Sumpersko.net

Epidemioložka Dagmar Horáková, matematik Karel Hron, ekolog Ivo Machar, germanista Karsten Rinas a neurolog Daniel Šaňák – to jsou jména pětice nových profesorů, kteří působí na Univerzitě Palackého. Jejich jmenovací dekrety podepsal v závěru loňského roku prezident Miloš Zeman.

Tradiční slavnostní předávání dekretů v pražském Karolinu kvůli epidemii koronaviru prozatím nemohlo proběhnout. Svůj dekret převzala pouze Dagmar Horáková, která řízení ke jmenování profesorkou v oboru Epidemiologie, preventivní lékařství a hygiena absolvovala na Univerzitě obrany. Dekret jí před Vánocemi předal státní tajemník Ministerstva obrany ČR Petr Vančura.

Dagmar Horáková, LF UP - působí na Ústavu veřejného zdravotnictví Lékařské fakulty UP, kam nastoupila po absolvování studia Všeobecného lékařství a kde je v současnosti zástupkyní přednosty. Specializovanou způsobilost k výkonu povolání lékaře v oboru Epidemiologie získala v roce 2008, praktické zkušenosti sbírala mimo jiné na krajské hygienické stanici a pracovala také v Centru očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Je garantkou preventivně zaměřených předmětů, jako je cestovní medicína a podpora veřejného zdraví, členkou oborové rady doktorského studijního programu Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie na LF UP a taktéž členkou zkušební komise ministerstva zdravotnictví pro atestace v této oblasti. Ve vědecké práci se zaměřuje na epidemiologii chronických neinfekčních nemocí, zejména pak na diabetes a možnosti včasné diagnostiky inzulinové rezistence. Je autorkou a spoluautorkou více než 70 prací, jedné monografie a kapitol v monografii Epidemiologická propedeutika. „Zdůrazňuji význam prevence a zastávám názor, že v současné medicíně se často soustředíme na sekundy, minuty a hodiny při akutních situacích na operačních sálech a jednotkách intenzivní péče a promarníme dlouhá léta, kdy bylo možné pro prevenci a hlavně každý sám pro sebe hodně udělat,“ podotkla Dagmar Horáková.

Daniel Šaňák, LF UP - na návrh Vědecké rady UP byl profesorem jmenován i další lékař, Daniel Šaňák z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Po studiu olomoucké medicíny se atestoval v oboru Neurologie, cenné zkušenosti v oboru získal i během zahraničních stáží ve Francii a v Německu. Od roku 2011 je vedoucím lékařem Komplexního cerebrovaskulárního centra FNOL. Na pregraduální i postgraduální výuce na LF UP se soustavně podílí od roku 2007, v současnosti je mimo jiné členem oborové rady doktorského studijního programu Neurologie a jeho stálé zkušební komise. V jeho odborném zájmu je problematika cerebrovaskulárních onemocnění, tedy onemocnění mozku souvisejících s poruchami mozkových cév, jejich diagnostika, terapie i prevence. Profesor Šaňák jako první v ČR zavedl rutinní použití magnetické rezonance v diagnostice akutní ischemické cévní mozkové příhody. Zabývá se i vztahem mezi cévními mozkovými příhodami a nemocemi srdce a novými metodami léčby ischemických iktů. Mimo jiné se spolupodílel na zavedení použití takzvaných stent-retrieverů, zařízení pro mechanické odstranění krevní sraženiny z akutně uzavřené mozkové tepny, na svém pracovišti – opět jako první v ČR, přičemž pilotní zkušenosti byly publikovány v prestižním americkém časopise Journal of Vascular and Interventional Radiology. Intenzivně se věnuje také problematice ischemických iktů u mladých pacientů. Byl hlavním řešitelem tří grantových projektů Ministerstva zdravotnictví ČR a na několika dalších aktivně participoval. Je autorem nebo spoluautorem 70 původních vědeckých prací, z nichž většina byla publikována v časopisech s impakt faktorem, dvou desítek přehledných vědeckých prací, pěti monografií a dvou kapitol v monografiích, také spoluautorem pedagogických publikací. Podílel se na tvorbě a implementaci národních doporučení a doporučených klinických postupů pro léčbu a prevenci cévních mozkových příhod, také na organizaci řady národních i mezinárodních konferencí a sympozií. Je členem několika odborných společností, mimo jiné World Stroke Organization a European Stroke Organization.

