní, na Křížový vrch nebo na rozhlednu Zlatý Chlum. Množství turistických příležitostí nabízejí i další stanice a zastávky podél celého Slezského Semmeringu. Například z nejvýše položené zastávky v Ramzové lze vyjet sedačkovou lanovkou na vrch Šerák (1 351 m n. m.).

Kde se vzalo pojmenování Semmering? První a nejstarší horská železnice vznikla v letech 1848 až 1854 na pomezí Dolního Rakouska a Štýrska přes alpské sedlo Semmering. Města Gloggnitz a Mürzzuschlag na obou stranách hor, vzdušnou čarou vzdálená jen zhruba 20 kilometrů, spojila skoro 42 kilometrů dlouhá dráha se 14 tunely, 16 viadukty a více než stovkou menších mostů a propustků, která překonává horský průsmyk v nadmořské výšce 897 metrů. Nejvyšší stoupání je 28 promile. Aby nebyl tento sklon překročen, vine se trať po svazích okolních hor v řadě bočních údolí a v mnoha obloucích o malém poloměru. Jedinečné inženýrské dílo se tak stalo vzorem pro pojmenování podobných horských železnic v celé bývalé rakousko-uherské monarchii, na kterých se nachází mnoho tunelů a oblouků a stoupají po svazích hor.