Sumpersko.net

Výstavu s příznačným názvem „Je to chůze po tom světě aneb turistika dříve a dnes“  připravil šumperský odbor Klubu českých turistů ve spolupráci  se silničním muzeem a za pomoci výpůjček z řad svých členů, soukromých sběratelů, ze sbírky Vlastivědného muzea v Šumperku, archívního fondu Okresního archívu Šumperk ad. Výstava, mapující především bohatou historii turistiky v našem regionu, připomene i současnost činnost KČT. Bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 4. října v 17,30 hodin v Muzeu silnic ve Vikýřovicích.

Klub českých turistů byl založen 11. 6. 1888, v době jeho vzniku již turistiku v Jeseníkách provozoval německý Moravskoslezský sudetský horský spolek (MSSGV), který byl založen v roce 1881 ve Frývaldově (dnešní Jeseník). Spolek upravoval a značkoval turistické cesty, vydával vlastní časopis Altvater, mapy a průvodce. Jednou z hlavních náplní bylo zajištění možnosti ubytování a stravování na Horách. Využívány byly již stojící objekty (Švýcárna, Ovčárna, zájezdní hostinec na Červenohorském sedle). První chata byla tímto spolkem postavena v roce 1888 na Šeráku.

Na přelomu 19. a 20. století bylo postaveno několik rozhleden. Zásluhou členů spolku byla v roce 1886 zpřístupněna jeskyně Na Špičáku. Roku 1885 již měl MSSVG devatenáct sekcí (mj. Olomouc, Brno, Vídeň, Nisa, ale také Uničov, Šternberk, Staré Město). V tomtéž roce vznikla samostatná sekce v Šumperku, prvním předsedou byl zvolen milovník cestování a pozdější zakladatel šumperského muzea Hans Hönig. Péčí šumperských turistů byla vybudována vyhlídka na Městských skalách (1889), zakoupen zájezdní hostinec na Skřítku a zde zřízen turistický domov, byla připravena a v letech 1908 – 1910 realizována stavba nové chaty na Červenohorském sedle, na kterou přispěly i další sekce MSSVG. Stavbu významně finančně podpořil majitel rapotínských skláren Max Schreiber a chata nesla jeho jméno.

Klub českých turistů se vyčlenil se z tělovýchovné organizace SOKOL a někteří jeho činovníci byli jeho zakladateli. Před začátkem 1. světové války byl již velkou organizací s rozsáhlou činností. Vznik Československé republiky a rozvoj české turistiky po roce 1918 znamenaly konec období, kdy Jeseníky byly výlučnou doménou německých turistů. V Jeseníkách sice tehdy ještě převažovala německá turistika, nicméně stále častěji do hor vyrážely české výpravy z vnitrozemí. Velmi pěkný popis dobrodružné cesty na Praděd se zachoval díky jednomu z prvních českých učitelů olomouckého gymnázia Janu Havelkovi, který jej publikoval v roce 1883 v publikaci Cesty po Moravě.

K rozvoji činnosti KČST v Jeseníkách došlo po vzniku samostatné ČSR. Do té doby byl nejbližší odbor KČT založen v roce 1911 v Litovli. V roce 1919 vznikl Odbor KČST v Olomouci, 1920 v Zábřehu a v roce 1921 v Šumperku a Šternberku.

Dne 29. července 1921 se Kluby českých turistů sdružily v Severomoravskou župu se sídlem v Šumperku. Na ustavující schůzi byli zástupci odborů z Litovle, Šilperka (Štíty), Šternberka, Šumperka, Uničova a Zábřeha. Prvním předsedou byl zvolen Ing. Robert Srkal ze Šumperka.  Severomoravská župa byla velmi agilní. V roce 1927 se rozšířila ještě o odbory z Opavy a České Třebové a název byl změněn na Jesenickou.

V roce 1937 měla Jesenická župa třináct odborů s téměř dva a půl tisíci dospělými členy a bezmála dvě stě dorostenců. V roce 1931, po odchodu Ing. Srkala na nové působiště,   se stal novým předsedou olomoucký Ing. J. Mervart a sídlo Jesenické župy bylo ze Šumperka převedeno do Olomouce, rok nato byl předsedou župy zvolen Adolf  Novotný z Olomouce, který tuto funkci vykonával až do zrušení činnosti KČST v roce 1948.

