Sumpersko.net

Šumperské autobusové nádraží se od března letošního roku stalo terčem ostré kritiky cestující veřejnosti. Masivní kovové konstrukce, které zastřešovaly každé z nástupišť, nechal vlastník - společnost ČSAD Ostrava, kvůli havarijnímu stavu odstranit. K dispozici zůstala pouze čekárna, která nemá dostatečnou kapacitu. Radnice se rozhodla od poloviny prosince pořídit dvě zastřešené autobusové zastávky, které lidem na autobusovém nádraží budou sloužit do doby, než započne rozsáhlá rekonstrukce nádraží.

Jedna z nejrozsáhlejších rekonstrukcí ve městě bude zahájena v únoru v prostoru u bývalých železničních skladů naproti nádraží. Samotného prostoru autobusového nádraží by se rekonstrukce měla dotknout od roku 2020. Jak probíhala náročná příprava, přibližuje v rozhovoru starosta Tomáš Spurný.

Kdy jste zapojil do jednání o šumperském autobusovém nádraží?

Tomáš Spurný: Autobusové nádraží bylo v rámci privatizace převedeno na ČSAD Ostrava. V rámci ní však nedošlo k převodu pozemku pod stavbami, tedy pod všemi „asfalty“, chodníky a nástupišti. Klíčové jednání nastalo po mém nástupu do funkce místostarosty, kdy se rozhodovalo o tom, zda budou pozemky prodány společnosti ČSAD Ostrava, nebo zůstanou v majetku města. Můj názor byl ten, že se jedná o naprosto strategický pozemek, o který město nikdy nemůže přijít, protože jde i s ohledem na dostupnost centra a sousedství vlakového nádraží, o plochu absolutně nenahraditelnou. Problém spočíval v tom, že všechny povrchy vlastnilo ČSAD Ostrava a.s. a my museli jednat o sjednocení majetku a tudíž jejich odkoupení, a to pod tlakem času, protože ve hře bylo poskytnutí významné dotace (pětapadesát milionů korun), pokud budeme včas připraveni. Tvrdá téměř rok trvající jednání přinesla dle mého názoru pro město velmi uspokojivý výsledek, když jsme veškeré povrchy a podkladní vrstvy získali za jeden milion korun a čtyři sta metrů čtverečních pozemku (jedná se o čtyři sta metrů čtverečních z celkové výměry cca pět a půl tisíce metrů čtverečních) přiléhajícího k ulici Jesenické určeného k výstavbě nové výpravní budovy, kterou na své náklady hodlá vybudovat společnost ČSAD Ostrava. Město touto transakcí získalo naprosto strategický pozemek přesahující pět tisíc metrů čtverečních v hodnotě pět – deset milionů, podkladní vrstvy dle projektanta využitelné pro budoucí stavbu oceněné znalcem na tři miliony korun, možnost čerpat dotaci ve výši pětapadesát milionů korun, což se nakonec při plném bodovém zisku (což je naprosto ojedinělé) projektu podařilo.

Logisticky nejrozsáhlejší akce v posledních letech je rekonstrukce autobusového nádraží. Jak dlouho trvala příprava?

Tomáš Spurný: Příprava takovéto akce trvá roky. Jak bylo uvedeno výše, jen majetková příprava této akce trvala déle než rok. Dále je to obrovské penzum práce na zajištění dotace a samozřejmě projektová a inženýrská činnost trvající řadu měsíců. V daném případě nám ještě práci významně komplikují dva faktory, a to je úprava krajské silnice první třídy, kde je nutné vybudovat přechod se semafory a odbočovacími pruhy, dále obrovský rozsah přeložek telekomunikačních kabelů a jiných zemních sítí. Je nutné si uvědomit i obrovskou rozlohu staveniště, počínaje bistrem U Markéty, konče viaduktem a nakonec i nutnost v průběhu této rozsáhlé stavby zabezpečit náhradní stanoviště pro autobusovou dopravu. Tato stavba je tedy svým rozsahem opravdu výjimečná.

Kdo je projektant a kdo zhotovitel díla?

Tomáš Spurný: Projektantem této stavby je renomovaný dodavatel v oboru dopravní stavby společnost Cekr CZ včetně řady specializovaných subdodavatelů, zhotovitel vzejde se soutěže, kterou bychom rádi vypsali a zveřejnili v následujících dvou měsících.

Jak dlouho bude stavba trvat? Určitě sebou ponese nejrůznější dopravní omezení. Jak předpokládáte, že budou řešena? 

