Sumpersko.net

Budova Zimního stadionu v Šumperku, jejíž historie se začala psát počátkem šedesátých let, volala po rekonstrukci již delší dobu. Její realizace se připravovala bezmála deset let. Zvažovaly se i radiální návrhy včetně demolice stávajícího objektu a vybudování nové jednoúčelové haly, nebo vybudování víceúčelové haly pro 2,5 tisíce sedících diváků.

Podniky města Šumperka, které sportovní areál vlastní, naplánovaly postupnou rekonstrukci. První fáze proběhla v loňském a jejím obsahem byla modernizace technologie chlazení ledové plochy, včetně vybudování nové betonové desky a přístavby nové rolbovny. Úprava střešního pláště, osvětlení a vzduchotechniky sportoviště byla obsahem druhé fáze, kterou předal její zhotovitel počátkem listopadu letošního roku.

Na otázky, které se týkají nejen stavebních prací, odpovědělo představenstvo PMŠ. (pro veřejnost uvádíme složení řídících orgánů společnosti)

Jak dlouho se připravovala rekonstrukce?

Představenstvo PMŠ: O nutnosti rekonstrukce se vědělo již delší dobu, jedná se o stavbu z roku 1969 a v současné době již nesplňovala prakticky žádné požadavky a normy kladené na zimní stadion, přičemž asi nejzávažnější a zcela zásadní pro další provoz bylo naplnění norem požární bezpečnosti. Proto již dřívější zastupitelstva města projednávala možnou rekonstrukci stadionu s těmito variantami. První varianta bylo vybudování víceúčelové haly s rozpočtem cca tři sta padesát milionů korun, dále zbourání stávající haly a postavení nové hokejové haly s rozpočtem cca tři sta milionů korun, nakonec však převážil názor na rekonstrukci stávající haly s rozpočtem do sedmdesáti milionů korun. Tímto usnesením bylo stávající představenstvo PMŠ vázáno a v jeho intencích nyní postupuje. Nutnost okamžitě zahájit rekonstrukci byla dána, jak už je zmíněno, především s ohledem na naplnění požárních norem, z jejichž pohledu byl stadion nevyhovující a hrozilo mu okamžité uzavření. Výjimka byla poskytnuta pouze s tím, že bude okamžitě zahájena rekonstrukce zimního stadionu. Proto bylo nutné vzít projekt staršího data zpracovaný pro PMŠ, ten se pokusit zaktualizovat a na základě něj se okamžitě pustit do práce. Celou situaci rovněž eskalovala možnost čerpání dotace na snížení chemického rizika (čpavek) poskytnutá prostřednictvím operačního programu životního prostředí. Odvážně jsme se tedy pustili do práce a zahájili první etapu. Tomu muselo předejít rozdělení původně zpracované projektové dokumentace na dvě samostatné části, a to ve velice krátkém časovém úseku, aby žádost o dotaci mohla být podána v co nejkratší lhůtě po vypsání příslušné dotační výzvy, a přitom ale práce na rekonstrukci co nejméně omezily užívání stadionu sportovci.

Rekonstrukce byla rozdělena na etapy. Co obsahovala první etapa a jak byla finančně náročná?

Představenstvo PMŠ: V této oblasti čelíme častým dotazům, proč se rekonstrukce provádí po etapách a proč jsme nezačali střechou. Těch důvodů je několik. Zahájení technologickou částí stadionu v první etapě si vynutila především již zmíněná časově omezená možnost získání dotace na technologii, která nám nakonec přinesla dvacet milionů korun, v případě jiného postupu bychom o tuto částku přišli. Dále - jak chcete pracovat na střeše, pokud byste pod ní hloubili takřka čtyřmetrovou jámu pro podkladní vrstvy ledu (což se nakonec nestalo, ale dle sond provedených v rámci projektu tato možnost hrozila)? Zásadní je taktéž otázka kumulace finančních prostředků. V první etapě, kdy byla vybudována nová technologie chlazení, ledová plocha včetně mantinelů plexiskel, střídaček a nová rolbovna, jsme vynaložili celkem dvaatřicet milionů korun, přičemž část pokryla dotace a část vlastní finanční prostředky PMŠ. Dalším důvodem bylo i to, že v rámci obnovy podkladních vrstev pod betonovou plochou na zimní stadion zajíždělo množství těžké techniky. Pokud by se v první etapě realizovala střecha, tak by výfukové zplodiny z nákladních aut znečistily nové střešní panely, včetně veškerého zařízení zavěšeného na střešní konstrukci (svítidla, reproduktory, aktuálně instalovaná čidla apod.). Aby nedošlo k jejich znečištění a případnému poškození, tak by toto zařízení muselo být demontováno, což by zvýšilo finanční i časovou náročnost na realizaci té první etapy. Zvolené pořadí jednotlivých etap má své opodstatnění i v tom, že dešťová voda po odkrytí střešní konstrukce nemůže poškodit betonovou desku a zařízení vybudované v rámci první etapy, právě na rozdíl od opačného postupu, kdy by mohlo dojít k silnému znečištění nové střešní konstrukce a všeho, co je pod ní nově zavěšeno.

