Sumpersko.net

Ještě několik dní před převozem do FN Olomouc si rodiče malé Rozárky mysleli, že jejich dcerku trápí růst zoubků. Pak se během několika hodin jejich život obrátil naruby. Díky rychlé reakci lékaře Dětské kliniky FN Olomouc Josefa Vičara se podařilo zajistit Rozárce neodkladnou specializovanou péči. Následovaly měsíce léčby a nejistoty. Rodiče přitom poznali, jak zásadní je mít vážně nemocné dítě nablízku. I proto podporují vznik druhého Domu Ronalda McDonalda v České republice, který má vyrůst v areálu olomoucké fakultky.

„Dva týdny se Rozárka v noci budila a usedavě plakala. Rodiče Filip Vavroch a Markéta Hrabalová z Dolan zpočátku její potíže přisuzovali růstu zoubků. Postupně však byla méně aktivní a její stav se zhoršoval. Ráno 21. září 2025 s ní rodiče vyrazili do nemocnice, aniž tušili, že je čeká boj o její život,“ uvedl tiskový mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher

Rozárka byla apatická, obtížně dýchala a nezvládala pořádně jíst ani pít. Podezření na závažný srdeční problém vedlo k vyšetření na jednotce intenzivní péče, kde lékaři odhalili akutní srdeční selhání. „Bylo to tehdy asi půlroční miminko, které prakticky neprojevovalo žádnou aktivitu. Jakýkoliv pohyb byl pro ni náročný, protože si šetřilo veškerou energii,“ vzpomíná lékař Vičar.

Lékař, který se věnuje také dětské kardiologii, bezodkladně kontaktoval specialisty v pražském Dětském kardiocentru. Rozárka potřebovala péči pracoviště vybaveného i pro případ dalšího zhoršení stavu. „Měli jsme obavu, že by dítě mohlo potřebovat například ECMO, tedy mimotělní podporu krevního oběhu. U takto malého dítěte tuto možnost v Olomouci nemáme. Proto jsme se s kolegy v Praze domluvili na rychlém transportu,“ vysvětluje lékař. Rozárka nakonec tuto nejnáročnější formu podpory nepotřebovala. Její stav si však vyžádal intenzivní léčbu a umělou plicní ventilaci.

„V pražském Motole strávila Rozárka několik měsíců. Markéta byla dceři nablízku každý den, Filip za nimi dojížděl a snažil se skloubit návštěvy s prací a péčí o další děti. Velkou pomocí se pro rodinu stal Dům Ronalda McDonalda v areálu motolské nemocnice, který poskytuje bezplatné ubytování rodinám vážně nemocných a dlouhodobě hospitalizovaných dětí,“ přiblížil mluvčí Fritscher.

„Měli jsme štěstí, že se pro nás místo uvolnilo už druhý den. Bylo tam krásné zázemí, vybavené pokoje, kuchyň i prostory pro děti. Člověk tam mohl na chvíli vypnout a potkat se s lidmi, kteří prožívali něco podobného,“ popisují rodiče. Možnost zůstat poblíž Rozárky pro ně znamenala mnohem víc než střechu nad hlavou. Nemuseli hledat finančně dostupné ubytování a mohli se soustředit na to nejdůležitější – být své dceři nablízku.

Po léčbě v Motole se Rozárka vrátila do Olomouce. Její srdce stále potřebuje léky a dlouhodobé sledování ve spolupráci s pražskými specialisty, její stav se však postupně zlepšuje. „Když se vrátila, funkce levé srdeční komory byla stále významně snížená. Postupně se ale začala zlepšovat nejen její srdeční funkce, ale i celkový vývoj,“ říká lékař Vičar. Během následujícího roku se některé parametry srdeční činnosti téměř normalizovaly. Přesnou příčinu selhání se přesto nepodařilo jednoznačně určit. „Je to dítě, které budeme muset dlouhodobě sledovat. Ale aktuálně se jí daří dobře,“ dodává lékař.

Rodiče do Olomouce pravidelně dojíždějí na kontroly a za svým lékařem se vracejí i proto, aby mu poděkovali. V rodině mu neřeknou jinak než doktor Pepa. „Nejlepší doktor, kterého jsem potkala. A to jsem jich potkala opravdu hodně,“ říká Markéta. Přezdívka i osobní vztah, který si rodina s lékařem vytvořila, svědčí o tom, jak hlubokou stopu v jejich životě zanechal. 

„Zkušenost Rozárčiny rodiny ukazuje, že péče o vážně nemocné dítě nekončí u nemocničního lůžka. Rodiče potřebují možnost zůstat nablízku a zároveň mít prostor k odpočinku a načerpání sil. Fakultní nemocnice Olomouc proto ve spolupráci s Nadačním fondem Dům Ronalda McDonalda připravuje výstavbu druhého českého domu tohoto typu. Smlouvy o spolupráci a financování projektu byly podepsány v květnu 2026. Dům má vyrůst v areálu FN Olomouc poblíž Dětské kliniky a nabídnout bezplatné ubytování až 20 rodinám současně,“ sdělil Adam Fritscher.

„Když jsme se dozvěděli, že bychom mohli být v Domě Ronalda McDonalda, vůbec jsme netušili, jak moc nám to pomůže. Člověk si něco takového uvědomí až ve chvíli, kdy to sám potřebuje,“ říkají Rozárčini rodiče. Jejich pohled na podporu podobných projektů se zásadně proměnil. Dříve si při návštěvě McDonald's a pohledu na možnost přispět žetonem na Dům Ronalda McDonalda někdy kladli otázku, zda taková pomoc vůbec něco změní. Dnes už vědí, jak velký význam může mít. Když mohou, sami přispívají.