Sumpersko.net

Tři desítky zástupců devíti institucí zabývajících se problematikou sucha a nedostatkem vody se sešly ve čtvrtek 25. dubna v sídle Státního pozemkového úřadu, aby společně zhodnotily dosavadní vývoj včetně možných dopadů klimatických změn a navrhly opatření pro zmírnění zejména zemědělského sucha očekávaného v letošním roce. Suché epizody posledních let ale nelze primárně přičítat jen zemědělské činnosti, jsou důsledkem měnícího se klimatu a jeho přirozené variability. Proto je třeba, aby se do lepšího hospodaření s vodou zapojil každý z nás.

Z informací poskytnutých jednotlivými institucemi a z následné diskuze o dosavadním průběhu meteorologického, zemědělského a hydrologického sucha v této sezóně vyplynuly základní příčiny současné situace: „Přestože zimní srážky od prosince loňského roku do letošního února dosahovaly devadesát až sto devadesát procent dlouhodobého průměru, kvůli vyšším teplotám o 1,2°- 2,7°C sníh neležel ve středních a nízkých polohách s nadmořskou výškou pod 400 m n. m. A právě to je pro stav zásoby vody klíčové. Kvůli pokračujícím vyšším teplotám začalo i jaro dřív a vegetace prostě vodu z krajiny i dřív odčerpává,“ sdělil například profesor Žalud, vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Mendelově univerzitě v Brně.

Voda z tajícího sněhu z vyšších poloh doplnila i velké nádrže (např. Želivka je naplněna na 97, 5 procent), ale nedokázala nasytit půdní profil, ani doplnit deficit spodních vod a nížinné polohy tak skutečně trpí. Současnému stavu bohužel napomáhají i aktuální nižší srážkové úhrny a větrné počasí, což vede k vysušení především povrchové vrstvy půdy.

Správci vodních toků, Povodí Vltavy a Povodí Moravy, se shodli, že v tuto chvíli nejsou, na rozdíl od podzemních zdrojů, bezprostředně ohroženy povrchové zdroje pitné vody. Současně však dodávají, že prakticky na všech významných tocích zaznamenali podprůměrné průtoky. Všichni přítomní se dále shodli, že při srovnání s rokem loňským začalo zemědělské sucho o čtrnáct dní dříve. Do vegetační sezóny navíc vstupujeme podle dosavadních údajů s větším kumulovaným vláhovým deficitem.

Více než devadesát dva procent území Česka je v současné době postiženo zemědělským suchem. Ani s případným příchodem předpovídaných srážek však nelze počítat se zásadním zlepšení v případě hydrologického sucha. S ohledem na to, že aktuální suchá epizoda je čtvrtou v posledních pěti letech a probíhající změna klimatu pravděpodobnost sucha zvyšuje, doporučili přítomní experti následující okamžitá opatření.

Veřejná správa i samosprávy by například měly kromě existujících portálů "meteorologické a hydrologické sucho" a "zemědělské sucho" využívat i integrované informace ze systému HAMR. Je třeba dále klást důraz na zvyšování odolnosti celé společnosti vůči dopadům sucha a nedostatku vody a problém řešit uplatněním preventivních a systémových opatření. Omezující opatření na straně spotřeby či poskytování finančních kompenzací za sucho, nejsou v budoucím klimatu udržitelným řešením. I proto je důležité, aby se každý z nás choval ve spotřebě zodpovědně.

Systémové řešení zejména zemědělského sucha vidí experti v podpoře odrůdové, plodinové diverzifikace a pěstebních systémů (např. odrůdové a plodinové směsi; agrolesnictví atp.) včetně podpory nákupu vhodné techniky. K tomu je třeba odstranit překážky bránící jejich rychlému využití.Experti dále navrhují podporu zavádění moderních postupů v oblasti zpracování půdy např. „no-till“ s meziplodinami, které povedou ke zlepšení půdní struktury, omezení eroze a zvýšení retenční schopnosti půdy. Proto je podle nich třeba co nejdříve podpořit rychlé provozní testování optimálních postupů, včetně demonstrace v reálných podmínkách pilotních farem tak, aby bylo možné programy podpory správně nastavit a technologie aplikovat.

Zásadní je podle nich pokračovat v podpoře budování soustav vodních nádrží se zásobní, protierozní i protipovodňovou funkcí a posilovat vodní zdroje a jejich ochranu prioritně v místech s napjatou vodní bilancí. V těchto ohrožených místech je také nutné více se soustředit na podporu lepšího využívání vodních zdrojů.

Experti dále apelují na zvýšení úrovně právní ochrany vodních zdrojů. Transparentní odpovědnost za strategické a operativní rozhodování o vodních zdrojích by měla přesahovat volební cykly. Narovnané by také měly být disproporce mezi úhradami za povrchové a podzemní zdroje vody. „Samozřejmě jsou zcela zásadní i opatření v krajině, jako je podpora realizací pozemkových úprav či obnova a budování efektivních závlah. Je třeba je však zavádět systémově po posouzení důsledků opatření na celé povodí a s ohledem na měnící se klimatické podmínky,“ vysvětlil jedno z navrhovaných řešení profesor Trnka, vedoucí Sekce klimatických analýz a modelování Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.