Povolání: Nemocniční kaplanka
28. května 2017 - 03:07
ROZHOVOR s Lenkou Topolanovou o návratu duchovní péče do nemocnic
kaplanka Mgr. Lenka Topolanová foto: M. Jeřábek - šumpersko.net
Duchovní služba se od roku 1989 vrátila do armády, vězeňství, policie a nyní konečně také do nemocnic. Církve se mezi sebou již dávno dohodly, jak by nemocniční kaplan měl fungovat a jaké by měl mít vzdělání, dosud neexistovala norma, podle níž by se tato služba řídila a byla garantována její kvalita.
Té jsme se dočkali až letos ve formě Metodického pokynu o duchovní péči v lůžkových zařízeních poskytovatelů zdravotní péče. Tento dokument vstoupil v účinnost 13. dubna, tedy symbolicky před Velkým pátkem. „Jako dlouholetý ředitel nemocnice si uvědomuji důležitost a nezastupitelnost duchovní péče, zejména pro těžce nemocné pacienty, seniory a jejich rodiny. Svou velkou roli hraje i pro samotné zaměstnance nemocnice. Jsem rád, že takový metodický pokyn máme konečně v ruce. Vyjasní například i požadavky na kvalifikaci nemocničních kaplanů, ale co je nejdůležitější, Ministerstvo zdravotnictví na základě tohoto pokynu zřídí Radu pro duchovní péči, která bude řešit koncepční otázky duchovní péče v lůžkových zařízeních,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.
Dnes již nestačí, aby nemocniční kaplanka či kaplan byli teology či duchovními. Musejí projít i výcvikem, jenž je připraví na práci s lidmi, kteří nejsou mnohdy aktivními věřícími v jejich církvi nebo sami sebe vnímají jako nevěřící, přesto službu kaplana vyhledávají. Důležitost této formy péče připomněla také náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová, která se na vytvoření metodického pokynu podílela. „Nemocniční kaplan může být pro některé pacienty stejně důležitý jako například chirurg. Psychický stav pacienta totiž mnohdy výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby,“ vysvětlila.
Metodický pokyn v první řadě vymezuje pojmy duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních včetně cílů a zásad této formy péče. Kaplanem podle něj může být člověk, který má dokončené teologické vzdělání magisterského stupně a absolvoval kurs nemocničního kaplanství. Musí rovněž mít nejméně tři roky praxe v obecné pastorační péči. Nemocniční kaplan je jmenován na základě společného pověření Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v České republice. Metodický pokyn také upravuje přístup k nemocničním kaplanům ze strany zdravotnického personálu a stejně tak se týká jejich mlčenlivosti o skutečnostech, které mají osobní nebo důvěrný charakter. Odkaz na Medodický pokyn ZDE
Stále důležitějším tématem se stává spolupráce kaplana s týmem zdravotníků, který pečuje o nemocného, snaží se pochopit jeho potřeby a adekvátně na ně odpovědět. Pacient s kaplanem mluví jinak, i když možná o stejných tématech, než s lékařem či sociálním pracovníkem. Týmová spolupráce mezi všemi profesionály pak nabízí objevení a posílení zdrojů, které mohou pomoci při léčbě nebo doprovázení v nemoci a někdy podporu na konci života.
Nemocnice Šumperk má také svoji kaplanku, která pacientům zajišťuje duchovní péči. Mgr. Lenka Topolanová se nemocným věnuje individuálně a nabízí jim nejen četbu z bible, ale hlavně přátelský zájem a povzbuzení. „Na první pohled se může zdát, že je duchovní služba určena pouze lidem věřícím, hlásícím se k určité církvi a pouze praktikujícím věřícím. Každodenní praxe však ukazuje, že duchovní podpora může být užitečná i pro lidi „nevěřící“. Období těžké a nevyléčitelné nemoci je zvláštním obdobím, kdy se běh všedních dní radikálně změní a pacienti často přehodnocují své postoje a žebříčky hodnot,“ sdělila tisková mluvčí nemocnice Hana Hanke, která upřesnila „Podle možnosti je pak duchovní služba nabízena i blízkým pacientů či uživatelům sociálních služeb, pozůstalým nebo zdravotnickému personálu.“
Požádali jsme stále usměvavou šumperskou nemocniční kaplanku o krátký rozhovor.
Kolik let působíte jako nemocniční kaplanka v Šumperku?
Mgr. Lenka Topolanová: V Nemocnici Šumperk působím už šest let. Věnuji se každému, kdo si přeje řešit duchovní, existenciální nebo etické otázky - ať už se jedná o pacienta, osoby jemu blízké nebo zdravotníka. Služba byla symbolicky zahájena v pátek 11. února 2011 při příležitosti Světového dne nemocných, který vyhlásil v roce 1993 papež Jan Pavel II. Své služby nabízím každý den od osmi do čtrnácti hodin. Nemocnice je místo, kde má většina pacientů dlouhé hodiny času na přemýšlení. Lidé se ptají na otázky: Proč zrovna já? Má můj život ještě smysl? Své pocity a myšlenky často nemají s kým sdílet. Nabízím jim proto pomoc při hledání odpovědí na tyto otázky i při řešení obtížných životních situací, a to prostřednictvím rozhovoru, naslouchání, modlitby či čtení Bible. Nestarám se pouze o duchovní potřeby věřících pacientů, ale můžu pomoci i nevěřícím v jejich obavách vyplývajících z nemoci. K dispozici je rovněž i nemocničnímu personálu. Mé služby mohou využít i ambulantní pacienti a také blízcí hospitalizovaných pacientů. Jsem připravena pomoci samozřejmě i těm, kdo v nemocnici ztratili svého blízkého v důsledku nemoci nebo úrazu.
