Sumpersko.net

Francovka Alpa, vysavače Electro-Lux nebo zubní pasta Tuti-Fruti. Nejen tyto ikonické výrobky 20. století byly propagovány formou komiksu. Nová kniha Tomáše Prokůpka a Martina Foreta z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) mapuje historii komiksové reklamy u nás. Dílo s názvem Komiks a/jako reklama. Domácí obrázkový seriál jako médium reklamy a propagace ve 20. století ukazuje komiks jako hojně využívanou formu reklamy, na níž se podíleli také významní umělci své doby – od Josefa Lady přes Ondřeje Sekoru po Káju Saudka. 

Odborníci z Filozofické fakulty UP, kteří již dříve mapovali historii československého komiksu, se tentokrát zaměřili na specifickou formu komiksu užívaného v reklamě a propagaci. „Především prvorepublikový tisk byl na nejrůznější podoby reklamních obrázkových seriálů velmi bohatý, věnovali se mu i velikáni jako Josef Lada nebo Ondřej Sekora a vznikla i řada zajímavých postaviček, jako například Palabáček a Plamínek v kresbě Reného Klapače,“ uvádí spoluautor publikace Tomáš Prokůpek. Podoba uvedené postavičky zdobí i obálku knihy.

„Autoři formátem navazují na svou předchozí společnou knihu Před komiksem (2016), obsahově ale nabízejí specifické doplnění velkých kolektivních Dějin československého komiksu 20. století (2014) – systematicky mapují specifický segment komiksové produkce, který byl dosud blíže neprozkoumán. Atraktivním způsobem tak doplňují celkový obrázek o vývoji komiksu u nás,“ uvedl k novému titulu nakladatel Filip Tomáš.

„Komiksová reklama představuje spojení dvou fenoménů, které jsou zajímavé samy o sobě, mají však i leccos společného – třeba to, že ani jeden z nich to v českém 20. století neměl úplně lehké, vyvíjely se přerývavě a s omezeními. A v lecčem se jejich vnímání a problémy vlastně zdvojují,“ nastiňuje spoluautor publikace Martin Foret z FF UP. A dodává: „Reklama užívala a užívá řadu nejrůznějších médií a formátů, komiks je v tomto ohledu spíše marginální, ale přesto velmi zajímavý příklad. Detailní zpracování právě komiksové reklamy přitom nabízí i řadu přesahů, např. k animovanému filmu.“

Publikace nabízí pestrou škálu nejrůznějších výrobků a služeb, které obrázkové seriály propagovaly. „Již názvem zaujme seriál Muž s tabatěrkou aneb Kokain dělá divy z konce 20. let, navzdory svému názvu námětově neškodný. Překvapí možná množství seriálů propagujících hubnoucí čaje. Komiksem byly propagovány také cukrovinky či knihy,“ vyjmenovává Tomáš Prokůpek.

Při tvorbě publikace nestačil obvyklý ponor do fondů nejrůznějších knihoven, kterému se autoři věnovali již v předchozích projektech. „Reklamní komiksy se nevyskytovaly jen v periodikách, která knihovny archivují. Významná jejich část měla podobu různých příležitostných tiskovin, které byly přidávány zdarma k nákupu. Ty ale žádná sbírková instituce neeviduje a dochovaly se spíše výjimečně,“ vysvětluje Tomáš Prokůpek. Krom institucionálních sbírek tak bylo nezbytné pátrat i mezi soukromými sběrateli. Obsáhlá obrazová příloha knihy pak z velké části reprodukuje právě tyto nedostupné seriály a nabízí tak unikátní příležitost přiblížit čtenářům zapomenuté klenoty.

Podoby komiksové reklamy odrážejí nejen vývoj samotného komiksu, např. využívání promluvových bublin, ale také proměny reklamy jako takové. Patrné je to především mezi léty 1948 a 1989. „Reklama v době socialismu propagovala především typy výrobků, nikoliv jejich konkrétní značky, protože ty nebyly podstatné, stejně jako nebyli podstatní jejich výrobci, centralizované státní podniky,“ doplňuje Martin Foret. „Přesto najdeme výrobky či služby, které jsou v reklamách přítomné jak za první republiky, tak za komunismu – třeba francovka Alpa nebo spoření. Speciálním typem jsou reklamní komiksy pro děti, které vedle například mléčných výrobků propagovaly třeba i ocelové traverzy,“ přibližuje Martin Foret.

Vedle zmíněných výtvarníků Josefa Lady, Ondřeje Sekory či Reného Klapače patřili k významným reprezentantům českého reklamního komiksu také František Voborský, Kája Saudek nebo Jaroslav Němeček, věnovaly se mu ale i osobnosti v komiksu jinak nepůsobící jako Leo Heilbrunn. Nejen jim jsou v knize věnovány speciální kapitoly.

Kniha má 408 stran, vedle výkladového textu s množstvím reprodukcí zahrnuje i více než stostránkovou obrazovou přílohu s kompletními reklamními seriály. Publikace je výstupem výzkumného projektu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a vychází za její podpory.

Uvedení knihy se bude konat ve čtvrtek 26. února od 17.00 v prostorách Ústavu pro českou literaturu AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1). Na místě bude rovněž možno zakoupit publikaci s významnou slevou