Sumpersko.net

V den, kde kalendářní datum vytvoří číslo 112, tedy 11. února, slavíme Evropský den tísňové telefonní linky 112.

O zavedení tohoto evropského dne se zasloužila Česká republika, když před devíti lety předsedala Evropské unii. „Lidé na číslo 112 již nevolají kvůli přesnému času, ale správný způsob oznamování mimořádných událostí je třeba obyvatelstvo stále ještě učit. O tom všechny přesvědčil orkán Herwart, kdy došlo k přetížení tísňových linek", uvedla tisková mluvčí Generálního ředitelství HZS Nicole Zaoralová.

Tísňové hovory u nás na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 i české číslo 150 jsou odbavovány ve čtrnácti telefonních centrech umístěných v krajských sídlech hasičských záchranných sborů. „Centra jsou navzájem hlasově a datově propojena, takže jsou plně zastupitelná v případě přetížení, výpadku či technologických odstávek. Technologie telefonních center propojuje základní složky integrovaného záchranného systému, což umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek. Moderní softwarové vybavení dovoluje například identifikovat adresu volajícího z pevné sítě nebo určit polohu mobilního telefonu,“ přibližuje Nicole Zaoralová.

Za loňský rok operátoři tísňové linky 112 odbavili v České republice 2,9 milionů hovorů, z čehož 2,6 milionů volání bylo na linku 112 a bezmála 390 tisíc volání na linku 150. „Nejvíce volání zaznamenali operátoři linek v lednu, oproti tomu nejméně hovorů bylo přijato v měsíci dubnu. Dle statistiky počtu přijatých hovorů na tísňových linkách jednotlivých krajů vede hlavní město,“ sdělila mluvčí.

Zatím asi největší zatěžkávací zkoušku zažily tísňové linky 112 a 150 v neděli 29. října loňského roku, kdy se přes Českou republiku přehnal orkán Herwart.

Systém tísňových linek je připraven zvládnout cca tisíc tři sta až tisíc pět set hovorů za hodinu. „Mezi osmou až desátou hodinou ranní bylo přijato pět tisíc hovorů za hodinu a za celý den bylo odbaveno přes třicet tisíc hovorů,“ osvětluje čísla statistiky Nicole Zaoralová, která dodává: „Docházelo k tomu i proto, že jedinou mimořádnou událost nahlašoval větší počet lidí a dále byly nahlašovány události v daný okamžik neurgentního charakteru. Primárně tak byli hasiči vysíláni k událostem, kdy byl ohrožen život, zdraví a majetek obyvatel, další události čekaly na vyřízení a byly řešeny postupně během následujících hodin a dní.“

V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání. Povinnost zavést jej do praxe byla uložena všem členským státům do konce roku 1996. Česká republika zavedla jednotné evropské tísňové číslo ve stejném roce, kdy se stala členským státem Evropské unie tj. v roce 2004. Tísňová linka 112 v současnosti slouží půl miliardě občanů členských států Evropské unie, dále občanům Černé Hory, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, Turecka a Islandu. Smyslem zřízení jednotného čísla tísňového volání bylo poskytnout obyvatelům možnost obrátit se v nouzi na stejném telefonním čísle, zdarma, nepřetržitě, z jakéhokoliv telefonního přístroje na záchranné složky a to nejen ve své zemi, ale i při cestování a pobytu v zahraničí.