Druhá etapa v letošním roce byla zatím spojena s řešením mimořádně složitých situací. Co obsahovala a jak byla finančně náročná?

Představenstvo PMŠ: Ano, máte pravdu. Tato etapa byla především technologicky velmi náročná, a pokud ji máte vměstnat do hokejové přestávky, byl to úkol téměř šibeniční. Byli jsme si vědomi především časových rizik, a proto jsme před jejím zahájením jednali s oběma hokejovými kluby. Nabízeli jsme dvě varianty. Ta pro nás optimální byla stadion na minimálně celý rok či dva zavřít, celou stavbu důkladně připravit a poté s časovou rezervou zrealizovat. Druhou variantou bylo pokusit se akci zvládnout přes léto s tím, že oba hokejové kluby budou respektovat případné potíže a časové prodlevy, které mohou nastat. Předem jsme upozorňovali, že jsou tři oblasti, které nedokážeme zcela ovlivnit, respektive vyloučit, a to délku soutěže při výběru zhotovitele, stav ocelové konstrukce po jejím odkrytí a počasí. Soutěž nakonec proběhla bez zádrhelů, ale ty ostatní dva faktory ovlivňující termín realizace nastaly. Prodlení skutečně nastalo, a to především kvůli stavu kovové konstrukce.  Po rozkrytí střechy bylo potřebné celou konstrukci srovnat tak, aby na ni bylo možné uchytit sendvičové panely střešní krytiny. To si vyžádalo dopracování projektu a potom obrovské množství víceprací (navaření kilometrů železa), přičemž nás provázela nepřízeň počasí, závažné zdravotní problémy statika, a s tím spojený výpadek v projektování v délce několika týdnů, a celková situace na pracovním trhu ve stavebnictví, kterou lze jednoduše charakterizovat větou „nejsou lidi“. Společnost Morys, která stavbu realizovala, sice nepředvedla výkon, který by šel ohodnotit jedničkou, ale byla to jediná společnost, která byla ochotna tuto akci realizovat za podmínek daných zadáním akce (podmínky časové a finanční) a nakonec i úspěšně dokončit – ve středu 8. listopadu se odehrálo první mistrovské utkání. I přes nepřízeň počasí firma nepožadovala kvůli tomu prodloužení termínu. Pozdější pokládka střechy, a především zapáskování všech spojů jednotlivých panelů však mělo vliv zejména na dokončování vnitřních instalací, které musely být prováděny následně už za provozu zimního stadionu. Naštěstí se jednalo už jen o takové nedodělky, které nebránily pořádání tréninků, a především pořádání soutěžních zápasů. Hokejovým klubům podle soutěžních pravidel dokonce hrozily i značné pokuty, že neodehrají na svém nahlášeném domovském stadionu stanovený minimální počet utkání. Vzhledem k tomu, že už téměř ani nebyl žádný prostor pro přehazování pořadatelství, jsme museli zimní stadion převzít do užívání, přestože dílo vykazovalo určité nedodělky, z nichž nejvíce nás potrápila vzduchotechnika, u které nebyl dokončen systém měření a regulace, a tudíž ji nebylo možné spouštět, a to ani manuálně. Na trénování, ale hlavně na pořádání domácích utkání to však nemělo až tak zásadní vliv, takže jsme dílo převzali do užívání i s tímto nedodělkem a se závazkem dodavatelské firmy na odstranění nedodělků v konkrétních termínech. Nejzásadnější důvod pro realizaci rekonstrukce v této podobě bylo však to, že kdyby takto dodavatel akci v uplynulém hokejovém mezidobí nezrealizoval, tak bychom byli pod tlakem nevyhovujícího požárně bezpečnostního stavu nuceni zimní stadion úplně zavřít a tím i zásadním způsobem narušit kontinuitu ledního hokeje v Šumperku. V této souvislosti patří velké poděkování hokejistům, jejich rodičům a trenérům, že přečkali těžké měsíce v azylu, a i oni mají velkou zásluhu na tom, že hokej v Šumperku může kontinuálně bez roční nebo víceleté přestávky pokračovat. V současné době se kromě ne zcela funkční vzduchotechniky potýkáme ještě s některými netěsnostmi na střeše, čemuž se ovšem s ohledem na kilometry spojů nelze ani divit. Navíc v době přejímacího řízení nebyly zrovna žádné srážkové úhrny, takže tyto netěsnosti jsme reklamovali až po převzetí, kdy se teprve srážky umožňující odhalení netěsnosti vyskytly, a v mezidobí už proběhlo druhé překrytí netěsných míst. Celkově lze shrnout, že všechny závady a nedodělky nebránící užívání by měly být do Mikuláše odstraněny.