Karsten Rinas, FF UP - nového profesora má ve své akademické obci také Filozofická fakulta UP. Je jím Karsten Rinas z katedry germanistiky, jmenovaný v oboru Německý jazyk. Pochází z oblasti Kolína nad Rýnem, na tamější univerzitě studoval germanistiku, filozofii a obecnou lingvistiku. V roce 1997 začal učit na Slezské univerzitě v Opavě jako germanistický lingvista a naučil se česky. „Zabývám se česko-německou srovnávací lingvistikou, překladatelskými problémy a interferenčními chybami,“ uvedl. Na katedře germanistiky FF UP své odborné zájmy rozvíjí od roku 2006. Patří k nim syntax, sémantika, stylistika, rétorika, kultura jazyka a dějiny jazykovědy. Jazykovědu chápe jako součást filologie a zdůrazňuje přitom její propojenost s literární vědou – zejména v oblasti textové analýzy. „Jsem přesvědčen, že takto chápána filologie je důležitým příspěvkem k intelektuálnímu vývoji studentů: Schopnosti jako rozebírat texty, identifikovat sled myšlenek a hlavní argumenty a rovněž posuzovat kvalitu textu, případně adekvátnost překladu, jsou důležité – a v naší době moderních masových médií jistě dále i budou,“ dodal profesor Rinas.

Karel Hron, PřF UP - v oboru Aplikovaná matematika byl na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity jmenován profesorem Karel Hron, působící od ukončení svého doktorského studia v roce 2007 na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP, aktuálně jako zástupce vedoucí katedry. V současnosti na fakultě také zastává funkci proděkana pro vnější vztahy. „Skutečnost, že jsem dosáhl titulu profesor v relativně mladém věku, vnímám z několika aspektů. Jednak cítím velkou vděčnost, kromě podpory rodiny, za všechna setkání a spolupráce, které mi umožnily posunout se dále z hlediska rozvíjení statistické metodiky, kterou se zabývám, a též poznáním širokého spektra aplikací, kde je tato užitečná při získání relevantních informací z datových souborů. Dále bych rád podpořil profesní rozvoj svých kolegů, u studentů rozvíjel vztah k matematice a jejím aplikacím a rozšířil povědomí o tom, že mnohá z dat, která jsou získávaná z přístrojů či dotazníků, mají kompoziční charakter a je potřeba k nim takto přistupovat. A podpořit tak třeba vznik nějakého nového multioborového výzkumu,“ řekl. V rámci své odborné činnosti se Karel Hron zabývá statistickou analýzou kompozičních dat, tedy dat relativní povahy, což je většina pozorování (nejen) v přírodních vědách měřených v koncentracích, procentech či proporcích. Jedná se vlastně o data, kde je podstatná informace obsažena v podílech mezi svými složkami. V této oblasti je uznávaným odborníkem s téměř stovkou impaktovaných publikací a více než dvěma tisícovkami citací, několika kapitolami v odborných knihách a je spoluautorem monografie v prestižní Springer Series in Statistics. O jeho postavení v odborné komunitě svědčí řada zvaných přednášek i volené pozice v managementu předních profesních organizací, jako je International Association for Statistical Computing, International Association for Mathematical Geosciences nebo Association for Compositional Data. Aktivně podporuje i tuzemskou matematickou komunitu, ať již jako hodnotitel v rámci RVVI, NAÚ nebo člen panelu GA ČR.

Ivo Machar, PřF UP - na základě úspěšného profesorského řízení na Mendelově univerzitě v Brně byl profesorem jmenován také Ivo Machar z katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP, a sice v oboru Ekologie lesa. Odborně se věnuje vazbě mezi ekosystémovými službami, biodiverzitou a udržitelným managementem lužních lesů temperátní zóny Evropy. „Lužní lesy podél nížinných řek jsou již nejméně tisíc let, od dob Velkomoravské říše, velmi intenzivně ovlivňovány lidskými aktivitami. Možná právě proto jsou z hlediska biodiverzity nejbohatším typem evropského opadavého lesa. Náš multidisciplinární tým pracuje s vizí klíčové role lužních lesů v konceptu takzvané chytré krajiny údolní nivy, která zajišťuje svými ekologickými funkcemi jak ochranu lidských sídel před zvyšující se frekvencí povodní v kontextu klimatické změny, tak i zadržování vody v krajině v době sucha a ochranu nádherné lužní přírody,“ přiblížil Ivo Machar. V současnosti jako hlavní řešitel vede dva vědecké projekty. „Letos úspěšně zakončujeme pětiletý projekt Kulturní krajina Arcidiecéze olomoucké – výzkum, prezentace a management, který byl mimo jiné zaměřen na studium historických změn krajiny arcibiskupských lužních lesů v povodí Moravy. Druhý náš multidisciplinární projekt s názvem Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity se věnuje kulturním ekosystémovým službám a biodiverzitě vázané na významné stromy v evropské krajině,“ doplnil Ivo Machar, který je výkonným editorem vědeckého časopisu Journal of Landscape Ecology, místopředsedou hlavního výboru České společnosti pro ekologii krajiny, členem Vědecké rady PřF UP a členem Etické komise přírodovědecké fakulty. Jako své celoživotní koníčky pěstuje ornitologii a bojová umění.

Prezident Miloš Zeman v prosinci podepsal jmenovací dekrety 79 profesorkám a profesorům. Mezi nimi je s Univerzitou Palackého spojena ještě jedna nově jmenovaná profesorka, Soňa Jandová působící na Technické univerzitě v Liberci a Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra. Profesorské řízení v oboru Kinantropologie, stejně jako dříve habilitační, absolvovala na Fakultě tělesné kultury UP.