Sumpersko.net

Nemocnice Šumperk se rozhodla nechat proočkovat své zaměstnance proti spalničkám. Přestože se virové onemocnění od 80. let v Česku prakticky nevyskytovalo, v posledních letech se spalničkami ročně nakazí několik stovek lidí. Nejvíce ohroženi jsou kromě nenaočkovaných dětí také zdravotníci v nemocnicích, kteří přicházejí do styku s nakaženými. Právě proto se šumperská nemocnice rozhodla nechat své lékaře i sestry proti spalničkám proočkovat.

Lékaři i sestry z šumperské nemocnice nejprve podstoupili laboratorní vyšetření, které ukázalo, zda jsou vůči spalničkám imunní a mají v těle dostatek ochranných protilátek. „Laboratorní vyšetření zatím podstoupilo zhruba 850 zaměstnanců. U 240 z nich se prokázala nízká hladina protilátek nebo v těle žádné protilátky neměli. Všichni proto byli následně přeočkováni,“ říká hlavní sestra šumperské nemocnice Monika Žaitliková.

Plošné očkování proti spalničkám bylo zavedeno přesně před padesáti lety. Od 80. let se nemoc v zemi prakticky nevyskytovala. V posledních letech ale případů přibývá. Letos onemocněly spalničkami už stovky lidí. Důvodem je klesající proočkovanost zejména u dětí, příchod neočkovaných cizinců ze zahraničí a slábnutí ochrany u očkovaných dospělých. Ačkoliv jsou spalničky dětská nemoc, nakazit se mohou i dospělí z důvodu nízké hladiny protilátek.

Nejohroženější skupinou mezi dospělými jsou přitom lékaři a sestry, kteří přicházejí s nemocnými do styku. „Přestože se v letošním roce na Šumpersku objevily zatím jen tři případy, nechceme nechat nic náhodě. Naše zaměstnance chceme před případným onemocněním ochránit a zároveň udělat vše pro to, aby v případě opětovného zvýšeného výskytu spalniček v našem regionu nedošlo mezi zdravotníky k šíření nemoci,“ dodává hlavní sestra s tím, že už v minulých letech musely některé nemocnice omezit provoz právě z důvodu hromadného nakažení zdravotníků spalničkami. „Toho se chceme samozřejmě vyvarovat a udělat vše pro to, abychom případně nemuseli omezovat zdravotní péči,“ vysvětluje Monika Žaitliková.

Spalničky patří mezi závažná virová onemocnění. Projeví se průměrně deset dní od nakažení. Člověk je pro ostatní nakažlivý do doby, než se u něj objeví příznaky, proto musí být následně v karanténě. Na počátku nemoc připomíná nachlazení. Pacient má rýmu, kašel a zanícené spojivky. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Později se přidá červená vyrážka, která začíná za ušima a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Zatímco dospělí se s nemocí dokáží vyrovnat celkem snadno, pro malé neočkované děti může infekce znamenat i boj o život.