Sumpersko.net

Mírné zimy bez větších srážek, letní teploty na jaře, horké léto téměř bez deště, tak se už několik let projevuje v Čechách, na Moravě i za sousedními hranicemi klimatická změna. Stromům chybí vláha a chřadnou. Ztrácí vitalitu a neubrání se škůdcům. Lesníci mění druhovou skladbu lesů, listnáče lépe odolávají suchu.

Před deseti lety bylo ve státních lesích kolem Šternberku vykáceno kvůli kůrovci přes tři tisíce metrů krychlových dříví. Tehdy nic nenasvědčovalo změně klimatu. Padesát procent sázených dřevin tvořil smrk, nejvíce využívaná dřevina ve stavebnictví, ale také v nábytkářství, k výrobě hudebních nástrojů, papíru, podlah, energetické štěpky nebo paliva. O několik let později dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek natolik oslabí lesy, že se neubrání kůrovci ani jiným škůdcům a začnou ve velkém hynout. Obzvláště pak smrky jako mělce kořenící dřeviny.

Vše vygradovalo extrémně suchým létem roku 2015. Tehdy se začalo v okolí Nízkého Jeseníku mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ řekl Jiří Sládek, lesní správce ze Šternberka.

V kritickém roce 2015 se v lesích spravovaných Lesní správou Šternberk kácelo téměř devadesát tisíc metrů krychlových dříví napadeného kůrovcem, o rok později ještě o sto tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví přibylo. Bylo jasné, že nejde o náhodný výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend, zásadní přírodní změnu. „Začali jsme s obměnou druhové skladby lesů. Zatímco před deseti lety se vysazovalo šestadvacet procent buku, dnes je to téměř čtyřicet šest procent. Ani smrk z porostů docela nezmizí, patří tam a je ho třeba, ale netvoří už polovinu zalesněných porostů, dnes dvaadvacet procent. Své místo mají v lesích i náletové a přípravné dřeviny, jako je bříza, osika nebo habr,“ vysvětluje Sládek.

Také letos je extrémně suché jaro. Od loňského srpna navíc několikrát poškodily lesy větrné smrště, takže podnik Lesy ČR v březnu zastavil plánované těžby zdravých stromů a zpracovává pouze kalamitní dříví. Kvůli nedostatku vláhy v půdě se přesouvá i většina zalesňovacích prací. „Letos jsme na sedmi stech sedmi hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionů sazenic lesních dřevin. Ve vyschlé půdě se ale sazenice neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů, což je čtyřiadvacet procent z celkového plánovaného objemu. Obnovu chceme dokončit na podzim, bude však záležet na počasí,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Pavel Koždoň.

S důsledky sucha se potýkají také Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které na Olomoucku a Přerovsku spravují vojenské újezdy Libavá a Březina. „Aktuálním problémem, který řešíme, jsou polomy způsobené bořivými větry na porostech, které jsou oslabeny kalamitními těžbami v uplynulých letech. Soustředíme se na obnovu lesa,“ uvedl výrobní náměstek VLS Libor Strakoš. Vojenské lesy v šesti lokalitách, které spravují, v tomto roce vysadí dvacet milionů sazenic. Drtivá většina z nich, šestnáct milionů, půjde na zalesnění Libavé a Březiny, a přes šedesát procent budou tvořit listnaté dřeviny. „Snažíme se zvyšovat zastoupení melioračních dřevin a reagovat i dalšími novými postupy na klimatické změny,“ dodal výrobní náměstek VLS.

Výrazné investice také míří do zadržování vody v obou postižených moravských lokalitách, které jsou ve správě podniku. V rámci investičního programu „Živá voda VLS“ zde vzniklo či vzniká dvacet drobných vodních děl, do nich státní podnik investuje šestapadesát milionů korun.

Vojenské lesy a statky přitom počítají s tím, že v nejbližších letech budou do obnovy, změny druhové skladby lesů investovat i dalších opatření. „Na řešení problému jsme se v uplynulých letech, kdy jsme dosahovali rekordních hospodářských výsledků, strategicky připravovali,“ poznamenal Libor Strakoš s tím, že vojenský lesnický podnik na řešení důsledků klimatických změn kumuloval rezervy, které k letošku dosahují konsolidované výše 1,3 miliardy korun.