První domácí hokejové utkání letošní sezóny se odehrálo v plánovaném termínu 8. listopadu. Veřejnost tak měla příležitost si prohlédnout rekonstruované prostory. Jaké máte ohlasy?

Představenstvo PMŠ: Ty ohlasy, jak jsem již zmínil výše, jsou velmi různorodé. Máme tvrdé kritiky, kteří považují celou rekonstrukci za nesmyslnou (měla se postavit hala nová), kritiky, kteří by to stihli dříve a bez vad a nedodělků. Ale najdou se i takoví, kteří nás chválí a jsou si vědomi, že pokud bychom se řídili heslem „kdo nic nedělá, nic nepokazí“, tak by hokej v Šumperku pravděpodobně skončil. Potěšilo nás setkání s dlouholetým fandou šumperského hokeje (řekl nám, že za posledních deset let nevynechal jediný domácí zápas „áčka“), který poděkoval za provedenou rekonstrukci a projevil živý zájem o další zamýšlené úpravy. Ti nespokojení jsou bohužel více slyšet, ale my ve skrytu duše doufáme, že více je těch, kteří tuší, jak obrovské penzum práce se za zvelebením zimáku skrývá a že bez naší práce by se hokej vůbec nemohl hrát.

Jak budou dále postupovat práce do konce roku, případně co plánujete v příštím roce?

Představenstvo PMŠ: Naše práce ještě není u konce a již nyní spolupracujeme s projektanty na přípravě dokončení třetí etapy, kdy dojde k definitivnímu zateplení všech stěn zimního stadionu, což by mělo podpořit náš záměr na jeho celoroční využití. A pokud to bude možné a vyčlení se finanční prostředky i na rekonstrukci některé z tribun, zásadně se zrevitalizuje i jedna tribuna. Dokončit taktéž musíme únikové východy, které jsou nezbytné pro budoucí provoz z hlediska požární ochrany. Naše plány zásadně narušilo a zcela změnilo odstoupení zájemce od koupě ubytovny Sport. Tento velmi silný finanční subjekt nám přitom garantoval smluvně všechny naše požadavky, které jsme s prodejem spojovali (zachování provozu pro sportovce, investice do interiérů, poskytování služeb návštěvníkům stadionu). Myslím si, že by zde potencionálně vznikala velmi slibná synergie pro šumperský hokej a všechny sportovce na „Tyršáku“ mezi tímto soukromým investorem a veřejnými subjekty. Za peníze z prodeje (13 mil. Kč, v nichž není započítána hodnota vybavení, které v době ukončení jednání se zájemcem nebylo znalcem oceněno) a peníze ušetřené za zamýšlenou rekonstrukci Sportu bylo možné kompletně dobudovat zimní stadion i s novým, všem normám vyhovujícím zázemím hokejistů a investor by z vlastních zdrojů zrekonstruoval ubytovnu na moderní zařízení s řadou služeb pro sportovce, které v Šumperku chybí, včetně wellness, a to při zachování veškerého zázemí pro hokejové fandy – restaurace a rozšíření a modernizace pivnice. Bohužel v důsledku dle mého názoru ne zcela domyšlené petice, kterou podepsalo myslíme devět osob, došlo k upuštění investora od koupě ubytovny a město nyní stojí před problémem, jak dále postupovat a jak s omezenými finančními zdroji naplnit tyto záměry. Přinejmenším budeme na dosažení zamýšleného cíle potřebovat podstatně delší čas, protože přednost nyní mají naléhavější investice města.

