Pondělí 21. června 2021 -

Sumpersko.net

Nově přidaný článek

Horská výzva míří do Beskyd

21.06.2021 - Horská výzva míří do Beskyd - Zabojují i srdcaři...

Počasí

21.06.2021 - Pondělí

Teplota: 28 / 18 - Přeháňky-Déšť

22.06.2021 - Úterý

Teplota: 26 / 19 - Bouřky

Toulky hasičskou historií

04. května 2021 - 12:39

Zpět na seznam článků

Svatý Florián slaví svátek a hasiči s ním

Toulky hasičskou historií

ilustrační snímek zdroj foto: archiv sumpersko.net M. Jeřábek

Hasiči každoročně připravují v souvislosti se svátkem svatého Floriana nejrůznější společenské, preventivně-výchovné akce a dny otevřených dveří.

Letos s ohledem na aktuální opatření v souvislosti s pandemií koronaviru ovšem nejsou veřejné akce možné. „Jelikož však nechceme veřejnost ochudit o informace a zajímavosti spojené s hasiči, připravili jsme si pro vás při příležitosti dne Svatého Floriána exkurzi do historie hasičstva v našem kraji a v krajském městě,“ uvedla tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje Lucie Balážová.

Cvičení patřila vždy mezi důležité činnosti hasičů. Už členové čerstvě založeného českého dobrovolného sboru hasičů v Olomouci se v roce 1922 pravidelně účastnili cvičení a odborné přípravy. Ihned po založení sbor čítal šedesát členů, leč techniku neměl žádnou. Proto jezdili olomoučtí hasiči cvičit ke sborům v okolí města, například do Řepčína či Hodolan.

Olomoucký český dobrovolný sbor tehdy také soupeřil s lépe vybaveným sborem německým, a tak když si čeští hasiči pořídili z hasičských závodů v Čechách pod Kosířem v roce 1927 novou autostříkačku zn. Škoda 505 se silným čerpadlem, byla to obrovská událost. Toho času to byl totiž nejsilnější hasičský stroj na Olomoucku. A tak si jej majitelé náležitě cenili. Později se osvědčil při mnoha velkých požárech, jako například při požáru pily na Bělidlech a ve Chválkovicích, nebo v roce 1927 při velkém požáru v Lošticích.

Toulky hasičskou historií zdroj foto: HZS OLK

Taktická cvičení se konala například i během druhé světové války, kdy byl v roce 1942 založen olomoucký sbor hasičů z povolání. I když v něm ve většině sloužili Češi, jeho velení bylo ryze německé. Základnu měl v prostorách německého sboru v Sokolské ulici, kde měli hasiči též ubikace. Služba byla konána s přísnou vojenskou kázní a tresty byly udělovány podle kasárenského způsobu. Volného času bylo málo. Není divu, cvičení požárního sboru se konalo denně.

Cvičení a výcviky zůstaly i po válce běžnou součástí hasičské služby. Například v roce 1947 profesionální hasiči v Olomouci absolvovali 192 teoretických a praktických cvičení. Po založení českého profesionálního olomouckého hasičského sboru v roce 1945 až do roku 1978 se jeho základnou stala budova v Kateřinské ulici, objekt v Sokolské ulici pak sloužil pro umístění náhradní techniky.

Toulky hasičskou historií zdroj foto: HZS OLK

Profesionální hasiči absolvují v běžném roce v Olomouckém kraji kolem sta cvičení. Zhruba polovinu tvoří takzvaná prověřovací cvičení. Jde o simulovaný zásah, který se však blíží realitě a výjezdová jednotka o něm předem neví. Smyslem je prověřit připravenost a akceschopnost hasičů, odhalit případné nedokonalosti a odstranit je. Druhou polovinu pak představují taktická cvičení. Jejich účelem je příprava jednotek na zdolávání požárů nebo na záchranné práce při mimořádných událostech.

Hasiči předem trénují činnosti, které budou při taktickém cvičení vykonávat. Pravidelně se rovněž organizují krajská cvičení integrovaného záchranného systému (IZS), při nichž se nacvičuje koordinovaný a společný zásah při rozsáhlých mimořádných událostech. „Také se zaměřujeme na řízení záchranných a likvidačních prací ve štábech a na komunikaci mezi nimi. Například v roce 2018 a 2019 jsme při cvičeních řešili následky orkánu a přívalových povodní, zasahovali jsme po útoku aktivního střelce či jsme hasili požár v nemocnici,“ sdělila Lucie Balážová.