 V meziválečném období dokázali čeští turisté položit solidní základy české turistiky v Jeseníkách. Již před druhou světovou válkou měl KČST vybudovány své základny s čilým letním i zimním turistickým ruchem. Významnou roli sehrála i ediční činnost župy, především vydávání vlastního časopisu, turistických map a průvodců.

K propagaci výstavby chaty na Ramzové bylo vydáno deset tisíc kusů pohlednic s návrhem chaty a mnoho odborů vydalo také řadu vlastních pohlednic.

Velkou pozornost věnovala Jesenická župa úpravám a značení turistických cest. Tuto činnost soustředila především do okolí jednotlivých odborů a postupně i do okolí vlastních chat na hřebenech. Snaha o dohodu s německými turisty o zavedení jednotného značení nebyla v té době úspěšná. K jedinému, dodnes užívanému českému systému značení, došlo až po roce 1945.

 Jedním z hlavních úkolů bylo vybudovat v oblasti Jeseníků vlastní českou chatu. V roce 1926 se zásluhou Ing. Srkala podařilo získat pronájem v části cestářského domku na Černohorském sedle a zřídit zde českou turistickou noclehárnu, avšak potřeba vlastní chaty tím nebyla vyřešena. V roce 1927 byla pro stavbu chaty zvolena Ramzová, ale příliš velkorysý záměr vybudovat zde místo chaty velký hotel za účasti KČST, Německého cizineckého svazu a československého státu, nebyl nakonec realizován. Tehdy se však vyskytla možnost získat objekt ve Starém Městě pod Sněžníkem, který byl vhodný pro adaptaci na turistickou chatu. Ještě v roce 1928 došlo k přestavbě a po slavnostním otevření 29. června 1929 se chata stala vyhledávaným centrem českých turistů, zejména lyžařů, kteří ji využívali jako základny pro lyžařské túry, kurzy i závody.

Roku 1933 se podařilo ústředí KČST získat do nájmu Alfredovu chatu pod Jelení studánkou, která se postupně stala významným střediskem českých turistů a lyžařů v Jeseníkách. První vlastní chatu v Jeseníkách se KČST podařilo postavit až v roce 1935 na Červenohorském sedle. Chata byla na svou dobu velmi dobře vybavena. Měla přes sedmdesát lůžek a dalších jednapadesát míst ve společné noclehárně. Kapacita však zdaleka nedostačovala a teprve přístavbou v roce 1937 bylo získáno dalších dvanáct pokojů s šestatřiceti lůžky.

Kromě turistických chat zahrnoval stavební program Jesenické župy i stavby rozhleden, vesměs v podhůří Jeseníků. Olomoucký odbor vybudoval v roce 1931 dřevěnou rozhlednu na Jedové hoře, zábřežský odbor roku 1933 rozhlednu s chatou na Lázku a v roce 1934 byla postavena rozhledna na Háji u Šumperka. Ve 30. létech se KČST podařilo získat pozemky pro stavbu dalších chat v Jeseníkách.  Stavební elán českých turistů na Severní Moravě však byl krátce nato rázně ukončen mnichovskými událostmi.

V rozvoji české turistiky v Jeseníkách hrálo významnou, v některých obdobích i dominující úlohu lyžování. K prvním českým propagátorům lyžování patřili zejména profesor Ladislav Fiala ze Šumperka, JUDr. Jan Drábek z Olomouce a profesor Králíček z Přerova.

Okupace pohraničí zlikvidovala prakticky celou českou turistiku v Jeseníkách. Jesenické župě KČST zbyly ze třinácti odborů pouze čtyři (Konice, Litovel, Loštice a Olomouc) s 1370 členy. Všechny chaty, rozhledny a jiné objekty KČST zůstaly v obsazeném území.

Po skončení válečných útrap došlo k obnovení činnosti KČT a mezi obnovenými  byla i Jesenická župa. Až na odbor v Uničově se podařilo obnovit všechny předválečné odbory v ní sdružené, vznikly i dva nové odbory ve Starém Městě pod Sněžníkem a ve Zlatých Horách. Do čela Jesenické župy KČT byl v roce 1945 postaven zkušený činovník české turistiky Adolf Novotný z Olomouce, jednatelem župy se stal František Škrobánek z Olomouce a značkařem Lumír Slezák ze Šumperka. Všechny členy Jesenické župy KČT však čekala hlavně velká práce při obnově zpustošených Jeseníků.