Tomáš Spurný: Stavba bude trvat dva roky, tedy 2019 a 2020, přičemž v prvním roce se chceme zaměřit především na úpravy komunikace a prostor, kterému pracovně říkáme „Přednádraží“, zahrne i demolici stávající rampy. V roce 2020 bychom rádi dokončili především autobusové nádraží. Náročné bude samozřejmě omezení na ulici Jesenické, kde bude po dobu jejích úprav provoz veden pouze v jednom pruhu. Tato situace bude vyžadovat pochopení a toleranci řidičů, Šumperáci si jistě najdou objízdné trasy a místu se raději vyhnou.

Radnice se pro stavbu rozhodla nejen kvůli rekonstrukci autobusového nádraží, ale kvůli rozsáhlejšímu řešení situace kolem vlakového a autobusového nádraží. Co získá?

Tomáš Spurný: Prostor „Přednádraží“ jsme kupovali s myšlenkou, že významně rozšíříme parkovací možnosti v okolí vlakového nádraží, ale i s tím, že pomůžeme dojíždějícím a zaměstnancům průmyslového areálu – nástupcům bývalého Prametu. A samozřejmě posuneme kulturu cestování do 21. století. Komfort by měly zvýšit informační tabule, cyklověž popř. osazení dobíjecích stanic pro elektromobily. Významně se esteticky zvýší i průtah městem.

Náklady na rekonstrukci jsou vysoké (sto čtyřicet milionů korun), ale výše dotace není také zanedbatelná (padesát čtyři a půl milionu korun). Do kdy musí být dílo hotové?

Tomáš Spurný: Dílo bychom měli dokončit do konce roku 2020. Proto doufáme, že se nám nezadrhne soutěž a přivede k nám kvalitního zhotovitele.

Co bude následovat v roce 2021, tedy po ukončení díla?

Tomáš Spurný: Od roku 2021 bychom se mohli dočkat důstojných prostor pro provoz autobusového nádraží a významného rozšíření parkovacích míst v této exponované části města. 

Historie současného autobusového nádraží v Šumperku - staré autobusové nádraží, které čeká generální oprava, slouží veřejnosti od 70. let minulého století. S jeho budováním se začalo na nátlak šumperských občanů, autobusové zastávky se totiž předtím nacházely na ulici Jeremenkově, u Sadů 1. máje, část linek odjížděla od kina Svět. To způsobovalo obtíže hlavně v zimním období, kdy motory autobusů bylo třeba „rozehřát“, a tak se startovaly s předstihem, což nad ránem rušilo Šumperany bydlící v okolí. Autobusové nádraží bylo budováno zaměstnanci ČSAD a občany v tzv. akci „Z“. (V dobách komunistického režimu šlo o neplacenou pracovní činnost obyvatel všude tam, kde státní či obecní správa své úkoly nezvládala). Zadání a požadavky pro nové autobusové nádraží zněly: asfaltové plochy se čtyřmi nástupními zastřešenými ostrůvky; budova s čekárnou, informační kanceláří, místností pro odpočinek řidičů, veřejnými záchody a bufetem pro cestující; po obvodu celého nádraží chodník pro výstup cestujících tak, aby (z bezpečnostních důvodů) co nejméně přecházeli přes plochu autobusového nádraží. Toto zadání bylo splněno. Na stavbě pracovali, jak už bylo zmíněno - bez nároků na mzdu, hlavně zaměstnanci ČSAD a brigádně také další pracovníci šumperských průmyslových závodů – např. ŽOS, Eternitových závodů apod. Technické prostředky: bagry, sklápěcí vozidla atd. poskytlo ČSAD, válcování a asfaltování provedl závod Silnice Šumperk. Organizačně bylo třeba, aby se autobusy po nádraží pohybovaly jednosměrně, s nájezdem (a výjezdem) z dnešní ulice Jesenické.  Vzhledem k různé délce autobusů a souprav (autobus+ vlek), se budovala i různá délka jednotlivých stanovišť. Po uvedení autobusového nádraží do provozu se v našem městě značně zlepšila kultura cestování. Lidé čekali pod přístřešky, čekárna, bufet i WC fungovaly ve dvousměnném provozu – tedy v pracovních dnech od šesti do dvaadvaceti hodin.  Dá se říci, že organizačně funguje autobusové nádraží dodnes, jen služby a podmínky pro cestující už nejsou tolik komfortní jako dřív. Dodatek: O několik let později se začalo také s výstavbou nového závodu ČSAD na ulici Dolnostudénské. Do té doby sídlil závod na ulici Jeremenkově (dnes Slevněnka a prodejny elektra a nábytku). Z dnešního pohledu zní neuvěřitelně, že se do tohoto prostoru poskládalo na třicet autobusů, deset osobních přívěsů, šedesát nákladních vozidel, opravna i čerpací stanice. autor: Zdenek Suchomel