Sumpersko.net

Druhý ročník Zimní výzvy-nejextrémnějšího českého zimního outdoor-survivalového závodu dvojic byl mimořádně náročný a překvapující. Na start v Šumperku se postavilo třiadvacet dvojic. Závod trval pět dnů a pět nocí. Jedenáct párů vzdalo. Při dlouhé trase účastníci reálně ušli tři sta kilometrů, při krátké o sto méně, tedy o nějakých pětadvacet procent více, než ukazovalo vzdušné spojení průchozích bodů.

Letošní závod s přehledem ovládla dvojice Pavel Paloncý ze Šumperku a Filip Šilar z Frýdku-Místku, když do cíle přiběhli s náskokem více než jednoho dne. Nakonec třísetkilometrový závod ze Šumperku do Trutnova zvládli za 59 hodin!

Kdy během závodu přišla největší krize?

Filip Šilar: Především jsem rád, že to máme za sebou. Nějaké extra krize vlastně ani nebyla, spíš jsme za poslední třetinou už usínali za chůze. To bylo hodně nebezpečné.

Mnozí si stěžovali na ostrý nástup, jak to tedy bylo?

Pavel Paloncý: Závod jsem šel už loni, takže jsem s tímhle počítal. Tenkrát jsme šli v protisměr, takže kde závod gradoval, byl letos začátek. Mně osobně ale přišla nejtěžší ta druhá část v horách, ta byla dlouhá.

Co tedy říkáte tomu, že jste šli stylem start-cíl?

Filip Šilar: S Pavlem jsme to tak trochu plánovali. Tím, že na horách není sníh a nebylo možné se trochu sklouznout, jsme si byli jistí, že treky máme asi nejlepší z celého startovního pole. Sázeli jsme na to, že půjdeme vlastní závod.

Zdá se mi to, nebo jste snad jako jediní spokojení, že sníh na trase prakticky nebyl?

Pavel Paloncý: Pozor, ne že bychom byli spokojení, jen jsme věděli, co to při závodě udělá. Také by nám více vyhovovalo, kdyby sněhu napadlo tolik, že bychom si v Orlických horách zabruslili, ale bohužel to tak nebylo. Věděli jsme, že to bude trekové a nohy si neodpočinou. Sice to je naše silná stránka, ale rozhodně není žádná radost celý závod jít pěšky.

Co vlastně člověka vede k tomu, že jde takovou porci kilometrů?

Filip Šilar: Asi to budou ty zážitky z trati, ze spolupráce a všech těch příprav před závodem. Spíš jde celkově o dlouhodobý trénink, než o závod jako takový.

Dokážete si užít trasu a prostředí, kterým procházíte?

Pavel Paloncý: Rozhodně. Stačí vzpomenout třeba na druhou část závodu - z Jeseníků znám spoustu míst, ale do některých koutů, kudy závod vedl, by mě nenapadlo jít. V některých místech jsem byl vážně jen jednou a bylo to fakt hezké, navíc vyšlo počasí a díky tomu jsem si to skutečně užil.

Loni jste spolu nešli a Pavel skončil druhý. Jak jste se pro letošní Zimní výzvu dali dohromady?

Pavel Paloncý: Původně jsme spolu měli jít také loni. Závodíme spolu ve čtyřčlenném týmu.

Filip Šilar: Jezdíme nejrůznější adventure závody. Minulý rok mi to s Pavlem nevyšlo, protože jsem měl studijní povinnosti a nemohl jsem se dostavit na start, takže za mě vlastně zaskočili.

Co pro vás je Rock Point - Zimní výzva?

Filip Šilar: Je to opravdu pěkný zimní závod pro velmi odvážné.

Pavel Paloncý: Mně se to těžko shrnuje, protože letošní zimní výzva, byla víc jarní, zatímco ta loňská byla dvakrát zimní, ale vždy je to v první řadě neopakovatelný zážitek.