Sumpersko.net

Robotická chirurgie je oborem s velkou budoucností a stále se rozšiřujícím spektrem poskytované péče. Ve Fakultní nemocnici Olomouc se při využívání robotického systému Da Vinci Xi střídají urologové, gynekologové, otorinolaryngologové a chirurgové. A právě odborníci z I. chirurgické kliniky patří v posouvání možností využití robota k nejprogresivnějším ve svém oboru v rámci celé České republiky. Poté, co koncem roku 2022, kdy byl zahájen program robotické chirurgie slinivky břišní ve FN Olomouc, provedli prvních pět robotických resekcí části pankreatu, se nyní tým HPB (hepatopankreatobiliární) chirurgie vedený primářem kliniky docentem Martinem Lovečkem může pochlubit dalším prvenstvím. Jako první u nás opakovaně využil robotický systém při tzv. pankreatoduodenektomii - výkonu, který se uplatňuje u odstranitelných stádií zhoubných onemocnění vycházejících ze slinivky břišní. Výsledky dosavadních operací jsou podle docenta Lovečka více než uspokojivé.

Termín pankreatoduodenektomie označuje rozsáhlý a časově náročný operační výkon spočívající v odstranění části slinivky, které se říká hlava, dále dvanáctníku, koncového úseku žlučových cest a žlučníku společně s okolní mízní tkání. „Uplatňuje se ale jen u lokalizovaných, tedy kompletně odstranitelných stádií zhoubných onemocnění, která nejsou rozšířená do jiných orgánů. Přistupujeme k ní jen v případech, kdy má nemocný naději, že můžeme dosáhnout vyléčení nebo alespoň prodloužení života v uspokojivé kvalitě. Zároveň ale pacient musí být v dostatečné kondici, aby operační výkon a pooperační období úspěšně završil zhojením a odchodem z nemocniční péče do domácího prostředí,“ vysvětluje docent Martin Loveček.

Pankreatoduodenektomie je podle něj jeden z nejsložitějších operačních výkonů v břišní chirurgii. „Je časově velmi náročný. Při standardní pankreatoduodenektomii strávíme společně s pacientem na operačním sále zhruba čtyři až sedm hodin, při robotické variantě to může být osm až jedenáct hodin. Délka výkonu se odvíjí od rozsahu onemocnění, předchozí léčby, předchozích břišních operací nebo celkových dispozic nemocného,“ dodává primář I. chirurgické kliniky.

Standardní pankreatoduodenektomie se jako většina operací v dutině břišní provádí v celkové narkóze, přičemž je nutná dlouhá laparotomie, tedy řez na břiše ve střední čáře horní poloviny břicha pod pupek. „Tento výkon představuje velký zásah do rovnováhy organismu a odstranění částí zažívacího traktu si vyžádá jeho rekonstrukci tak, aby byly zachovány trávící funkce nemocného s co nejmenším negativním dopadem na ně,“ popisuje docent Loveček.

Robotická varianta je svým rozsahem identická s konvenční otevřenou operací, ale její provedení je k pacientovi mnohem šetrnější. „Umožňují to miniaturizované nástroje systému Da Vinci, které jsou do těla pacienta zaváděny malými vpichy o velikosti pouhých osm až dvanáct milimetrů společně s kamerou, která umožňuje až desetinásobné zvětšení. Operatér tedy nevkládá ruce do dutiny břišní a téměř celou operaci provádí manipulací s miniaturizovanými nástroji. Samotný operační výkon je díky tomu velmi přesný, identifikace klíčových struktur, především cév, je snadnější a díky tomu lze operaci provést většinou téměř bez krevních ztrát. Laparotomii - otevření břišní dutiny - je nutné provést jen na velmi krátkou dobu pouze pro vyjmutí vyoperovaných částí orgánů s nádorem,“ objasňuje primář Loveček.

