Sumpersko.net

V loňském roce nepoužilo přilbu 79 procent usmrcených, 66 procent těžce zraněných a 65 procent lehce zraněných cyklistů. Cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek zavinili 29 procent nehod zaviněných cyklisty, při nichž bylo 37 procent cyklistů usmrceno, 27 procent těžce a 29 procent lehce zraněno.

V roce 2018 bylo na pozemních komunikacích v České republice evidováno 4 281 nehod s účastí cyklistů, při nichž bylo usmrceno 38, těžce zraněno 396 a lehce zraněno 3 219 cyklistů. I přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů, byl v oblasti těžce zraněných cyklistů evidován 12 procent meziroční nárůst. Cyklisté se na všech usmrcených osobách v minulém roce podíleli 7 procenty, na těžce zraněných pak 16 procent. Nejvyšší podíl usmrcených i těžce zraněných cyklistů na všech usmrcených i těžce zraněných osobách byl evidován ve Zlínském kraji.

Více ZDE

Cyklisté jsou jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). „Důvodů, proč se nedaří plnit NSBSP v oblasti cyklistů, je celá řada. Za základní a dlužno podotknout zcela zásadní považuji nepoužívání cyklistických přileb. Dlouhodobě se na míře následků nehod s účastí cyklistů podepisuje v drtivé většině nepoužívání cyklistických přileb. Investice ve výši řádově několika stokorun může v mnoha případech zachránit lidský život,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí SO BESIP MD a dodává: „Druhým, neméně závažným, nešvarem je ve spojitosti s cyklisty alkohol. U tří z deseti nehod zaviněných v uplynulém roce cyklisty byl zjištěn alkohol, příp. návykové látky. I u zjištěných nízkých hladin, byla evidence v uplynulém roce neúprosná.“

Cyklisté pod vlivem alkoholu do 0,5 promile zavinili vloni 76 nehod, při nichž bylo těžce zraněno pět cyklistů, dalších 64 cyklistů pak bylo lehce zraněno!

Projekt, zaměřený na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995-2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Ve všech uvedených případech analyzovali patologové, zda přilba mohla cyklisty zachránit či nikoli. „Výzkumný projekt prokázal, že 37 procent cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby,“ říká Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu v. v. a dodává: „Studie dospěla k závěru, že cyklisté by jednoznačně měli používat cyklistické přilby, měli by si však uvědomit, že ne ve všech situacích je cyklistická přilba sama o sobě ochrání.“

Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů usmrceno na přímých úsecích (19 usmrcených, 8 procent podíl). Nejvíce cyklistů (158) bylo těžce zraněno místních komunikacích, třetina (33 procent) těžce zraněných na tomto druhu komunikací byli v roce 2018 cyklisté. S 84 těžce zraněnými cyklisty pak následovaly silnice III. tříd, na kterých se cyklisté podíleli na všech těžce zraněných osobách 21 procent. Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů těžce zraněno v přímých úsecích (172 těžce zraněných, 16 procent podíl). Na křižovatkách bylo v součtu těžce zraněno 139 cyklistů, na okružních křižovatkách se na všech těžce zraněných osobách pak cyklisté podíleli 54 procent.

Elektrokola na silnicích v České republice zažívají v posledních letech obrovský rozmach. V této souvislosti je nutné apelovat na řidiče těchto dopravních prostředků, aby provozovali výhradně elektrokola určená k provozu na pozemních komunikacích a nezvyšovali výkon/rychlost např. pomocí tuningu elektrokol. „V rámci analýzy dopravních nehod bylo šetřeno několik případů s účastí elektrokola. Střetová rychlost u šetřených dopravních nehod se pohybovala v rozmezí 10 - 30 km/h, nepřiměřená rychlost byla jako hlavní příčina nehody vyhodnocena pouze v jednom z případů. U jedné z šetřených nehod byl vyhodnocen negativní vliv přídavného pohonu elektrokola. U šetřených nehod s účastí elektrokol byla zaznamenána lehká až středně těžká zranění, ta byla do určité míry ovlivněna rovněž věkem jezdce na elektrokole,“ říká Veronika Valentová, ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV a dodává: „U jedné z šetřených nehod bylo rovněž zadokumentováno elektrokolo, které však s ohledem na své parametry nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích – svým výkonem až 7 kW a maximální rychlostí, dosahující až 70 km/h významným způsobem překračovalo legislativně upravené limity pro elektrokola. Nejednalo se tedy o dopravní prostředek způsobilý k provozu na pozemních komunikacích."