Zde je místo pro Vaši reklamu
Zde je místo pro Vaši reklamu
Zde je místo pro Vaši reklamu
Pondělí 15. dubna 2024 -

Sumpersko.net

Nově přidaný článek

Nová aplikace sdílí informace o zřizovaných organizacích

15.04.2024 - Nová aplikace sdílí informace o zřizovaných...

Počasí

15.04.2024 - Pondělí

Teplota: 15 / 11 - obcasny-Déšť

16.04.2024 - Úterý

Teplota: 12 / 7 - Zataženo

Zde je místo pro Vaši reklamu

Rádi hodujeme a pijeme. Mohou za to naši předci!

01. července 2014 - 08:25

Zpět na seznam článků

Důkazy najdete při návštěvě Pravěké hostiny v Zábřehu

Rádi hodujeme a pijeme. Mohou za to naši předci!

ilustrační snímek zdroj foto:archiv

Setkávání s přáteli, požívání dobrého jídla a pití, to vše patří k příjemným letním dnům a času prázdnin.

ilustrační snímek

Lidé si odnepaměti rádi dopřávali dobroty a obveselovali se ostřejšími nápoji. A to už od pravěku. „Pití alkoholických nápojů patřilo k rituálům pravěkých lidí,“ uvádí archeolog Jakub Halama. „Téměř všechny lidské pospolitosti, vyspělejší i ty primitivní, připravovaly nápoje s obsahem alkoholu, nejčastěji kvašené. Staré zemědělské společnosti v Evropě je vyráběly z obilí, ovoce, medu a v určitých oblastech také z vinné révy.“

ilustrační snímek

Pivo je známo již ze starověké Mezopotámie a Egypta. Jeho slovanský název označuje nejoblíbenější a nejrozšířenější nápoj. Původní pivo bylo nechmelené, přidávaly se do něj aromatické byliny. „Víno, vyráběné z vinné révy i z ovoce, je ve Středomoří a na Balkáně doloženo již v pozdní době kamenné, u nás tento nápoj znali Keltové. Starobylým nápojem je i medovina, která byla ve střední Evropě konzumována nejpozději od doby železné. Dobytkářské kmeny znaly alkoholické nápoje ze zkvašeného mléka,“ upřesnil Halama.

z vernisáže výstavy Jakuba Halamy v Zábřehu

Konzumace alkoholu doprovázela obřady a také hostiny. Ze Středomoří jsou doloženy bankety vládnoucích a bohatých vrstev. O hodování v dobách faraonů vypovídají vyobrazení na stélách či monumentech nebo na výbavě hrobů. Podobně jako vysoce postavení Egypťané hodovali také boháči v Mezopotámii. „U Řeků byla hostina spojena s obětí bohům. Po zabití zvířete, úlitbě a obětování vybraných částí bylo dobytče opečeno, naporcováno a podáváno na mísách. Bujaré pitky se odehrávaly spíše v soukromých domech. Ženy ani malé děti se těchto zábav neúčastnily, výjimkou byly hetéry. V homérských dobách hodovali vsedě, teprve později přišel z východu zvyk jíst vleže,“ objasnil Halama.

česká klasika - guláš

Většina masa, které pravěcí lidé zkonzumovali, pocházela od chovného dobytka. Podíl lovné zvěře se pohyboval mezi dvěma až deseti procenty. Chovná zvířata se po celý rok volně pásla v okolí osad. Nejvíce se u nás dařilo hovězímu dobytku, chovala se také prasata, ovce a kozy. „Koně byly dlouho lovnými zvířaty. Chov drůbeže je doložen až od konce doby bronzové. Lovili se divocí ptáci. Vejce se sbírala v přírodě, až později se začala získávat od chované drůbeže. Ryby se připravovaly mnoha různými způsoby, sušily se, udily a solily, ale jedly se také syrové,“ dává Halama nahlédnout do pravěkého jídelníčku. „O pěstování rostlin se dozvídáme z analýz zbytků potravin nalezených při archeologických výzkumech. Cenný materiál jsme získali i z neolitické osady u Mohelnice i ze sídlišť lužické kultury u Palonína, Dubicka a Loštic, kde se na dně zásobní jámy nacházela mocná vrstva zuhelnatělého obilí,“ objasnil Halama.

z výstavy Pravěká hostina

Běžným pravěkým jídlem byla obilná kaše a placky pečené na ohništi nebo rozpáleném kameni. Chléb byl vzácnější, ale už od doby bronzové lidé vyráběli a uchovávali kvásek. Vařily se také polévky a kaše z hrachu nebo čočky.

obilí

Naši předkové si pochutnávali i na mladých listech kopřivy, lebedy, merlíku, řeřichy, čekanky, pampelišky, kostivalu, řebříčku a sedmikrásky. Velmi oblíbený byl šťovík. Sbíraly se dřínky, bezinky, plody svídy, šípky a další lesní plody. Maso se spotřebovalo do posledního kousíčku, jedl se morek, ocasy i paznehty.

Jídelníčku předků Halama věnoval výstavu Pravěká hostina, která je ještě do 13. července k vidění v zábřežském muzeu.

Autor: red.,V.Krejčí,zdroj foto:archiv

Fotogalerie

ilustrační snímek               zdroj foto:archiv

Další články z rubriky

 
Podmínky užití   |    Prohlášení o přístupnosti   |    Reklama   |    Kontakty   |    Nastavení souborů Cookies

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.

Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.