Sumpersko.net

JG, tato dvě písmena se stala v uplynulých letech populární na 1. základní škole v Šumperku. Značí zkratku anglických slov Jokes and Games (Žerty a Hry), nebo iniciály patnáctiletého Jakuba Glozy? Zasvěcení vědí, že obojí!

Jestliže ještě před třemi lety sebevědomý školák sklidil výsměch neznalých spolužáků z vyšších ročníků, když hodlal oslavit čtvrté narozeniny své J&G Společnosti, letos už ho každý bere vážně. „Jakubova společnost se zpočátku potýkala s nesnázemi. Akce pro děti, které pořádala, nepřijímali všichni. Ale zvykli si a dnes jsou rádi, že Kuba s kamarády dokážou zorganizovat různé hry a zábavy. Společnost se vypracovala na solidní firmu a věřím, že bude dále působit i poté, co Jakub opustí brány naší školy. Doufám, že jeho společnost nezanikne, bude dál vzkvétat a pořádat programy pro děti v Šumperku,“ řekl ředitel „Jedničky“ Milan Tichý na slavnostním zahájení výstavy 7 divů J&G Společnosti.

Jakubova „továrna na zábavu“, kterou provozuje ve spolupráci s kamarádem Janem Šeflem a dalšími aktivními spolužáky, za sedm let uspořádala řadu akcí, o nichž jsme informovali ZDE.

Prosadit je mnohdy nebylo snadné, ale Jakub vytrval, naučil se vyrovnat se s úspěchem a ještě častěji překonávat neúspěch. „Lidé říkali, na co si ten malý kluk hraje. S otevřenou pusou jsem sledoval, jak se mi starší spolužáci vysmívají,“ vzpomíná na nelehké začátky. „I když se něco nepodařilo, Jakub se z chyb poučil. Nepřízeň ho neodradila, šel dál a vypracoval se. Přála bych mu, aby za pár let organizoval akce pro děti ve velkém,“ pochválila aktivního žáka jeho učitelka Marcela Macečková.

Výstavu, která přibližuje činnost neobvyklého dětského spolku, mohou zájemci navštívit ve vestibulu školy v ulici Dr. E. Beneše ještě do čtvrtka 20. listopadu v odpoledních hodinách. Představuje maskoty a loga společnosti i jednotlivé akce, které má Jakubova „továrna na zábavu“ za sebou. Pro děti jsou nachytány hry jako rybičky, pexesa, puzzle a další, k dispozici je i speciální vydání časopisu Smíchoviny, v němž Jakub zcela otevřeně líčí, jak všechno začalo.

Chlubí se úspěchy, ale také se přiznává k pochybám, které ho jako malého chlapce bez vyhraněných zálib sužovaly. „Cítil jsem se jako kluk, co chodí ode zdi ke zdi, bez cíle, bez talentu, prostě jako prázdná bublina,“ svěřuje se na stránkách časopisu vydávaného J&G Společností. A vysvětluje, proč se zhlédl v přípravě akcí pro děti: „Viděl jsem dospěláky, jak organizují něco, co děti baví. Představoval jsem si, že jsem to já, kdo akci řídí, nebo že stojím na pódiu, u kterého se smějí děti. Řekl jsem si, že až budu dospělý, taky chci pořádat takové akce.“ Jenže nehodlal čekat dlouhá léta, až dosáhne plnoletosti, a s vervou se pustil do práce hned.

Že to s agilním hochem není vždy snadné, připouští jeho současná třídní učitelka Zdeňka Krejčí. Nezvykle aktivního žáka musela často krotit a vysvětlovat mu, jak se chovat ke spolupracovníkům. Oceňuje však pokrok, který v uplynulých letech učinil. „Mít více takových lidí, to by byla úžasná věc!“ napsala do speciálního vydání Smíchovin.