Sumpersko.net

Rozbouřené řeky, které drasticky braly domovy i životy. Hasiči, kteří nasazovali ty vlastní pro záchranu ostatních, na hraně vyčerpání i fyzických možností. Tak to vypadalo loni na severu našeho kraje. Je to právě rok od chvíle, kdy se náš sbor musel semknout, aby mohl čelit nevyzpytatelnému živlu a mohl pomáhat všem těm, kteří vlastními silami nemohli kritické situace zvládnout. Rok od záplav, které ničily na severu Moravy.

Krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje  evidovalo 6,5 tisíce událostí spojených s povodněmi, u záchranných a likvidačních prací se vystřídalo pod velením HZS Olomouckého kraje přes 6 tisíc profesionálních a dobrovolných hasičů z celé republiky. „Celkově jsme pomocí vrtulníků a pozemní cestou zachránili v kraji 322 lidí (z toho Jesenicko 275), dalších téměř 2,5 tisíce jsme evakuovali (z toho Jesenicko 1752),“ sdělila tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje Lucie Balážová.

„Je to přesně rok od ničivých povodní, které pro náš sbor znamenaly jednu z největších a nejrozsáhlejších mimořádných událostí vůbec. Statistiky hovoří jasně, nasazení našich příslušníků i dobrovolných hasičů z celé republiky bylo enormní. Když se na naše zásahy podívám s odstupem, musím konstatovat, že za námi zůstal obrovský kus práce. Tímto bych chtěl poděkovat příslušníkům a zaměstnancům našeho sboru za jejich aktivní přístup a nasazení. Vážím si také zapojení odřadů z celé republiky, a to jak profesionálních jednotek, tak těch dobrovolných. Bez jejich nasazení bychom takto rozsáhlou událost zvládali mnohem obtížněji. Zároveň jsem moc rád, že i přes mnoho kritických a nebezpečných situací se všichni hasiči vrátili domů,“ shrnuje krajský ředitel brigádní generál Karel Kolářík.

Tlaková níže Boris přinesla do České republiky srážky, které na Jesenicku extrémně rozvodnily horské řeky Bělou, Vidnávku, Staříč a Černý potok. Následky byly v mnohém horší než v roce 1997. Do regionu směřovalo nejvíce našich sil a prostředků ještě před kritickým víkendem 14. a 15. září.

Kvůli nepříznivým předpovědím hasiči vytvořili předsunuté odřady složené z profesionálních a dobrovolných hasičů s těžkou technikou a čluny. „Vyjely na pomoc do ohrožených oblastí Jesenicka v sobotu 14. září brzy ráno, což se ukázalo jako zásadní pro následné záchranné práce. Na základě rozkazu velitele zásahu se rozmístily do obcí po proudu řeky Bělé a Vidnávky: do Mikulovic, Písečné, České Vsi, Bělé pod Pradědem, Vidnavy a Velké Kraše. Během sobotního dopoledne se ze vsí staly nepřístupné ostrovy uprostřed rozbouřených řek. Včas dislokované odřady byly v daný okamžik jedinou možností evakuace a záchrany obyvatel celé lokality předtím, než se umoudřilo počasí a mohly být do akce nasazeny vrtulníky,“ rekapituluje mluvčí Balážová.

Hasiči při pozemních operacích nasazovali životy na extrémně nebezpečných místech, v silném proudu, za nepříznivých povětrnostních podmínek a v nebezpečném terénu, protože voda zdevastovala vozovky, mostní konstrukce, demolovala budovy, lámala stromy i sloupy elektrického vedení. Obrovskou komplikací bylo nespolehlivé spojení a chybějící mosty na opačné břehy. 

„Díky znalostem místních velitelů se přímo v Jeseníku podařilo odvrátit hned několik katastrof. Například v místní nemocnici hrozilo zatopení záložních baterií a rozvoden elektrické energie, na které byli napojeni pacienti na oddělení ARO, posádky prvního a druhého výjezdu zachraňovali obyvatele Jeseníku přímo z oken zaplavených domů, z podkroví, ze zatopených automobilů, evakuovali celé panelové domy či ulice. V Palackého ulici byl zatopen sanitní vůz i s řidičem, který uvíznul polovinou těla v pravých dveřích a nemohl se dostat ven. Aby strojník k sanitce bezpečně dojel, musel dávat pozor na další plavající vozidla. Hasiči evakuovali například bytový dům Aldaron, obyvatele bylo nutné dostat přes most, který už byl ale zatopený vodou. Jednotka vytvořila lanové zábradlí a evakuované osoby pomocí záchranného opasku postupně převáděla na druhý břeh řeky,“ přibližuje Lucie Balážová a dodává: „Na některá místa jsme se ovšem nedostali ani my, a tak záchrany musely dokončit vrtulníky. Mnoho lidí ztratilo své domovy při povodňové vlně, další pak kvůli špatné statice nemovitostí.“

Po skončení záchranných prací a poklesu vodních hladin byly neprodleně zahájeny likvidační práce, při nichž byla naprosto zásadní spolupráce všech štábů zapojených do řešení krizové situace. Prioritou bylo nejprve zajistit potravinovou a humanitární pomoc obyvatelům regionu. „Jelikož byla celá oblast téměř nebo zcela neprůjezdná, bylo v prvních dnech rozhodnuto o nouzovém zásobování pomocí šest vrtulníků AČR. Leteckou i pozemní cestou bylo celkově zajištěno 260 tun potravin a drogerie, přes tři tisíce vysoušečů a více než 300 elektrocentrál a topidel. Zřízeno bylo třináct evakuačních středisek v zasažených obcích Jesenicka, které využilo víc než tisíc obyvatel lokality. Na postiženém území byla zajištěna psychosociální pomoc HZS Olomouckého kraje ve spolupráci s neziskovými organizacemi,“ dodala Lucie Balážová.

Nedílnou součástí záchranných a likvidačních prací bylo Krajské operační a informační středisko HZS OLK, které přijímalo tisíce tísňových volání, koordinovalo jednotky v terénu a spolupracovalo s krizovými štáby i dalšími složkami IZS.

HZS Olomouckého kraje přes dva měsíce řídil nejprve záchranné, následně likvidační práce, z čehož plyne nepřeberné množství zkušeností, poučení a poznatků, které využijeme pro další rozsáhlé mimořádné události. HZS Olomouckého kraje získal také hned několik ocenění v profesní anketě Hasič roku 2024.