Sumpersko.net

Česká obec sokolská je u nás čtvrtým nejpočetnějším občanským sdružením. Bezmála sto devadesát tisíc členů se věnuje převážně sportům a pohybovým aktivitám v oddílech. Tělocvičné jednoty Sokol jsou sdruženy do dvaačtyřiceti sokolských žup. TJ Sokol Šumperk je v Sokolské župě Severomoravské, do které patří také Dubicko, Jeseník, Zábřeh, Moravičany, Zvole, Šumperk-Temenice, Dlouhomilov, Mohelnice, Chromeč.

Obsáhlý rozhovor, nejen o novodobé historii, ale také o tom, jak se v Šumperku Sokolům daří zvládat správu areálu, jak podporovat mládež a které oddíly mají nejvíce úspěchů, poskytnul starosta TJ.Sokol Šumperk František Porteš.

Kolik let stojíš v čele T.J.Sokol Šumperk?

František Porteš: Členem Sokol Šumperk jsem od roku 1999 a starostou jsem čtvrté volební období.

Kdo byl starostou před Tebou?

František Porteš: Mým předchůdcem byl vynikající člověk, bratr Oldřich Žižka.

Jak se postupně měnilo sídlo Sokolu Šumperk?

František Porteš: V polovině roku 1992 byl T.J.Sokol Šumperk navrácen majetek a sídlo bylo v té době na Mánesové ulici, kde bydlela jednatelka, sestra Věra Fišerová. Po pár letech se sídlo změnilo na adresu U tenisu 4, kde je dosud. Co se zde změnilo? No asi téměř všechno. Sokol pár let areál pronajímal, v době, kdy byly nutné větší stavební opravy a investice, nájemní smlouvu vypověděl a začal areál spravovat jako majitel sám. V podstatě se všechny vydělané prostředky reinvestujeme zpět do oprav areálu. Je nutné si uvědomit, že tento majetek byl navrácen Sokolu a na jeho zvelebení se podílely a podílí všechny oddíly T.J., které v té době byly a jsou členy i přesto, že areál nenavštěvovaly a neužívají ani dnes vzhledem k charakteru jejich sportu. Pro řadu oddílů využíváme nájemní vztahy se školami, sportovišti, fitness centry a podobně, vlastní prostory pro vyvíjení činnosti některých sportů nemáme a bylo by značně neekonomické je pouze pro tento účel budovat.

Kdo patří mezi nejstarší členy v Šumperku?

František Porteš: Nejstaršími členy, kteří již aktivně nesportují, ale setkáváme se na valných hromadách a sportovních událostech, jsou Květuše Huťková-90let, Mojmír Jílek-88let, Ludmila Jílková-82let, Ludmila Císlerová-76let. Pavel Reichmann-75let a František Čech-78let, kdy oba aktivně hrají šachy a tenis. František je dokonce několikanásobným mistrem ČR a s loňským třetím místem na mistrovství světa masters, se rozhodně ještě dlouho mezi jen přispívající, nezařadí. Doufám, že se jmenovaní neurazí, že jsem si dovolil zveřejnit jejich věk, pokud je mi známo, těší se všichni dobrému zdraví a na Sokol nedají dopustit, vždyť to byla pro některé z nich velká část jejich života a my jsme navíc pyšní, že máme mezi sebou takové nejen šumperské, ale hlavně sportovní patrioty.

Kolik lidí se podílí na zajištění chodu Sokol Šumperk?

František Porteš: Jak jsem již říkal, správu si zajišťujeme sami. Tedy já, jednatelka Sokola Lída Cislerová. Účetní a právní služby nám zpracovávají externí firmy. V tenisovém areálu pak běžnou údržbu a přípravu kurtů provádí František Čech a členové jeho rodiny, kteří tam bydlí.

Jaká je Tvá původní profese a čím se zabýváš nyní?

