Sumpersko.net

Národní zemědělské muzeum vyzývá širokou veřejnost, aby přispěla do sbírky starých kuchařek, rodinných a regionálních receptů. Získané materiály budou tvořit součást podsbírky Gastronomie a stanou se předmětem sociokulturního výzkumu. Závěry výzkumu a některé z receptů budou zpřístupněny veřejnosti v podobě výstav, publikací i encyklopedie. Masopustní Boží milosti, klouzáky, sejkory, jabkance, zelné šlíšky, kraslická liškajda či likér z lipového květu – i to jsou příklady lokálních pokrmů, kterých regiony České republiky nabízejí nepřeberné množství.

Vědecký projekt Kulinární dědictví českých zemí: paměť, prezentace a edukace chce přispět k rozpoznání a uchování takovýchto národních gastronomických zvyklostí. Chce poukázat na jejich význam pro současnost. Každý, kdo do muzejní podsbírky Gastronomie přispěje, získá rodinnou vstupenku do Národního zemědělského muzea. „Těší nás, když naše výzkumné projekty mají přesah do běžného života. Kromě využití ve společenské praxi projekt slouží též pro rozpoznání tradičních nápojů a pokrmů s možností uznání za regionální a národní produkty, pro rozvoj regionů a malého a středního podnikání zvláště v oblasti cestovního ruchu a turistiky,“ říká vedoucí oddělení vědy a výzkumu Národního zemědělského muzea Jitka Balcarová.

Kulinární kultura je nedílnou součástí národní historie a vývoje každodennosti společnosti a projevuje se ve všech sociokulturních vrstvách. Vlivem modernizace životního stylu a globalizace jsou tradiční způsoby stravování, suroviny, pokrmy a nápoje, stejně jako jejich vzájemná kombinace a chuťové vlastnosti, technologie přípravy či servírování vytlačovány z našich životů nebo jsou dokonce ohroženy zánikem. A to nikoli pouze v soukromé a veřejné praxi, ale rovněž v kolektivní paměti.

Nejedná se pouze o jídla a nápoje spojované s lidovou stravou. Ohrožena jsou také jídla a jejich ingredience vycházející z kuchyně měšťanských a šlechtických vrstev, která byla uzpůsobena do podoby běžných pokrmů a stala se v 19. a 20. století součástí české národní kuchyně. Dnes z mnoha příčin mizí, anebo jsou přetvářena do podoby popírající jejich původní charakter.

Získané podklady zpracuje odborný tým složený z badatelů z Národního zemědělského muzea, Slezské univerzity v Opavě, Vysoké školy hotelové v Praze, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Výsledkem výzkumu budou například výstavy, workshopy a mapa, které představí kulturně historické souvislosti vývoje stravování a gastronomie a kulinární tradice českých, moravských a slezských regionů. Plánovány jsou odborné publikace Tradiční stravování a pokrmy jako součást regionální a národní identity ve vědomí a paměti současné společnosti a Paměť chuti – prezentace kuchařských knih předmoderní a moderní doby jako pramenu pro poznání každodennosti a kulinární kultury vybraných společenských vrstev. Vyjde i tematická encyklopedie Kulinární dědictví Čech, Moravy a Slezska zaměřená na dobové suroviny, pokrmy, nápoje, tradice všedního a svátečního stravování a stolování, osobnosti, písemné a tištěné prameny,“ objasňuje tisková mluvčí Národního zemědělského muzea Jitka Taussiková.

Kontakt pro zaslání materiálu: Jitka Sobotková, jitka.sobotkova@nzm.cz,  (Vždy uveďte co možná nejvíce podrobností o receptu, kuchařce či receptáři. Nezapomeňte uvést, z jakého období a jakého regionu recepty pocházejí.)

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze další pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. V pražské budově jsou k vidění expozice Zemědělství, Jede traktor, Rybářství, Myslivost, Voda v krajině, Gastronomie, Laboratoř ticha či Život – střešní  zahrada. Prostor pro zdokonalování kulinářských dovedností nabízí gastrostudio, kde probíhají kurzy vaření a workshopy pro veřejnost.