Sumpersko.net

Letos už podruhé nebude možné slavit Valpuržinu noc na oficiálních akcích. Mnozí si tak aspoň udělají táborák na zahradě.

Tyto malé ohýnky však často představují větší riziko než ty velké, které organizovaně pořádají obce nebo spolky. „Je to hlavně proto, že velká vatra, která doprovází oficiální akci, je ve většině případů pod dozorem dobrovolných hasičů. Navíc je takové pálení předem nahlášeno hasičům, společně se všemi protipožárními opatřeními, který organizátor zabezpečil. Navíc můžeme ještě nějaká další opatření nařídit,“ uvedla tisková mluvčí Generálního ředitelství HZ ČR Nicole Studená.

Pokud si ale udělají lidé oheň na zahradě pouze pro rodinu, často podcení protipožární opatření, která je potřeba dodržet. „Obecně platí, že největší roli v nárůstu požárů před oslavami čarodějnic hraje počasí.  Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a je teplo, dojde k požáru mnohem snáz, než když je půda prosáklá vodou. Stejně tak je nebezpečný silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva,“ sdělila mluvčí.

V loňském roce, určitě i díky omezením kvůli pandemii COVID-19, bylo dne 30. dubna celkem se 71 požárů a z toho jen dvacet šest v přírodním prostředí. „Pojďme si tedy letos připomenout, jak správně a bezpečně rozdělávat oheň na vlastní zahradě a doufejme, že za rok už se zase vrátíme k doporučením pro velké akce. Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů a ohraničeno pruhem širokým nejméně jeden metr zbaveným jakýchkoliv hořlavin. Pozor je nutno dát i na kořeny stromů a keřů. Od kraje lesních porostů musí být vzdálenost minimálně padesát metrů, v případě stohu je pak nutno dodržet odstup minimálně dvojnásobný, tedy sto metrů. Zcela zakázáno je například rozdělávání ohně ve vysoké suché trávě, na strništi apod,“ vysvětluje Nicole Studená

Při umísťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru a zvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek apod.  I slabý vítr může způsobit rozšíření ohně na okolní porosty nebo domy. „Při rozdělávání ohně kdekoliv v přírodě či na volném prostranství v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. V minulosti bylo nejedno vážné zranění způsobeno tím, že se účastníkům oslav nechtěl oheň rozhořet či se jim zdál příliš malý, a proto použili tyto vysoce hořlavé látky. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je např. použití pevného podpalovače, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny,“ obrací se na veřejnost mluvčí.  

Opustit místo pálení je možno až poté, co je ohniště důkladně uhašeno, ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. „Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla ponechána bez dozoru svému osudu. Nejednou takto dojde ke vzniku drobných požárů,“ uzavírá Nicole Studená.