Sumpersko.net

Lesopark „Cihelna“ se nachází na okraji města na konci ulic Dobrovského, Mánesovy a Bratří Čapků v údolí po bývalém lomu. V současnosti jde o cíp lesa bez jakékoliv koncepce.

Cestičky si zde vyšlapali „pejskaři“, kteří sem chodí na procházku.

V horní části si bez povolení vybudovali dráhu bikeři, nachází se zde několik drobných vodních ploch, jež jsou spíše smetištěm než místem vhodným pro vodní živočichy.

Lokalita je zarostlá náletovými dřevinami. „Mnoho stromů má již svůj zenit za sebou. Celé území jsme důkladně prošli, udělali inventarizaci dřevin a zhodnotili jsme jejich kvalitu, sadovnickou hodnotu a potenciál do budoucna. Ukázalo se, že hlavní generace stromů, která drží park pohromadě, je přestárlá. Dřeviny začínají padat a mohou být pro návštěvníky nebezpečné,“ popsal současný stav lesoparku architekt Martin König. Proto je podle něj nyní vhodné postarat se o výsadbu další generace stromů a park obnovit.

Právě obnova zeleně bude součástí první etapy revitalizace Cihelny, jež by měla odstartovat příští rok.

FOTOREPOETÁŽ: Šumperská Cihelna

Můžete přiblížit historii lesoparku Cihelna v Šumperku? O jak velkou plochu se jedná.

Jakub Jirgl: Území lesoparku Cihelna má rozlohu 14,367 ha nachází se na konci ulic Dobrovského, Mánesovy a Bratří Čapků v severozápadní části města a navazuje na okolní krajinu. Z jihovýchodní strany je lokalita ohraničena komplexem garáží. V současné době tvoří většinu plochy lesní porost náletových dřevin v místech bývalé cihelny a lomu. Severní část plochy je lépe udržovaná, v minulosti zde byly provedeny částečné sadovnické úpravy, přičemž byla zčásti zavezena navážkou neznámého složení, která místy vystupuje na povrch. V lokalitě se nachází drobná zanesená vodní plocha a prameniště. Jižní část má spíše lesní charakter, jedná se o náletové porosty na pískových svazích vytěženého prostoru cihelny, místy jsou zde i mohutné stromy – modříny a olše.  

Kdy došlo k posledním úpravám v lesoparku?

Jakub Jirgl: Úpravy se zde provádějí průběžně, snažíme se lesopark zprůchodnit, čistíme jej od padlých stromů a především od stromů, které by mohly být pro návštěvníky nebezpečné. V minulosti zde proběhly i částečné sadovnické úpravy.

V současné době vedení města aktivně pracuje na projektu revitalizace lesoparku. V jakém rozsahu bude?

Jakub Jirgl: Zhruba před rokem město zadalo Atelieru König z Uherského Hradiště zpracovat studii lesoparku Cihelna. Zdůrazňuji, že všechny kroky projednáváme s ochránci přírody. Naší snahou je zachovat přirozený ráz této lokality. Cílem je, aby lesopark žil po mnoho generací a sloužil tak dlouho jak obyvatelům města, tak živočichům, kteří v něm přebývají. V konečné fázi by měl vzniknout lesopark s důrazem na ochranu životního prostředí a environmentální výchovu. Cihelnu má zájem využívat například volnočasové centrum Doris, které se ekologické výchově věnuje, případně školy. Úpravy v parku budou prováděny s ohledem na rostlinné i živočišné druhy, bude zde vytvořeno množství nových ekologických zákoutí vhodných k osídlení i novými druhy, jež se v místě nyní nevyskytují. Při odstraňování přestárlých stromů bude dřevní hmota buď ponechána v broukovištích, anebo štěpkována. Štěpka poté bude použita ke zpevnění pěšin a k mulčování a vytěžené kmeny k výrobě mobiliáře.

V parku bude umístěna naučná stezka, která hravou formou seznámí návštěvníky s okolní přírodou, ale i s podrobnostmi o revitalizaci parku. Údržba v parku bude nastavena tak, aby nevhodnými zásahy nedocházelo k ochuzování biologické rozmanitosti místa.

Mobiliář bude přírodního charakteru z masivního dřeva, půjde například o mobilní lavice, jež bude možné přenést. Na několika místech je navrženo posezení pod altánem, budou zde umístěny dřevěné plastiky a bludiště. Vše by mělo být vyrobeno z vytěžených kmenů v parku.

Samostatná pozornost bude věnována zastavením naučné stezky a jejich přípravě, nejlépe ve spolupráci s místními školami.

Kdo byl iniciátorem projektu?

Jakub Jirgl: Iniciátorem projektu jsem byl já. Přiznám se, že bydlím nedaleko Cihelny, chodím sem téměř denně na procházky se psem a celá léta poslouchám od jiných pejskařů a návštěvníků z okolí, že by si tato lokalita zasloužila pozornost města. Revitalizace této lokality je v akčním plánu města již dlouhá léta, stále odkládaná a nyní máme jedinečnou příležitost dosáhnout na dotační prostředky, které by město v takovém objemu dávalo dohromady těžko.

Stávající stav je nevyhovující. Co považujete za nejvíce alarmující?

Jakub Jirgl: V současné době je dokončena inventarizace dřevin, odborníci zhodnotili jejich kvalitu, sadovnickou hodnotu a potenciál do budoucna. Ukázalo se, že hlavní generace stromů, která drží park pohromadě, je přestárlá. Stromy již několik let při běžných bouřkách či horších povětrnostních podmínkám padají a jsou pro návštěvníky nebezpečné. Zejména v jižní části, kde si nadšenci pro jízdu na kole v terénu svépomocí zbudovali překážky je situace velmi nepřehledná. V minulých letech došlo touto činností k obnažení kořenových systémů stromů, které následně popadaly a musely být na náklady města odstraněny. V současné době díky karanténě bylo území využíváno nadmíru všemi skupinami návštěvníků, nicméně máme za sebou mnoho let, kdy i tato zadní část byla využívána minimálně a stala se těžko dostupnou. Proto respektuji názor odborníků v dané problematice, že je třeba udělat nezbytné kroky v souvislosti se zelení, aby tam z dlouhodobého hlediska byla zachována páteřní síť stromů.

Uvedl jste, že stav lesoparku je mimořádně nevyhovující, zejména z hlediska bezpečnosti. Kdy předpokládáte, že by mohlo dojít k realizaci projektu? Co se uskuteční v letošním roce a jaké budou náklady?

Jakub Jirgl: Letos se již lokalita začne čistit od černých skládek, starých pařezů a dalších překážek. Kácení a obnova zeleně či budování mlatového chodníku a povalového chodníku přes mokřady by měly proběhnout příští rok. V dalších letech, v případě dostatečných financí, by pak přišly na řadu osazení mobiliáře a tvorba naučné stezky – tyto kroky jsou již součástí druhé etapy. Celkové náklady na revitalizaci první etapy jsou odhadovány na zhruba sedm milionů. Město bude žádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která by mohla činit cca 5,5 milionu korun.