Sumpersko.net

První školní den na Církevním gymnáziu Německého řádu v Olomouci měl mimořádně slavnostní náboj. Školní rok 2012 – 2013 přijel zahájit sám velmistr řádu Bruno Platter.

Významnou návštěvu přivítali mimo studentů, pedagogů, také představitelé řádu v České republice v čele se sekretářem velmistra pro Čechy, Moravu a Slezsko Robertem Rácem, Otcem Metodějem, kandidáti a familiáři Německého řádu.

Pozornost všech byla upřena hlavně k samotnému projevu velmistra Bruno Plattera. Součástí zahájení školního roku bylo otevření a vysvěcení nově zbudovaná kaple Panny Marie a knihovny.

Velmistr Bruno Platter si i přes obsáhlý program našel chvilku, aby zodpověděl pár otázek pro čtenáře sumpersko.net, jak vzpomíná na svá studentská léta.

Ve kterém roce a kde jste šel poprvé do základní školy? Co Vám z toho dne zůstalo ve vzpomínkách?

Velmistr Bruno Platter: Pokud si dobře vzpomínám, byl to rok 1950 a jednalo se o malou venkovskou školu v mém rodišti Unterinn v jižním Tyrolsku. Škola je pro každého mladého člověka velký pojem a i já jsem nastupoval do školy velmi rozrušen jako každý jiný nový žák. Velký emocionální zážitek pro byl rovněž první den ve Františkánském gymnáziu, na tento den velmi rád vzpomínám. Nesmím také zapomenout na můj první den na internátu ve švýcarském Bözenu co by mladý kněz.

Co patřilo mezi Vaše mimoškolské aktivity a jaký jste provozoval sport?

Velmistr Bruno Platter: Mimoškolské aktivity byly totožné se sportem, Preferoval jsem lyžování, vysokohorskou turistiku, poznávání hor. Jak jsem již uvedl, tento zájem pramení z mého rodiště – nádherné hory ve všech ročních obdobích. Ke sportu bych rád uvedl fotbal a volejbal. V současné době jsou to procházky a turistika.

Máte nějaký studentský sen, který jste si dosud nesplnil, ale tajně doufáte, že ho uskutečníte?

Velmistr Bruno Platter: Nejsem a nebyl jsem nikdy žádný snílek, každý má mít nějaké ideály, ale musí zůstat realistou.

Co je Vám sympatické na dnešních mladých lidech a co bývá předmětem Vašich případných výtek.

Velmistr Bruno Platter: Mladí lidé myslí samostatně, mají hodně zájmů, v dnešní době nejsou tak velká témata jako dřív, mladí přemýšlí jak postavit svůj vlastní život. Problém vidím v tom, když se výchova neuskuteční správně, pak nejsou schopni snést zátěž. Nemáme žádné všeobecné zásady pro život, je malá nabídka knih, přes internet pak těžko nalézají cestu a proto si myslím, že vědomosti jim dají ten správný směr plus dobří vychovatelé a učitelé, kteří jim jdou tím správným příkladem.

Jaká byla vaše cesta a postup v řádu?

Velmistr Bruno Platter: Krátce jsem působil v Innsbrucku jako právník, kde jsem dělal doktorát, zde jsem vedl internát a působil jsem zde jako vychovatel, mezi další úkoly patřila funkce novic-mistr to je doprovázel jsem mladé muže do řádu. Mezi další zařazení patřilo předsednictví sdružení všech řádových internátů, provinční ekonomika – správa majetku atd. Zde jsem působil v oblasti stavební činnosti, ochrany památek, různé dozorčí rady (vinice, sady). V Itálii v roce 1985 jsem se spolupodílel na smlouvě s Vatikánem (konkordát) – zastupoval jsem řád, aby byla dodržena všechna práva. Pokud to mohu shrnout, tak tedy se jedná o rozmanitou činnost v oblastech ekonomiky, práva a stavebnictví.

Co podle vás láká mladé lidi ke vstupu do řádu?

Velmistr Bruno Platter: Jsme moderní, máme pestré pole působnosti. Konstelace je jedinečná. To je předpoklad, abychom podporovali společnou práci, která má osm set let starou tradici. Naše řádové dějiny jsou součástí Evropy a Evropských dějin. Na subjektivní pocity a motivaci vstupu do řádu se zeptejte především mladých kleriků.Řádu nejde o žádnou misi, jde nám hlavně o to „pomáhat a léčit“, to je hlavní, zásadní, lidský motiv a ten může přispět k rozvoji celé společnosti.

Velmistr Dr. Bruno Platter – stručný životopis

Johann Platter se narodil roku 1944 ve vesnici Unterinn v jižním Tyrolsku (autonomní region Itálie s převážně německy hovořícím obyvatelstvem). Po studiích na františkánském gymnáziu v Bozenu vstoupil roku 1964 do Německého řádu a přijal řeholní jméno Bruno. Teologii vystudoval na univerzitě v Innsbrucku, kde poté krátce pokračoval jako asistent na katedře církevního práva a ze stejného oboru získal později i doktorát. Na kněze byl vysvěcen roku 1970 a nejprve působil jako duchovní správce a vychovatel dětí a mládeže na řádových internátech. Později byl navíc jmenován novicmistrem a ekonomem své domovské jihotyrolské provincie. V 80. letech zastupoval Německý řád při vyjednávání mezi Itálií a Vatikánem o novém konkordátu. Roku 2000 byl řádovou generální kapitulou zvolen 65. velmistrem, znovu zvolen byl v letech 2006 a 2012 (volební období velmistrů je 6 let). Mezi jeho největší záliby patří turistika, literatura a umění. Českou republiku navštěvuje pravidelně, především řádové školy a farnosti na Moravě.