Sumpersko.net

Mohutné zákopy obložené pytli písku zaujímají část Galerie Šumperska. Návštěvník jimi projde do krytu a vzápětí se ocitne před lazaretem s těly raněných. Figuríny, dobové předměty, fotografie i citace z deníků dokreslují podmanivou podívanou a vtahují návštěvníka do atmosféry Velké války. 

Projít historií od bezstarostných let přes počáteční nadšení z vyhlášení války až k hrůzám na ruské i italské frontě a postupující bídě a zoufalství v zázemí umožňuje výstava Vlastivědného muzea v Šumperku.

Na návštěvníka mocně působí vtažením do těžkých časů, od kterých nás dělí pouhé století.„Je to v Šumperku vůbec poprvé, co výstavou přibližujeme osudy obyvatel města a okolních vesnic za první světové války. Dokumentujeme dění na frontách i v zázemí, zvláštní pozornost věnujeme bojové cestě 93.pěšího pluku, jehož doplňovací prapor sídlil v šumperských kasárnách,“ objasnil Zdeněk Doubravský, historik a autor výstavy.

Ihned po vstupu do výstavních prostor se návštěvník ocitá naproti dvojici figurín. Muž a žena mají na sobě předválečné oblečení, stojí před plakátovací plochou, která zve na koncerty, představení divadla, biografu či varieté. Živý společenský i kulturní ruch dokumentují fotografie plavců v bazénu šumperských lázní nebo bruslařů na kluzišti rámovaném siluetou jesenických hor.

Následující výstavní panely přibližují nadšení, s jakým převážně německé obyvatelstvo města vítalo vyhlášení války. Mnohem méně radostná nálada panovala v následujících letech, i když alespoň ukázky dobové propagandy podsouvají ne-li idylické, pak alespoň snesitelné obrázky. Úryvky z deníků vojáků naopak líčí válečnou apokalypsu bez příkras.

Přes zákopy ve skutečné velikosti, kryt i obvaziště raněných s dobovým vybavením a s dokonale namaskovanými figurínami, z nichž jedna má dokonce amputovanou nohu, výstava spěje k finále válečných let. Fotografie dokumentují dění na frontě i popravy legionářů jako vlastizrádců. Utrpení v zázemí dosahuje vrcholu. Obyvatelstvo hladoví, podvyživení lidé snadno podléhají španělské chřipce. Výstava zachycuje jen čtyři roky v životě našich pradědečků a prababiček. Na začátku se zdají být šťastní a bezstarostní, na konci navždy poznamenaní hrůzami, které by si předtím nedokázali ani představit.

Výstava Šumpersko za Velké války 1914–1918 je pozoruhodná nejen vylíčením dobové atmosféry, ale také tím, že události zaznamenává bez ideologických nátěrů.„Chtěl bych, aby přispěla k rehabilitaci rakousko-uherského vojáka bez demagogických nánosů minulého století. Mnoho našich lidí v uniformách mocnářství bojovalo stejně odhodlaně a hrdinsky jako muži v československých legiích,“ zdůraznil Doubravský a odcitoval slova velitele 88. pěšího pluku Karla Wagnera: „Není-li československý národ zavázán vděčností svým synům bojujícím v řadách bývalé rakousko-uherské armády, je jim přece jen povinen svou úctou.“

Výstavu tvoří převážně exponáty ze sbírek Vlastivědného muzea Šumperk. Další zapůjčil Státní okresní archiv Šumperk, Vlastivědné muzeum Olomouc, Východočeské muzeum Pardubice i soukromí sběratelé.„Výstava má nesmírně zajímavou koncepci, dokáže vtáhnout do víru událostí. Nejdřív nás zaujaly fotografie Šumperka z počátku minulého století. Vzájemně jsme si je ukazovali a přeli se, jak zachycená místa vypadají dnes. Ale jak jsme postupovali vpřed a pročítali citáty z deníků, které si vojáci na frontě vedli, ztišili jsme se. Najednou jsme si dokázali představit, jak strašné to muselo být. Dozvěděli jsme se, že trpěli nejen vojáci, ale i lidé v zázemí. Ukázky válečné propagandy ostře kontrastují s krutou realitou. Výstava poukazuje na to, že události a lidi nelze vnímat černobíle. Je velice sugestivní,“ soudí jeden z návštěvníků.

Na vlastní kůži zakusit tísnivou atmosféru zákopů a nechat se provést hrůzami válečných let mohou návštěvníci Galerie Šumperska do 1.června.