Sumpersko.net

Výzkumný tým studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) Univerzity Palackého v Olomouci v úterý 9. května ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky představil výsledky české části mezinárodní studie realizované v roce 2022 mezi žáky základních škol. Počet mladých lidí, jejichž virtuální život vykazuje problematické rysy, vzrostl z pěti procent v roce 2018 na osm procent v roce 2022. Častěji jde o dívky, chlapci naopak ve větší míře hrají počítačové hry. Výzkum podpořila Technologická agentura ČR v rámci Programu ÉTA.

Každý dvanáctý český školák ve věku 11–15 let patří do kategorie tzv. problematických uživatelů sociálních sítí. O tom, které děti jsou v riziku, rozhodují doprovodné negativní jevy v chování, nikoliv čas strávený před obrazovkami. „Jsou to děti, které se neúspěšně pokoušejí omezit čas strávený na sítích, zanedbávají své koníčky, lžou svému okolí o množství času stráveném na sítích nebo se kvůli němu dostávají do konfliktu s rodiči či kamarády. Problémy se sítěmi jdou ruku v ruce s dalšími aspekty životního stylu: častěji se u těchto dětí objevují depresivní příznaky, konzumace energetických nápojů, problémy se spánkem a životní nuda,“ upozorňuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC, a doplňuje: „Z výzkumu nelze jednoznačně určit, zda zvýšené riziko depresí či horší vztahy s vrstevníky jsou důsledkem, nebo naopak příčinou problematického užívání sociálních sítí.“

Z hlediska intenzity využívání sociálních sítí se Česká republika řadí k zemím s nižším počtem intenzivních i problematických uživatelů. Ke státům, kde je naopak podíl těchto uživatelů nejvyšší, patří Malta, Španělsko či Rumunsko. Na opačném pólu – tedy mezi zeměmi s nejnižším počtem problematických uživatelů – jsou mladí Nizozemci či děti z Izraele. A také z Česka. Mezi padesátkou sledovaných států patří českým dětem poměrně lichotivá osmá příčka. Více informací ZDE

Zatímco sociální sítě jsou zejména doménou dívek, hraní počítačových a online her reportují především chlapci. Každý den u počítačové hry sedí čtyřicet osm procent českých chlapců.

Do rizika rozvoje problémů s hraním spadá třináct procent chlapců a pět procent dívek. Výskyt problematického hraní her klesá s věkem: 15letí jsou tak méně rizikoví z pohledu hraní her než 11letí. Chlapci mnohem častěji než dívky uvádějí, že jediné, na co byli schopni myslet, bylo hraní, cítili se mizerně, když nemohli hrát, nebo se kvůli hraní hádali se svými blízkými. „Studie HBSC je cenným zdrojem informací o životním stylu nejmladší generace, která žije s digitálními technologiemi už od narození. Dokresluje nám zjištění studie ESPAD mezi 16letými z roku 2019, která ukázala, že nadužívání digitálních technologií se týká až čtvrtiny dospívajících,“ komentuje nová data studie HBSC národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil a dodává: „Digitální technologie samy o sobě problémem nejsou. Varující ale je, že v posledních letech rostou počty dětí a dospívajících ve věku 10–18 let, které v souvislosti s problémy s nadměrným hraním a sociálními sítěmi vyhledávají odbornou pomoc v adiktologických službách.“ 

Epidemiologická studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí mladých lidí v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě a vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 tisíc českých školáků na 250 školách různého typu v celé ČR.