František Porteš: Moje původní profese byla ve zdravotnictví-přesněji radiologický laborant. Posléze jsem podnikal ve stavebnictví na mezinárodní úrovni a dařilo se mi. Díky tomu mohu nyní téměř veškerý svůj čas věnovat práci v Sokolu. Jinak by to nešlo, protože tato činnost je zdarma. Mám živnostenská oprávnění a dá se říct, že nejvíce se věnuji předmětu, který je navíc mým velkým koníčkem téměř padesát let-fotografování. A za tu dobu už bych to měl umět 

Kolik členů v současné době má Sokol Šumperk a které oddíly patří mezi dominantní v počtu členů?

František Porteš: V současné době počet členů je odhadem dvě stě padesát. Většina z toho jsou děti do patnácti let. Členství je podmíněno úhradou členských příspěvků. Mimo ně sdružuje Sokol ještě asi sto dvacet osob v zájmových aktivitách, tréninková škola mládeže, mini-tenis a areál také využívá asi šedesát tzv.rekreantů, kteří zejména využívají celoroční předplatné a chodí hrát tenis. Oddíl s nejvíce členy je v současné době Moderní sportovní karate. Mezi větší oddíly patří tenis, šachy a kulturistika.

Jaké nejvýraznější úspěchy v posledním roce jste u oddílů zaznamenali a kde?

František Porteš: Z mého pohledu je více měřítek pro hodnocení práce a činnosti oddílu, v tomto smyslu se mi asi nejvíce líbí oddíl moderního sportovního karate-pracovití trenéři, velká členská základna a několik let opakovaně přední místa v žebříčcích ČR a evropských šampionátech. Inline bruslení osm let nejlepší tým na mezinárodních závodech, tradiční kulturistika na ME, MS a světových soutěžích. Tenis-Franta Čech-několika násobný mistr ČR, nejlepší v Evropě a druhý na světě, šachy-Vít Valenta-účastník MS, dorost tenis-nejvyšší soutěž v ČR-extraliga junior, snad jsem na nikoho nezapomněl. Pokud ano, omlouvám se.

V souvislosti se Sokolem se často hovořilo o tenisovém oddíle.

František Porteš: No tak jednak asi proto, že provozuje svoje sportovní aktivity přímo v areálu a tak je nejvíce na očích, jak se říká, no a pak taky v poslední době různými „partyzánskými akcemi“ jak já tomu říkám. Je to asi nespokojenost vyplývající z odstraňování neduhů z minula a to ořezávání a narovnávání je vždycky bolestivé. Poslední dva roky se ale situace výrazně zlepšila a mimo nějakých občasných excesů to funguje dobře. Vždy je to jen snaha nějakého jednotlivce vybočit někam mimo rámec pravidel, která platí pro všechny členy a oddíly a která musí respektovat, tak jako všichni ostatní.

Tenisové kurty v areálu jsou také předmětem hovorů. Kolik tam nyní dochází hráčů a jak je Sokol podporuje?

František Porteš: Jak jsem již uvedl, samozřejmě že se stávají kurty předmětem debat, protože jsou přímo v majetku Sokola a veřejnosti otevřené, což u jiných oddílů není možné. Mne zajímají především ve výkonnostním sportu výsledky hráčů a družstev, u trenérů práce s mládeží a u kondičních prostor a počet. To jsou jasná pravidla pro tyto kategorie a za výsledek je zodpovědný trenér, kterých je v tenise, asi patnáct. Výsledek jejich práce je výsledek hráče, nebo družstva-buď dobrý, nebo špatný. Vytvářet uměle družstva aby jezdila s výsledky O:6 domů ze soutěží je hloupost a v neposlední řadě ekonomická zátěž s neadekvátním výstupem na konci. Tam se samozřejmě musíme držet při zemi a to platí i pro tu ekonomickou podporu. Obecně je v takto malém regionu velmi těžké poskládat družstvo ze samých dobrých, nebo lépe vynikajících hráčů a jen tak vám jiný klub nebo oddíl nikoho nepůjčí, natož nechá k vám přestoupit. Ti, kteří jsou dobří a výborní a opravdu to myslí se sportem vážně, nacházejí uplatnění nejvíce v Přerově u Petra Huťky a máme radost z jejich výsledků stejně jako by hráli za nás. Pokud potřebujeme, a jsou hráči k dispozici u něj, posilují naše družstva jako hostující. Tak nějak si představuji vzájemnou spolupráci, prospěšnou pro obě strany. Podpora je samozřejmě jednoduchá-zajistit adekvátní podmínky pro důstojnou přípravu a reprezentaci, zázemí a vše co k tomu patří. Myslím, že v tomhle smyslu pro ně děláme maximum, co v současné době můžeme.