Nedílnou součástí služby výjezdových hasičů jsou také výcviky a odborná příprava. Absolvují je každou svou směnu. Z odborných znalostí podstupují příslušníci zařazení ve výjezdových jednotkách každoročně přezkoušení.

Protože: Kdo je připraven, není překvapen. 

Svatý Florián, patron všech hasičů (4. května)

Svatý Florián, Sanctus Florianus, vlastním jménem Florian von Lorch, jehož latinské jméno lze volně přeložit jako „kvetoucí či rozkošný", patří v Čechách mezi nejpopulárnější světce. Svatý Florián se pravděpodobně narodil roku 250 n. l. v obci Cetia, později Zeiselmauer-Wolfpassing, na okraji provincie Noricum, dnes spolková země Dolní Rakousy ležící v Rakousku. Působil jako plukovník římského vojska v Cetii , poté jako správce římské provincie Noricum se sídlem v městě Lauriacum (neboli Lorch, odtud jeho jméno), které je dnes částí obce Enns v Rakousku. Byl horlivým křesťanem a tak za vlády císaře Diokleciána tajně pomáhal pronásledovaným křesťanům. V roce 304 našeho letopočtu byla jeho křesťanská víra odhalena a byl sesazen z funkce správce římské provincie. Císařský náměstek Aquilinus ho dal podle legendy opakovaně zbičovat a stahovat z kůže, ale Florián se i přesto odmítnul vzdát své křesťanské víry. Aquilinus ho tedy odsoudil k smrti.

Svatý Florián zemřel dne 4. května roku 304 našeho letopočtu poté, co byl svržen z mostu do řeky Enže s mlýnským kolem připevněným na krku. Byl provizorně pohřben křesťankou Valérií na jejím statku. Později byly jeho ostatky přeneseny a pohřbeny poblíž dnešního Lince, kde byl nad jeho hrobem v 6. století postaven klášter sv. Floriána. První písemná zmínka o tomto klášteru pochází z roku 819. Floriánovi ostatky zde ale nezůstaly na dlouho, neboť byly v 11. století převezeny dvěma jáhny (jáhen - duchovní, který přijal nižší svěcení) do Říma. V roce 1183 požádal polský kníže Kazimír II. Spravedlivý (1138 –1194, vládl 1177-1194) spolu s krakovským biskupem Gedeonem, papeže Lucia III. (1110 –1185, jako papež 1181-1185), aby jim vydal ostatky svatého Floriána jako záštitu proti Rusům. Papež jejich žádosti vyhověl, a tak byly Floriánovy ostatky uloženy v nově vystavěném chrámě v Krakově a svatý Florián byl přijat za patrona Polska. Z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Další část relikvií je umístěna v katedrále sv. Václava v Olomouci, a v kostelích na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů.

Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazován jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví, vylévající z vědra vodu na hořící dům a někdy i na hořící chrám.

Památka sv. Floriána je oslavována 4. května, letos to bude již 1717 let od jeho smrti. Sv. Florián se stal patronem všech hasičů, kominíků, hrnčířů, pekařů a zedníků. Je patronem proti požárům a vodě, a proto představoval v dřívějších dobách běžný a hojně užívaný námět pro výklenkové plastiky venkovských usedlostí, které měly ochraňovat dům. Dokonce o jeho svátku bylo zakázáno rozdělávat oheň a nosit vodu, aby se v usedlosti nestalo neštěstí. Floriánovo „hasičství" je však třeba chápat v symbolickém slova smyslu jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Svatý Florián má proto v rukou nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo. Všechny ostatní výklady jeho „hasičství" jsou výsledkem pozdějších legend. V souvislosti se sv. Floriánem vznikla i celá řada lidových rčení, za všechny uvádíme například: "Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián."

Autor: red., L. Balážová, zdroj foto: HZS OLK

Fotogalerie

ilustrační snímek                              zdroj foto: archiv sumpersko.net M. Jeřábek

Další články z rubriky

Digitální historie

Digitální historie

Hejtmanství podpoří unikátní projekt

 
Podmínky užití   |    Prohlášení o přístupnosti   |    Reklama   |    Kontakty

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.