Sumpersko.net

Střední škola železniční, technická a služeb, Šumperk ve spolupráci s partnery v letošním roce odstartovala zajímavý projekt, který je překvapivě zaměřen na předškoláky.

Dvouhodinový program kreativní formou dětem mateřských škol přiblíží vybraná řemesla, která se na škole vyučují. Pomocí her si tak v letošním školním roce malí návštěvníci vyzkouší profese: obráběč kovů, truhlář, kadeřník, prodavač. Za myšlenkou stojí učitelka Střední školy železniční, technické a služeb, Šumperk Dagmar Evjáková.

Předškoláci při návštěvě učňovky jsou rozděleni do čtyř skupin. „Všechny skupiny si projdou čtyři stanoviště s jednotlivými obory. Program vrcholí spoluprací malých a velkých, děti z mateřinek si otestují nabyté poznatky formou her se studenty školy a odnesou si domů deníčky, které si vlastnoručně vyzdobily,“ přibližuje projektová manažerka Michaela Kósová.

Co přivedlo učitelku střední školy k myšlence zrealizovat projekt pro mateřské školy?

Dagmar Evjáková: Mám téměř čtyřletou dceru, dítko předškolního věku. V minulém roce jsem v rámci vzdělávání v její mateřské školce měla možnost vidět představování světa dospělých a jejich profesí. Do školky měli pozvanou kadeřnici, záchranáře, hráli si na kuchaře, vařili. Kde jinde, než v naší škole, kde máme okolo dvacet učebních a studijních oborů by bylo možno představit názornou a kreativní formou více oborů v jeden den.

FOTOREPORTÁŽ: Předškoláci v šumperské učňovce I.

Kolik dětí z mateřských škol již navštívilo šumperskou učňovku?

Dagmar Evjáková: K dnešnímu dni navštívilo naší školu okolo sto padesáti dětí.

Které řemeslo děti nejvíce zajímá?

Dagmar Evjáková: Děvčata se chtějí hned stát kadeřnicí. Kluci rádi montují, vytváří výrobky z kovu. Kluci i holky byli překvapeni, že židle, kterou postavili, stojí a mohou si na ni sednout. Všichni si rádi vyzkoušeli v rámci oboru obchodník zabalit dáreček.

Jak si vedou žáci školy v roli „vyučujících“?

Dagmar Evjáková: Program byl primárně určen pro děti mateřských školek, ale další přidanou hodnotou pro naši školu je možnost, že naše „velké“ děti si vyzkouší roli vyučujících. Musí s dětmi komunikovat a být trpěliví. Jsme velmi rádi, že naši žáci jsou empatičtí k malým dětem a opravdu hezky se k nim chovají.

Určitě během předvádění padají zajímavé dotazy od přihlížejících návštěvníků.

Dagmar Evjáková: Nejsou to dotazy, spíše komentáře...; chtěla bych chodit k vám do školy na to kovu...; vím, že budu kadeřnice...; nebudu už chodit do školy v Dolních Studénkách, chci chodit k vám...; mně se nejvíc líbilo všechno

V minulých dnech proběhlo na šumperské učňovce již třetí setkání předškoláků a středoškoláků. Do Šumperku přijelo přes padesát dětí z mateřské školy z Libiny. O dojmy nejen dětí se podělila ředitelka školy Aranka Jarošová.

FOTOREPORÁŽ: Předškoláci v šumperské učňovce II.

Jak se dětem akce líbila?

Aranka Jarošová: Děti byly návštěvou zaujaté, vnímaly nové prostředí s nadšením. Poznávaly školní prostředí, navazovaly nová kamarádství, spolupráci se staršími kamarády, učni, učily se komunikaci  a vzájemné empatii. Přinesly si spoustu nových poznatků, které jim předávali i učitelé, protože z prostředí mateřské školy jsou zvyklé pouze na učitelky.

Řemesla prodavač, kadeřník děti asi tolik nepřekvapí, jako truhlář, nebo obráběč kovů. Zde jsou pro ně zajímavé hlavně výrobky učňů. Oslovily je více ukázky, nebo odměna, kterou si sebou odnesly?

Aranka Jarošová: Nejvíc si užívaly hry s různými materiály a pomůckami, práce se dřevem, jak roste strom...co všechno lze ze dřeva vyrobit, dřevěná stavebnice vyhrávala. U kovových výrobků děti poznávaly netradiční spojení kovových součástek, s Merkurem se teprve seznamovaly, ale za velmi dobré podpory a pomoci učňů se do hry velice brzy zapojily a kromě svého písmene skládali s kamarády i stroje na přání. Děti byly rády, že mají "vlastní peníze", se kterými si hospodaří, možná to byla první osobní zkušenost s nakládáním s vlastními penězi při nákupu v reálném prostředí- obchůdku s potravinami. I balení dárečků si děti užívaly  a vydržely "pracovat" v připraveném a velmi dobře zorganizovaném programu takřka dvě hodiny. Velkou radost si odnášely z kadeřnického salónu a z nového účesu. Dárečky byly zářivou hvězdičkou na závěr celé akce.

Další dny se budete s dětmi v hovorech k návštěvě vracet. V čem vidíte největší přínos akce, kterou šumperská učňovka připravila?

Aranka Jarošková: Všechny nás překvapilo, milé prostředí a obětavá péče a vlídnost pedagogů i studentů školy. Tato akce měla pro děti mimořádný přínos, ne všechny dokáží dobře podělit se o své zážitky, ale radost byla neskrývaná. Předškolní děti se umí lehce vžít do nabízených rolí  a při dobré motivaci přijímat pracovní činnosti jako hru. K návštěvě se budeme ve výuce i nadále vracet při povídání a tvoření s různým materiálem i při třídění odpadu, navážeme na poznatky z dílen.