Můžete za těch šest let v Nemocnici Šumperk přiblížit zájem o služby, které poskytujete?
Mgr. Lenka Topolanová: Duchovní péče začala na ošetřovatelských lůžcích a postupně se rozšířila na další oddělení. Nabídka duchovní péče je na každé nástěnce v nemocnici, i na pokoji. Pravdou je, že takto mě pacienti oslovují velmi vzácně, spíše až tehdy, když se ocitnou na nemocničním lůžku sami v krizi a jsou zde déle. Duchovní péče zahrnuje především doprovázení pacienta v jeho obtížích, nemoci, utrpení či umírání, dále zahrnuje pomoc k lidsky důstojnému zvládnutí životní situace, rozhovory s osobami blízkými a doprovázení pozůstalých a to nasloucháním, rozhovory, četbu Bible a zprostředkováním svátostí, zprostředkování návštěvy duchovního jakékoli registrované církve a náboženské společnosti v České republice, podle přání pacienta. Je nabízena všem, má též intervenční charakter, smyslem není převrátit někoho na víru, ale pomoci mu zvládnout strach, úzkost, zármutek, osamělost, negativní myšlení, nedostatek naděje, životní krize, náhlé ztráty, duchovní nouzi Není vyhrazena pouze pro pacienty, ale i pro rodiny a personál.
Ptáte se na zájem o tuto službu. V akutním stavu si málokdy pacient sám o službu požádá, tak je to na personálu a rodinách. Docházím na některá pracoviště pravidelně a tam mě sestřičky posílají k některým pacientům. A právě tam se často ozvou další. Role kaplana v nemocnicích tu není dlouho, o službu zájem je, přesto je stále potřeba o ni informovat, aby se odbourali falešné představy a byla pomocí těm, kteří jí uvítají. Dále poskytuji poradenství pro pozůstalé. Je to nově zavedená služba, která se teprve rozvíjí. Nabízí pomoc těm, kteří někoho ztratili, cítí se osamělí ve svém zármutku, nabízí bezpečné prostředí k vyjádření pocitů, strachu, bezmoci, podporu nebo pomoc s přijetím ztráty blízké osoby.
Spolupracujete s dobrovolníky, kteří dochází do nemocnice a pomáhají s léčbou hospitalizovaných pacientů. V současné době jich je šest. Jaký by měl být optimálně jejich počet?
Mgr. Lenka Topolanová: Dobrovolníci vyplňují volný čas pacientům, nebo třeba vytváří i hezké prostředí výzdobou. Měli jsme tu dvanáct dobrovolníků a může jich být i více. Spolupracujeme se SZŠ, LŠU. V současné době máme dobrovolníky nejvíce na soc. a ošetřovatelských lůžcích, o dobrovolníky mají zájem i na dětském odd., ale i jinde.
(Nemocnice Šumperk stále hledá dobrovolníky – informovali jsme ZDE)
Přichází více žen, nebo mužů? A jaký je jejich věkový průměr?
Mgr. Lenka Topolanová: Většinou jde o ženy, mají to "pečovatelství "více v krvi, věk je různý- studenti, zaměstnaní, nezaměstnaní, důchodci, ale v jednom roce docházeli za pacienty i tři muži. Teď aktuálně je mezi dobrovolníky jeden muž.
Kdo patří mezi nejdéle spolupracující?
Mgr. Lenka Topolanová: Vážím si každého dobrovolníka, dnes již není samozřejmé dělat něco navíc pro druhé a ve svém volném čase, jednoho dobrovolníka zde mám úplně od začátku programu a to je právě ten muž. A nedávno skončila jedna studentka, které již nastaly jiné povinnosti.Ta zde byla také od začátku. U ostatních je to individuální, jedna dobrovolnice ze zdravotních důvodů skončila a nedávno po roce přišla opět, jiní docházejí jeden nebo i dva roky nebo třeba jen půl roku. Dále již od začátku programu spolupracujeme se zdravotní školou a s jejím pečovatelským kroužkem. Myslím, že pro budoucí sestřičky je to dobrá zkušenost.Touto cestou bych jim chtěla velmi poděkovat.
Výraz nemocniční kaplanka je mezinárodním označením osoby, která vykonává klinickou pastorační péči, doprovází nemocné a jim blízké v obtížných situacích, pomáhá jim mobilizovat síly a bojovat s nemocí. Kaplani zachovávají mlčenlivost podobně jako zdravotničtí profesionálové. Jsou vázáni etickým kodexem a jejich práce podléhá Výraz nemocniční kaplanka je mezinárodním označením osoby, která vykonává nadkonfesijní klinickou pastorační péči, doprovází nemocné a jim blízké v obtížných situacích, pomáhá jim mobilizovat síly a bojovat s nemocí. Kaplani zachovávají mlčenlivost podobně jako zdravotničtí profesionálové. Jsou vázáni etickým kodexem a jejich práce podléhá mezinárodním evropským standardům.
Autor: red., MT.,kol., S. Adoltová, foto: Milan Jeřábek - šumpersko.net
Fotogalerie
Další články z rubriky
Podmínky užití |
Prohlášení o přístupnosti |
Reklama |
Kontakty |
Nastavení souborů Cookies
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.