Za posledních pět let, když si pomyslně promítneš mapu světa, kde závodili šumperští Sokolové?

František Porteš: Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Jugoslávie, Anglie, Maďarsko, Holandsko, Mexiko, Turecko, Itálie. Možná jsem ještě pár států opomenul.

Jste spokojeni s podporou města, a jak pomáhá Olomoucký kraj?

František Porteš: No tak kdyby v těch grantech a dotacích bývalo stejně jako před pár lety, nebo o jednu nulu víc, (na konci samozřejmě), tak bych se nezlobil. Jako každá organizace máme přehled o dotačních titulech, takže si to umím převést do srozumitelného jazyka a u jednot je to ještě jednodušší. Pokud se nemýlím, dostává třeba Sokol Mohelnice cca 350 tisícovou dotaci na činnost. Když porovnám velikost obou měst, je to při našich 140 tisících dost velký nepoměr. Náš rozpočet vychází přibližně ze dvou milionů korun ročně. Největšími položkami pak jsou energie, opravy, cestovní náhrady na soutěže, které vlastně z takto poskytnuté dotace nelze hradit, pouze doprava autobus, vlak což v pětadevadesáti procentech případů nelze. Olomoucký kraj je v tomto smyslu k našim potřebám vstřícnější a jeho formuláře a přílohy jsou jednodušší. V loňském roce nám například pomohl částkou 80 tisíc korun na pořádání MS v šachu handicapovaných sportovců, které se konalo ve Velkých Losinách.

Můžeš jmenovat významné akce, které Sokol Šumperk v letošním roce bude pořádat?

František Porteš: Tradičně již několik let se podílíme na organizaci turnaje osobností Prokennex, který pořádáme s bratry Huťkovými. V září se pravidelně sjíždí do našeho areálu významné osobnosti z řad umělců, politiků a samozřejmě Old staar tenisté. Tenisový bude také jeden prestižnější Turnaj typu B a turnaj All sport, vše samozřejmě u nás na kurtech.

Trenérské zázemí jak je v Sokolu široké?

František Porteš: Z paměti to přesně nevím, samozřejmě každý oddíl má jednoho až dva kvalifikované trenéry. V tenise je to přibližně patnáct trenérů, většinou bývalých hráčů. Od podzimu u nás pracuje jako trenér Vlastimil Melka, který několik let pracoval v úspěšném extraligovém klubu v Přerově a musím říct, že na jeho práci s mládeží je radost se dívat. Tím samozřejmě neříkám, že by ti další byli horší. Můj kolega finančně podporoval některé naše tenisové hráče, umístěné velmi vysoko na světovém žebříčku a jak mi řekl, tak jejich vzájemné vztahy nijak nevychladly. Počítám tedy i v tomto smyslu s výraznou trenérskou pomocí těchto symbolů tenisu. Jmenovat nebudu, to je překvapení na tento rok!

Co přeješ šumperskému Sokolu nejvíc?

František Porteš: No slušné a pracovité lidi, kteří si v dnešní hektické době dokážou udělat čas a investují jej do mladé generace, protože to je základ rozvoje a to ve všech směrech. Spíš bych poděkoval těm, co to tam táhnou řadu let a přeji jim, aby elán a nadšení vydrželo! Ted už to bude jen lepší, alespoň tomu vše nasvědčuje.