Z toho vyplývají zásadní výhody robotického výkonu. „Mnohem menší je zásah do integrity nemocného a narušení rovnováhy vnitřního prostředí. Mnohem menší je též ovlivnění funkcí orgánů zažívacího traktu, bolestivost a reakce organismu a jeho imunitního systému na operaci. Rychlejší je návrat k fyziologickým funkcím, a proto může být kratší i pobyt pacienta nejen na intenzivní pooperační péči, ale mnohdy i celá hospitalizace,“ vyjmenovává chirurg benefity robotické pankreatoduodenektomie.

Přestože je robotická operace nyní časově náročnější než standardní výkon, docent Loveček je přesvědčený, že se délka operace bude zkracovat s narůstajícími zkušenostmi chirurgického týmu a též se zvyšujícím se počtem provedených operací. „Zásadní je také posouzení vhodnosti pacienta a míra zkušenosti v případě neočekávaných situací nebo komplikací, přičemž bezpečnost pacienta musí být vždy na prvním místě,“ zdůrazňuje docent Loveček. „Dosud jsme provedli od začátku října 2023 pět plně robotických nebo roboticky asistovaných pankreatoduodenektomií a další dva nemocní čekají v nejbližším měsíci. Výkony jsou náročné na koncentraci a odpovědnost operatéra a celého operačního týmu, bez kterého by tyto operace nebyly možné."

Olomoucké chirurgy lze přitom v souvislosti s robotickou pankreatoduodenektomií označit za průkopníky. Využití robota pro tuto komplikovanou operaci zatím není běžné v tuzemsku, ve světě se provádějí na vysoce specializovaných pracovištích. „Pokud vím, v České republice byla robotická pankreatoduodenektomie provedena prozatím jen na dvou pracovištích. Náš tým intenzivně pracuje na tom, aby se stala standardní metodou v naší nemocnici. Za standardní můžeme tuto metodu považovat, až když budeme schopni provést alespoň dvacet takových operací za rok a dosahovat lepších výsledků než u srovnatelných otevřených operací,“ konstatuje chirurg a poukazuje na skutečnost, že robotická operace je náročná i z ekonomického a provozního hlediska. „Náklady na operaci jsou nemalé, její provedení je významně dražší než konvenční operace a čas, který strávíme na sále, odpovídá například třem operacím pro rakovinu konečníku,“ přiznává.

Olomoučtí chirurgové však věří, že se robotické operace slinivky břišní v blízké budoucnosti stanou běžným standardem, protože pacienti z nich jednoznačně profitují. Současně však upozorňuje, že komplikace, které se vyskytují po otevřených operacích se budou vyskytovat i po operacích robotických. „Můžeme očekávat možný nižší výskyt těchto komplikací, ale zaručit to v konkrétních případech nelze. V případech, které proběhnou bez komplikací, je pak nespornou výhodou menší bolestivost, menší operační trauma, kratší doba rekonvalescence, rychlejší návrat fyziologických funkcí a s tím související kratší hospitalizace, rychlejší návrat do domácího prostředí,“ vyjmenovává benefity primář I. chirurgické kliniky.

Prognóza nemocných zřejmě bude stejná jako u otevřených operací, ale pooperační onkologická léčba bude moci být zahájena dříve, pokud je potřebná a nemocný je v odpovídající kondici. Důkazem jsou podle něj výsledky již uskutečněných robotických pankreatoduodenektomií ve FN Olomouc. „Doba pobytu na JIP byla významně kratší, a to přibližně o polovinu, tedy den a půl. Celková doba hospitalizace je zkrácena o třetinu až čtvrtinu, aktuálně je to sedm až deset dnů oproti otevřené, kde je dvanáct až šestnáct dnů v rámci našeho pracoviště,“ dokládá Martin Loveček.

Současný tým robotické pankreatické chirurgie tvoří kromě docenta Lovečka, doktor Pavel Skalický, robotické sálové sestry pod vedením Martiny Fričarové, Jakub Reimer, Lucie Prucková, Ladislava Vyroubalová, Jana Hudečková, Marie Králová a Tereza Bačinská, nepostradatelní jsou také biomedicínský inženýr Jakub Havránek a anesteziologický tým. „Bez nich by celý program nemohl existovat a fungovat,“ zdůrazňuje docent Loveček.