Sumpersko.net

Ve středu 6. září vyvrcholí oslavy třicet let trvání Galerie Jiřího Jílka, a to v šestnáct hodin debatou Umění okolo Pradědu přímo v Galerii Jiřího Jílka o smyslu a důležitosti umění a kultury v podhůří Jeseníků. Hosté debaty: Jindřich Štreit (Sovinec); Anežka Kovalová, Pavlína Vogelová, Radovan Auer, Roman Janků (Šumperk); Růžena Zapletalová, Michal Vyhlídal, Lenka Vavříčková (Rýmařov); Kristýna Krutilová, Tereza Slováková, Tomáš Vlazlo (Jeseník); Jan Freiberg (Příbram).

Od devatenácti hodin bude slavnostní koncert Stamicova kvarteta v Kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku. Špičkový soubor tvoří Jindřich Pazdera (1. housle), Josef Kekula (2. housle), Jan Pěruška (viola) a Petr Hejný (violoncello). Na programu zazní skladby W. A. Mozarta, J. B. Foerstera a A. Dvořáka.

Výstavu V síti barev a čar zakončí slavnostní dernisážovou artovou nedělí 10. září v šestnáct hodin. 

Iniciátorem založení městské galerie současného umění byl, vedle Miroslava a Anežky Kovalových, bývalý porevoluční šumperský místostarosta a člen městské rady Igor Kroupa (1951–2010). Díky jeho zájmu a podpoře kultury, umění a památkové péče se v Šumperku podařilo zrealizovat řadu výjimečných a historicky cenných projektů. Připomeňme obnovu zchátralého historického centra Šumperka, které bylo následně v roce 1992 prohlášeno Ministerstvem kultury za městskou památkovou zónu. Zasadil se o rekonstrukci klášterního kostela Zvěstování Panny Marie a Geschaderova domu, prosadil obnovu vyhořelého šumperského divadla a taktéž otevření prostoru pro současné výtvarné umění v Galerii Jiřího Jílka v Sadech 1. máje v Šumperku. V ještě nedokončené galerii byla v souvislosti s návštěvou Václava Havla 8. března 1993 realizovaná premiérová výstava soch a kreseb Jiřího Jílka. Oficiálně pak byla Galerie Jiřího Jílka slavnostně otevřena 8. září 1993 jeho retrospektivní výstavou, jež se následně stala základem pro stálou expozici. Výstavu zahajoval Pavel Zatloukal z Muzea umění v Olomouci. Navazující prostor byl určen pro aktuální, krátkodobé výstavy. Intenzivních třicet let nepřetržitého provozu galerie je dobrou příležitostí k ohlédnutí se. Nutno připomenout roli Aleny Čižmářové, která se o produkční rozjezd galerie starala do října 1994. Z doby její působnosti připomeňme například výstavy Milana Zimmermanna, Josefa Istlera, Pavla Hřebíčka, Jindřicha Štreita nebo zvony rodiny Dytrychových včetně Zvonu svobody pro Šumperk. Po měsíční rekonstrukci, od prosince 1994 galerii komplexně kurátorsky i dramaturgicky převzal Miroslav Koval. Aktuální výstava 30 let Galerie Jiřího Jílka představuje mozaiku nejvýznamnějších kurátorských počinů Miroslava Kovala s akcentem na výtvarnou linii v odrazu osobité tvorby Jiřího Johna (1923–1972) z 60. let dvacátého století. Na spřízněné výrazové i významové vlně uměleckého vyjádření se nese i umělecká tvorba Jiřího Jílka, otce Anežky Kovalové, stejně tak i celá sobotínská umělecká rodina Kovalových. Jde o vnímání podstaty věcí zdánlivě všedních, o vnímání údělu člověka v bezprostředním sepětí s přírodou. Všichni svou tvorbou dalece přesahují regionální význam. V komponované retrospektivě proto uvádíme sochaře, malíře a básníka Jiřího Jílka (1925–1981, otce Anežky Kovalové), malířku a kreslířku Anežku Kovalovou (*1949), malíře, kreslíře, fotografa a kurátora Miroslava Kovala (1944–2022), stejně tak jejich syna Štěpána Kovala (*1974) s jeho fotografickým ponorem do světa mechorostů společně s výběrem z několika generačního spektra umělkyň a umělců, jejichž tvorba rezonuje s vizuálním vnímáním a cítěním Kovalových a podtrhuje dramaturgickou vytříbenost Galerie Jiřího Jílka.