Sumpersko.net

Při dopravních nehodách zemřelo šest lidí. Sobota byla tragická hlavně pro motocyklisty, čtyři z obětí nehod byli motorkáři. Dopoledne zemřeli při jedné nehodě dva řidiči motorek. Podle prvního vyjádření policie se čelně srazili, když jeden z nich předjížděl osobní auto. Další motorkáři zahynuli při srážce s osobními vozy. Jednou ze sobotních obětí nehod je také chodec, kterého srazilo auto a ujelo. 

V období od ledna do července bylo v důsledku dopravních nehod usmrceno 287 a těžce zraněno 1 304 osob. Meziročně tak u usmrcených došlo k nárůstu o devatenáct osob, naopak o jednačtyřicet těžce zraněných lidí v meziročním srovnání ubylo.

Vzhledem k většímu počtu úmrtí jsou ale následky nehod fatálnější než ve stejném období loňského roku. „Kromě specifik prázdninového provozu se na smutné bilanci letního období podepisuje právě horké počasí. Je to dáno především zvýšenou únavou, která vede ke ztrátě pozornosti. Nejčastější a zároveň nejtragičtější příčiny prázdninových dopravních nehod mají společný jmenovatel: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla. Během loňských prázdnin bylo evidováno 2 937 takových nehod, při nichž bylo usmrceno patnáct lidí. Nejkritičtější část dne z pohledu únavy je odpoledne mezi druhou a čtvrtou hodinou, kdy jsou zároveň i nejvyšší teploty. Řidiči navíc v horku bývají méně vyspalí a častěji mají zdravotní indispozice.“ řekl pověřený vedoucí BESIP Tomáš Neřold.

V horkém počasí bychom si měli ještě více než jindy hlídat svou aktuální kondici a zdravotní stav. Neměli bychom podnikat dlouhé cesty, pokud se necítíme fit, zvláště ne tehdy, když užíváme léky. Cítíme-li bolest v zádech, bolení hlavy či pálení očí, udělejme si při nejbližší možnosti přestávku a protáhněme se.

V autě by měl být dostatek tekutin a pokud je na cestě spolujezdec, měl by řidiči aktivně pomáhat se sledováním provozu a navigací. „Vzhledem k tomu, že únava ubírá pozornost ještě více než v chladnějším počasí, měli bychom se naprosto zásadně vyhnout psaní zpráv či telefonování za jízdy i manipulaci s navigací v provozu. To jsou totiž další časté důvody nevěnování se řízení,“ dodal Neřold.

Dosavadní bilance dopravních nehod potvrzuje, že nejvíce ohroženi jsou nejzranitelnější účastníci silničního provozu – chodci, děti, cyklisté a motocyklisté. Právě tyto rizikové skupiny patří mezi klíčové cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Zatímco celkově se daří počty úmrtí a těžkých zranění na českých silnicích úspěšně snižovat (loňský rok bylo historicky nejméně úmrtí) výše jmenované skupiny zůstávají problematické.

Chodci

Od ledna do července bylo na silnicích v ČR usmrceno pětašedesát chodců, meziročně o patnáct více. Na všech usmrcených se tak chodci podíleli třiadvaceti procenty.

Motocyklisté

Meziroční pětinový nárůst je evidován i v oblasti usmrcených motocyklistů, kdy během prvních sedmi měsíců bylo usmrceno již devětačtyřicet motocyklistů. Tento nepříznivý vývoj kopíruje roky 2014 a 2015, kdy bylo ve sledovaném období usmrceno padesát motocyklistů a do značné míry potvrzuje, že motocyklisté jsou jednou z kategorií, u které v dlouhodobém srovnání dochází k velmi pozvolnému snižování fatálních následků dopravních nehod.

Děti

Nejtragičtějším vyústěním dopravní nehody je smrt dítěte. V letošním roce již bylo na silnicích v ČR, bohužel, usmrceno čtrnáct dětí. Jen v červenci, tzn. v prvním prázdninovém měsíci, bylo usmrceno pět dětí. Meziročně tak evidujeme o devět více usmrcených dětí. Pouze v jednom ze čtrnácti případů přitom bylo dle vyšetřování viníkem nehody samotné dítě. Zbytek nehod zavinili řidiči motorových vozidel a děti při nehodě byli spolujezdci nebo chodci. Děti se na všech usmrcených podíleli pěti procenty, ale např. v Olomouckém kraji byla kvůli dvěma těžkým nehodám s dětskými obětmi každá pátá usmrcená osoba dítětem.

Senioři

Významný je letos také nárůst v oblasti fatálních následků dopravních nehod seniorů (tzn. osoby nad pětašedešsát let věku). Za prvních sedm měsíců bylo usmrceno již jednasedmdesát seniorů, tj. o devatenáct procent více než vloni ve stejném období. Senioři se na všech usmrcených podíleli pětadvaceti procenty, ale např. v Královéhradeckém kraji byla každá druhá. usmrcená osoba seniorem.