Sumpersko.net

Masožravá rostlina, která svoji kořist polapí během zlomku vteřiny, vzácné unikáty, jež sběratelé uchovávají v zamčených vitrínách, anebo exempláře, jejichž pěstování je v domácích podmínkách téměř nemožné. I takové masožravé rostliny budou od 10. do 20. června k vidění na výstavě Živé pasti ve Sbírkových sklenících ve Smetanových sadech v Olomouci.

Třicetina vteřiny. Jen takový okamžik stačí masožravé rostlině z rodu bublinatek k uchvácení kořisti. Při lovu potravy tak zvládá ten nejrychlejší pohyb, jenž je v rostlinné říši vůbec možný. „Některé bublinatky mají pod vodou ponořené až tisíce miniaturních lapacích měchýřků naplněných vodou. Tu z nich odčerpávají, a vytváří tak podtlak. Po podráždění se měchýřek bleskurychle otevře a nasaje okolní vodu i s kořistí,“ přibližuje Pavel Souček, vedoucí Sbírkových skleníků z VFO, které výstavu Živé pasti pořádá.

Celkem budou v Palmovém skleníku k vidění stovky masožravých rostlin, pochází hned z několika jedinečných sbírek. „Zapůjčila je jednak Botanická zahrada hlavního města Prahy, Katedra botaniky olomoucké Univerzity Palackého a také sběratelé Vladimír Sedláček a Markéta Aubrechtová, která po celou dobu konání výstavy zájemcům o pěstování masožravých rostlin poskytne ve skleníku cenné rady,“ doplňuje ředitelka výstaviště Eva Fuglíčková.

Výstava je otevřená denně od půl desáté do osmnácti hodin. Tento rok je navíc součástí akce Olomoucká muzejní noc. Fascinující svět masožravých rostlin tak budou moci lidé poznat i při prohlídce v tajemné večerní atmosféře, a to v pátek 18. a v sobotu 19. června od dvaceti do třiadvaceti hodin.

Některé masožravé rostliny si pak budou moci návštěvníci ve skleníku také zakoupit. „Současně ale budeme mít vystavené i takové druhy, které potřebují tak specifické podmínky, že je v běžné domácnosti prakticky nemožné udržet je při životě,“ dodává Souček.

Na mysli má například masožravé rostliny z rodu Heliamphora, které potřebují k životu hodně světla, ale současně nízkou teplotu a vysokou vlhkost. Pocházejí totiž ze stolových hor v Jižní Americe, kde ve velké nadmořské výšce právě takové podmínky panují.