Jaké jsou varianty řešení jsme psali v rozhovoru s místostarostou Tomášem Spurným ZDE

Kterou část jste považovali za tzv. „krizovku“?

Představenstvo PMŠ: Celá rekonstrukce ve všech etapách je s ohledem na čas, který na jednotlivé etapy máme, je krizovka. V rámci této etapy byla tři krizová místa. Nejdříve, když byl kvůli statickým přepočtům projekt odevzdán až na konci února. Zvažovali jsme, jestli v takovém termínu vůbec ještě soutěž vůbec začínat, ale pod „hrozbou“ úplného uzavření zimního stadionu z důvodu nevyhovujícího požárně bezpečnostního stavu jsme stejně neměli možnost volby. Druhá krizová situace nastala, když nás zhotovitel upozornil na nedostatečnou výměru nátěrů a tryskání ocelové konstrukce v soupisu prací, kde projektant do výkazu výměr započítal plochy jen na nové konstrukci. Zhotovitel přišel s nabídkou, že původní ocelovou konstrukci otryská a natře za necelé čtyři miliony korun bez DPH. Na toto jsme samozřejmě nemohli přistoupit, ale všechna esa měl v tu chvíli v rukávu dodavatel. A asi úplně nejstrašnější chvíle jsme zažívali v průběhu deštivého září, kdy na začátku října ještě zdaleka nebyla celá konstrukce pokryta střešními panely, a my věděli, že do prvního utkání zbývá už jenom měsíc a na instalační práce pod kompletně zakrytou a zaizolovanou střechou bylo potřeba počítat s dobou okolo šesti týdnů prací. V tu chvíli prohlášení generálního dodavatele, že se 8. listopadu bude v Šumperku hrát, působilo více než komicky, avšak nikomu rozhodně do smíchu nebylo a jen málokdo z reálně uvažujících lidí v danou chvíli tomu prohlášení zhotovitele věřil. Doufáme, že následující etapa i s ohledem na možnost výroby ledu v průběhu prací nás ušetří stresů, které jsme zažívali při rekonstrukci střechy.

Jak jste zatím spokojeni s kvalitou odvedených prací? Museli jste řešit nějaké reklamace?

Představenstvo PMŠ: Nyní odstraňujeme závady a nedodělky, nejdůležitější je hermetické utěsnění střechy a dále dopracování software na podmínky haly, které povede ke spuštění odvlhčovací vzduchotechniky a vyladění zvuku. Dále budeme dokončovat i spoustu drobných úprav a investic nesouvisejících s rekonstrukcí střechy, které by měly zlepšit podmínky v hale pro všechny uživatele. Závěrem je ještě nutné vyvrátit jednu fámu, která nyní koluje městem, a sice že střešní panely byly na střeše haly položeny obráceně. Na vysvětlenou zveřejňujeme vyjádření Ing. Radovana Vágnera, který prováděl na stavbě stavební dozor.

Zimní stadion v Šumperku byl v roce 1964 vybudován jako otevřená stavba, teprve následně padlo rozhodnutí zastřešit jej. Jedna z nejstarších krytých zimních hal v tehdejším Československu se dočkala slavnostního otevření 19. září 1969. Oficiální kapacita je 3,5 tisíce diváků.

Objekt je majetkem společnosti PMŠ, která byla založena v roce 1996. Její hlavní činností je zajišťování hospodářské činnosti města. Město je jediným akcionářem společnosti, jejíž základní jmění přesahuje 241 milionů korun.