Sumpersko.net

Více než tři čtvrtiny absolventů Univerzity Palackého v Olomouci by si opět zvolily stejný obor, který již vystudovaly. Vyplývá to z rozsáhlého dotazníkového šetření, které olomoucká univerzita letos uskutečnila mezi svými bývalými studenty. Atraktivní obor, vyhlídky dobrého uplatnění v profesním životě nebo město, které nabízí řadu volnočasových aktivit a kvalitní podmínky pro rodinné zázemí – to vše jsou dle respondentů faktory, které rozhodují o tom, jakou školu si mladí lidé vyberou a kde se po jejím absolvování rozhodnou zůstat.

Univerzita oslovila s dotazníkem letos na jaře své bývalé studenty, kteří se registrovali do Klubu absolventů. Škola se zajímala o jejich názory na studium z pohledu zkušeností z praxe a rovněž pátrala po různých preferencích, které je vedly k volbě studia na Univerzitě Palackého a v Olomouci. „Zpětná vazba absolventů je pro nás velmi důležitá. Díky ní se dozvídáme, jak jim vyhovovala organizace studia, které znalosti využívají v praxi ve svých oborech a co by naopak podle jejich názorů bylo možné změnit nebo zlepšit. Absolventi jsou nedílnou součástí naší akademické obce a jsme velmi rádi, že se aktivně zapojují do našeho absolventského programu a po ukončení studia aktivně udržují kontakt se svou alma mater,“ uvedl prorektor UP pro vnější vztahy Petr Bilík.

Na výzvu univerzity zareagovala téměř tisícovka někdejších studentů, ozvali se absolventi všech fakult, nejvíce jich bylo z filozofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty. „Stojí za pozornost, že do dotazníkového šetření se zapojili především ‚čerství absolventi‘, a to z let 2009–2018. Šlo převážně o absolventy prezenčního studia. Ozvalo se jich 471. Více než 75 procent z celkového počtu respondentů by si znovu vybralo stejný obor na UP, dalších 15 procent jiný obor na UP a pouze zbytek by se díval úplně jiným směrem,“ uvedla Eva Blažková, která má na UP na starosti program Absolvent.

Podle výsledků se 75 procent respondentů rozhodlo podat si přihlášku ke studiu na olomouckou univerzitu díky atraktivnímu oboru studia, 28 procent nastupovalo na školu s vyhlídkou dobrého pracovního uplatnění a 18 procent zaujala geografická poloha školy. Pouhých 3,4 procent respondentů uvedlo, že se ke studiu přihlásili pouze z důvodu snadného přijetí, případně přijetí bez přijímacích zkoušek, pro 5,9 procent představovala Univerzita Palackého náhradní volbu.

Někdejší studenti byli ve svých odpovědích i kritičtí. Skoro tři čtvrtiny z těch, kteří se do univerzitního šetření zapojili, postrádaly dostatečnou možnost stáží a praxe. Přitom právě absolvovaná praxe během studia měla podle jejich názorů největší vliv na jejich současnou kariéru. 

Univerzita se zajímala i o nynější kariéru svých absolventů a o jejich uplatnění v praxi. Zjišťovala také, jaké vlivy byly zásadní pro jejich uplatnění ve zvoleném oboru. Zhruba třetina z těch, kteří odpověděli, získala první pracovní zkušenost již během studia a zhruba stejný počet ještě před studiem. Bezprostředně po absolutoriu získalo první pracovní zkušenost 27 procent absolventů, 11 procent potom nastoupilo do práce do pár měsíců, tři procenta po roce a více.

Jak vůbec absolventi práci najdou? I na tuto otázku hledalo dotazníkové šetření odpověď. Třetina dotazovaných sama aktivně kontaktovala vyhlédnutého zaměstnavatele, 13 procent respondentů bylo osloveno konkrétním zaměstnavatelem přímo. Pouze necelé dvě procenta získaly svou práci s pomocí pracovního úřadu, další dvě procenta pak prostřednictvím pracovní agentury. Absolventi se v drtivé většině stali zaměstnanci, jen tři procenta z odpovídajících se pustily do vlastního podnikání. Většina z oslovených také získala práci, která korespondovala se zaměřením jejich studia, pouze 12 procent respondentů uvedlo, že žádné z jejich zaměstnání se netýkalo jejich vystudovaného oboru. Současná pozice respondentů souvisí s jejich oborem v 69 procent případů, v 20 procent částečně a v necelých 12 procent s oborem nesouvisí.

Podle aktuálních zjištění nejčastěji pracují absolventi UP v sektoru vzdělávání, v oblasti zdravotní a sociální péče či informačních a komunikačních činností. „Nemalá část respondentů zařadila svou profesi do oblasti kulturních a kreativních průmyslů, což jsou odvětví, která představují pro města a obce velký, rychle se rozvíjející potenciál. Univerzita Palackého také díky projektu podpořenému Technologickou agenturou ČR právě tuto oblast aktivně mapuje a podporuje s cílem zvyšování kvality života v Olomouci,“ řekl prorektor Petr Bilík.

V dotazníku byla i otázka na výši příjmu. Většina respondentů, tedy 55 procent, zaškrtla hrubý příjem v rozmezí 20–40 tisíc korun. Více než 40 tisíc korun měsíčně podle svých odpovědí vydělává 19 procent respondentů, necelých pět procent označilo kolonku hrubého měsíčního příjmu v rozmezí 60–80 tisíc, jedno procento 80–100 tisíc korun a více než dvě procenta respondentů pak zařadily svůj hrubý příjem do kolonky nad 100 tisíc měsíčně.

Z 998 respondentů je původem 355 z Olomouckého kraje, přičemž 153 přímo z Olomouce. Z celkového počtu respondentů (998) dohromady 643 absolventů UP pochází z kraje mimo olomoucký region (nejčastěji z Moravskoslezského kraje a Zlínského kraje). „Z 832 absolventů, kteří nám sdělili místo svého působiště, necelých 41 procent funguje aktuálně v Olomouci a 59 procent odešlo pracovat do jiných krajů, nejčastěji volili Moravskoslezský kraj a Prahu. Více než polovina respondentů tedy po absolutoriu nezůstala, nebydlí a nepracuje ani v Olomouci, ani v Olomouckém kraji,“ uvedla Eva Blažková.

Z šetření vyplývá, že ti, kteří se v Olomouci rozhodli zůstat, tak učinili především s ohledem na rodinu, kvalitu života v olomouckém regionu, množství volnočasových aktivit a kulturního vyžití, množství pracovních příležitostí ve vystudovaném oboru či možnosti profesního růstu. Jen 1,5 procent zůstalo díky úrovni finančního ohodnocení. „V drtivé většině případů je primárním rozhodovacím faktorem rodina (ať už pro ty, kteří zůstali, nebo pro ty, kteří odešli). Pozitivním zjištěním je, že téměř všichni respondenti, kteří začali pracovat v Olomouckém kraji, neuvažují o změně či opuštění kraje,“ připomněl prorektor UP Petr Bilík.