Sumpersko.net

Sbírkové skleníky olomoucké Flory hostí od čtvrtka 4. června unikátní výstavu masožravých rostlin. Přehlídka s výstižným názvem Živé pasti je výjimečná a Olomouc nic takového v obdobném rozsahu dosud nezažila. K vidění zde totiž jsou téměř všechny masožravky světa z většiny klimatických pásem - nejen z vlastních expozic, ale rovněž unikáty zapůjčené ze sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci či Botanické zahrady Praha. A nechybí ani rostliny ze sbírek soukromých sběratelů, jejichž výpěstky si návštěvníci mohou rovněž zakoupit Živé pasti ve sbírkových sklenících na Floře, která nabídne vzácné rostlinné exponáty. Největší přehlídka karnivorních rostlin bude pro návštěvníky otevřena denně od 9:30 do 18:00.

Výstava potrvá do 14. června.

FOTOREPORTÁŽ: Unikátní výstava masožravek v Olomouci 

Tzv. karnivorní, tedy masožravé rostliny – nejen exotické, ale i naše původní domácí – budí odnepaměti pozornost pro svůj nezvyklý až bizarní vzhled. Mnohé rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů, řada druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené rafinovaně v zemi. Všechny jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.

Většina druhů zaujala v tomto směru víceméně pasivní přístup, avšak jeden je aktivní natolik, že hbitý pohyb jeho pastí vyvolá údiv. Je to mucholapka podivná, jejíž domovinou je Jižní Karolína v USA. Je to opravdový lovec rostlinné říše, jehož vědecké pojmenování Dionaea muscipula odkazuje na starořímskou bohyni lovu Dianu. „Pasti mucholapky podivné vyhlížejí skutečně hrozivě a připomínají po sevření klec, ze které není úniku,“ vysvětluje pěstitel Vladimír Sedláček z Prostějova. A dodává, že pěstovat ji lze snadno i v bytových podmínkách, stejně jako některé rosnatky (rod Drosera), jejichž listy zdobí stovky perliček jiskrné lepivé tekutiny. „Mnohé se ovšem uplatní také venku v zahradě; jsou to například špirlice z rodu Sarracenia. Dařit se jim bude zejména v pobřežním rašeliništi u jezírka, kde dokonce bez problémů přezimují.“

Výstava Živé pasti nabídne i takové unikáty jako jsou heliamfory (rod Heliamphora) rostoucí na náhorních plošinách stolových hor tropické jižní Ameriky.

Jak prozradil Luboš Majeský, z Univerzity Palackého v Olomouci, není na světě mnoho institucí a sběratelů, kterým se je daří kultivovat. „Ty naše jsou ovšem v tak výborné kondici, že dokonce každoročně vykvétají,“ dodává. Jiné raritní „kousky“ zapůjčila také Botanická zahrada Praha; jsou to kupříkladu rostliny zvané Rodirula, česky chejlava. „Zajímavé jsou tím, že to vlastně nejsou masožravky, ale jde o jejich předstupeň,“ vysvětluje Vlastík Rybka. „Na jejich silně lepkavé listy se totiž přichytí veškerý hmyz s výjimkou jediného druhu dravé ploštice, který se lapenou žouželí živí. Ploštice pak vylučuje na listy chejlavy exkrementy, jež rostlina dokáže využít a významně si tak přilepšuje…“   

Jak je zřejmé, botanická věda ještě neřekla u řady masožravek poslední slovo a život těchto rostlin - mnohdy rafinovaně utajený - je stále předmětem intenzivního bádání. Mimo jiné i o tom je výstava Živé pasti na Floře v Olomouci.

Součástí bezbariérově koncipované výstavy je také expozice nových akvárií a terárií ve velkém palmovém skleníku; k návštěvě samozřejmě zve i skleník kaktusový, tropický a subtropický.