Sumpersko.net

K vánočním svátkům připravilo letos šumperské muzeum pro své návštěvníky výstavu Betlémy, umístěnou v prostorách Muzejíčka. Nejen v muzeu, ale i v mnohých rodinách patří k Vánocům nejen stromek, dárky a bohatý stůl, ale i postavený betlém. Počátek tradice domácích betlémů sahá do druhé poloviny 18. století, do té doby byly jesličky instalovány pouze v kostelích. Jako zajímavý doklad tradiční lidové kultury se betlémy dostávaly i do muzejních sbírek.

Sbírka betlémů Vlastivědného muzea v Šumperku obsahuje více než sedm set jednotlivých figurek a staveb vyřezaných ze dřeva nebo modelovaných z hlíny. Ze starých šumperských betlémů se však zachovalo pouze osmdesát figurek a přibližně pětadvacet staveb.

Rekonstrukci tohoto betlému mohou návštěvníci obdivovat na výstavě. Říká se mu Axmannův betlém, a to podle jeho předešlého majitele Jana Tobiáše Axmanna (* 13. srpen 1736, † 6. únor 1813), který jej podle dobových zpráv vystavoval ve svém domě na náměstí č. 39 vždy na Vánoce od 21. prosince do 2. února. „Údajně byl dlouhý až třináct loktů, což je přibližně deset metrů, a zabral celou délku jedné místnosti,“ přibližuje kurátorka výstavy Mária Kudelová.

Již v záznamu z roku 1906 se uvádí, že složení betlému je různorodé, obsahuje několik nejstarších figurek, jež jsou dílem tyrolského řezbáře, figurky novější od řezbáře Bittnera a také figurky králických řezbářů.

Na výstavě jsou k vidění i dva betlémy králického typu, vyřezávané ze dřeva a polychromované. Jeden pochází z první poloviny 20. století a druhý vyřezal v 70. letech řezbář Josef Schwarz z Hedče u Králík.

Po roce 1989 se opět mnoho řezbářů vrátilo k výrobě betlémů a z tohoto období až do současnosti vlastní muzeum řadu betlémů od regionálních tvůrců. Jsou to převážně betlémy s jednotlivými figurkami, které si majitelé mohou rozložit podle své fantazie.

Nejnovějším betlém, který muzeum získalo až v tomto roce, je betlém Břetislava Vávry z Klopiny. Ze starších jsou to betlém Lubomíra Ledra z Libiny, Jaroslava Beneše z Loštic, Romany Krestýnové původně ze Šumperka, polychromovaný naivní betlém Jiřího Rulíška z Rudy nad Moravou z 50. let 20. století nebo betlém králického typu od Františka Cygrýda z Bludova. Jiný typ betlému reprezentuje betlém Jaroslava Lakomého ze Štítů, který betlémskou scénu vsadil pevně do skříňky. „Tyto betlémy nazýváme skříňkovými. Podobně vytvořila jeden ze svých betlémů i Marie Červinková z Loštic. Svoje figurky však vytváří z papíru a moduritu. Zajímavostí je i její korálkový betlém. Z hlíny modeluje již od roku 1988 betlémy keramička Miloslava Vašíčková z Třeštiny,“ přibližuje Kudelová.

Z její tvorby si mohou návštěvníci prohlédnout čtyři betlémy, tři rozměrné a jeden menší. Na výstavě jsou k vidění i betlémy tištěné papírové, které byly v domácnostech oblíbené hlavně pro svou dostupnost. 

Výstava Betlémy představuje kromě všech betlémů ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku i čtyři betlémy ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.