Sumpersko.net

Pátek 24. března! Den, kdy skončila oficiální lhůta prodeje šumperského hokejového klubu a den, kdy se konala každoroční posezónní členská schůze spolku DraFans.

Účast na tradičním shromáždění nejvěrnějších příznivců šumperských Draků i tentokrát přislíbil ředitel klubu Vladimír Velčovský. „Velmi si cením podpory a zápalu DraFans. Jsem si moc dobře vědom, že fanklub hokejem žije, a právě z tohoto důvodu pro mě vždy byl „parťákem“ a zároveň prvním kontaktem, kterému jsem sdělil nejnovější informace, ať už na začátku či na konci sezóny. A v tomto trendu bych chtěl pokračovat i nadále,“ prohlásil ředitel Draků na úvod a pokračoval v hodnocení uplynulé sezóny.

„Nebudeme si nic nalhávat, sezóna dopadla špatně. A protože jsem chtěl nějakým způsobem přijmout svoji zodpovědnost, rozhodl jsem se zveřejnit inzerci o prodeji šumperského hokejového klubu s měsíční lhůtou,“ prozradil jeden z důvodů tohoto razantního kroku a dodal: „Myslím, že jsem tím vyšel vstříc mnoha lidem, koneckonců invektivy na moji osobu jste vnímali všichni. Nevím o tom, že by se mě někdo zastal jakoukoliv formou a já to těžce nesl. Tím teď nemyslím zastání, ale samotné invektivy.“

Šumperský hokejový klub koupil Vladimír Velčovský už v roce 2006. A právě po dlouhých sedmnácti letech, kdy v součtu deseti let držel s týmem prvoligovou příslušnost a dalších sedm let působil ve druhé lize, pohár trpělivosti přetekl. „Když jsem v roce 2006 klub kupoval, ani já sám jsem nečekal, že tu tak dlouho vydržím. Jenomže po těch letech už toho mám až dost. Když už mi i bezpečnostní složky ke konci letošní sezóny navrhly, abych se na balkóně neukazoval, že se na mě připravuje atak nějakých fanoušků, tak to byl vrchol. Můj klub hraje doma zápas a já se na něj ani nemohu podívat? Jsem opravdu znechucen. Z tohoto důvodu jsem nebyl posledních asi šest nebo sedm utkání na balkóně přítomen,“ neskrýval evidentní rozhořčení. Po definitivním pádu Šumperka z Chance ligy tak neváhal vyzvat všechny jedince, kteří s jeho vedením nesouhlasili, aby klub, respektive celou firmu odkoupili a sami si zkusili, jaké břemeno musí nést. „Chtěl jsem tím nabídnout všem mistrům světa, olympijským vítězům, padesáti trenérům v hale a rovněž některým sponzorům možnost, ať si to sami zkusí. A tato nabídka trvá i nadále. Pojďte si to zkusit dělat, ať víte, co všechno to obnáší!“

Měsíční lhůta k odkoupení klubu již skončila a světe div se, jediný vážný zájemce se nenašel. „Do posledního možného dne mě nikdo s reálnou nabídkou odkoupení firmy nekontaktoval. A to jsem už slyšel o tolika jménech, co to měla odkoupit. Nicméně věřte mi, že reálný stav je – nikdo! Takže tímto jsem s prominutím umlčel všechny, kteří měli neustálé připomínky, přičemž skutek utek,“ vyložil Velčovský karty na stůl.

Zároveň však připustil, že někteří zájemci se přece jenom našli, jenomže pouze zvenčí. „Dostal jsem několik nabídek s různými variantami, ale všechny byly od zájemců mimo Šumperk a okolí. Jednou z variant byl prodej pouze licence. To ale nepřipadalo v úvahu, neboť jak jste se dočetli v inzerátu, mým prioritním zájmem bylo zachovat hokej v Šumperku. A já přece neprodám zlaté vejce. Druhou možností bylo prodat přímo druholigová práva s tím, že se 2. liga bude hrát bůhví kde. Pak tu byl i záměr odkoupení celé firmy, ale s podmínkou, že se firma přejmenuje a hokej se bude hrát v jiné lokalitě. Všechny možnosti by tedy znamenaly konec šumperského hokeje, a to jsem nemohl připustit. Už tenkrát, když jsem to v roce 2006 kupoval, tak jsem tehdejšímu starostovi Brožovi slíbil, že dokud tu budu já, tak mužský hokej v Šumperku bude, a to na solidní úrovni a bez dluhů.“

Naskytla se tedy otázka, co bude dál. Zahraje si Šumperk třetí nejvyšší tuzemskou soutěž? Definitivní odpověď ovšem nemá ani sám ředitel klubu. „Abych šumperský klub mohl do 2. ligy přihlásit, musí být splněno několik podmínek. A právě na těchto podmínkách momentálně usilovně pracuji, bez nich se totiž mužský hokej nepohne dál. Tou zcela zásadní je sportovní propojenost mezi mládeží a A-týmem. Je totiž zcela neakceptovatelné, aby domácí hráči byli posíláni někam jinam do 2. ligy či do krajské soutěže. Mým cílem tak je, aby minimálně nadpoloviční většina druholigového kádru byla tvořena místními odchovanci. A další podmínkou pak je, aby trenér A-týmu zároveň působil na pozici asistenta juniorky. Pokud tato myšlenka bude naplněna, tak tu soutěž poslední týden v květnu přihlásím,“ prohlásil Velčovský s odhodláním tuto podstatu naplnit.

I v případě účasti ve 2. lize se však v Šumperku budou dít obrovské změny. „Buďme nyní realisté a nebavme se o ambicích. Sedmnáct let se v Šumperku hrál hokej na profesionální úrovni, v následující sezóně tomu tak už nebude. Mužstvo bude čtyři měsíce bez hokeje. Nastupovat bude až v srpnu, kdy bude připravena ledová plocha. Tréninky už nebudou ráno, ale odpoledne - večer, aby se tím hráčům nebránilo v práci případně ve studiu. Na dva až tři roky se tak výrazně zklidníme, přesuneme se do nových prostor v objektu Škoda arény, zaklimatizujeme se a pak možná a jestli. K vyšším cílům musí dozrát čas a související podmínky. Dokud nebude v názvu klubu silný generální partner a několik miliónových hlavních partnerů, tak se v Šumperku Chance liga hrát nemůže. Zvykejme si tedy, že Šumperk nebude první. Mým cílem je být do 6. místa, a tak to budu mít nastavené,“ nastínil plány do budoucna ředitel klubu, Vladimír Velčovský.