Sumpersko.net

Je úterý brzy ráno a na anesteziologicko-resuscitační oddělení přiváží sanitka postaršího muže. Po zběžném vyšetření dostanou lékaři podezření, že muž trpí bakteriálním zánětem mozkových blan. Začíná hra o čas.

Prakticky okamžitě nařizuje lékař odběr mozkomíšního moku a krve. Sestry neváhají a ujímají se práce. Jen během několika minut vyráží jedna z nich i s odebranými vzorky do nové mikrobiologické laboratoře. Cesta přes celý areál zabere naštěstí jen chvíli. Vzorek krve přebírají zaměstnanci mikrobiologické laboratoře. Po pečlivém laboratorním vyšetření, které nezabere víc než půl hodiny, mají laboratorní odborníci jasno. Podezření šumperských anesteziologů bylo správné.

Mikrobioložka Erika Czyžová proto zvedá telefon a pozitivní nález okamžitě volá na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Lékaři tak mohou okamžitě nasadit správnou a účinnou léčbu, která staršímu muži zachrání život…

Přitom mikrobiologická laboratoř nebyla vždy součástí nemocnice. Až do nedávna tento typ služeb zajišťovaly externí laboratoře. Nemocnice se však letos rozhodla otevřít si vlastní laboratoř a v zadní části areálu v létě nové pracoviště začalo fungovat. Do zhruba deseti místností o velikosti dvou set metrů čtverečních investovala víc než pět miliónů korun.

FOTOREPORTÁŽ: Lékařská mikrobiologie v Nemocnici Šumperk

Prim v tomto případě hraje špičková technologie, bez které by se zdejší mikrobiologové obešli jen stěží. „Vybavení naší laboratoře je určitě nadstandardní. Velké mikrobiologické laboratoře v dnešní době do svého vybavení investují všude, je to nutné, aby byla diagnostika co nejkvalitnější. My se k nim můžeme směle zařadit. Momentálně jsme dovybavili serologickou a imunologickou laboratoř, bakteriologické identifikace provádíme na hmotnostním spektrometru MALDI-TOF, na anaerobní kultivaci využíváme BUGBOX, máme automat na barvení preparátů. Samozřejmostí jsou velmi kvalitní termostaty a lednice s centrálním monitoringem teplot. Výčet všech vymožeností je samozřejmě delší a my jsme velmi rádi, že je máme k dispozici,“ popisuje ve zkratce laboratorní mikrobioložka Erika Czyžová.

Lékařská mikrobiologie je dnes nedílnou součástí komplementárních metod, spolu s ostatními laboratorními odbornostmi tak nově vzniklé pracoviště spadá pod nemocniční centrální laboratoř. „V naší laboratoři neodhalujeme přímo nemoci. Diagnózu musí stanovit ošetřující lékař, my mu jenom pomáháme tím, že se snažíme najít původce potíží pacienta, který může být bakteriálního nebo virového původu. Lékař odebere druh materiálu podle charakteru obtíží, ať už jde o výtěr z krku, moč, stolici, výtěr z rány, hnis nebo krev k vyšetření protilátek. My potom zpracováváme tento materiál tak, abychom našli původce. Nejčastěji takzvaně kultivujeme, což je naočkování na speciální kultivační půdy, na kterých mikroorganismy vyrostou do viditelných kolonií, které potom identifikujeme. Při průkazu protilátek v krvi nacházíme vlastně stopy přítomnosti mikroorganismu, který vyvolal tvorbu protilátek, a ty my potom detekujeme na moderních přístrojích,“ popisuje doktorka Czyžová.

Mezi nejzávažnější diagnózy, s jejichž odhalením pomáhají zdejším lékařům, patří hnisavé meningitidy nebo sepse. „V tomto případě opravdu může jít o minuty, správný odhad původce, třeba na základě mikroskopie provedené ihned po příjmu materiálu, může být rozhodující pro správnou volbu antibiotické terapie a lepší prognózu pacienta,“ doplňuje mikrobioložka.

Novou laboratoř otevřela nemocnice letos v létě a podle doktorky Czyžové je to krok správným směrem nejen ve vztahu k zdejším lékařům, ale zejména pacientům šumperské nemocnice, která je poměrně velká a zajišťuje péči v širokém spektru oborů včetně operativy a intenzívní péče.

Navíc uvítali vznik nové laboratoře i okolní lékaři a terénní specialisté, kteří zasílají pacienty k vyšetření nebo zákrokům do nemocnice. Pokud jsou jim totiž provedena laboratorní vyšetření v průběhu hospitalizace, může o tom nemocnice okolní lékaře informovat a výsledky zaslat elektronickou cestou, čím se zabrání mnohdy zbytečným a opakovaným vyšetřením. „Laboratoř „po ruce“ je to nejlepší řešení, je možné navázat úzkou spolupráci s kliniky. Pokud je mikrobiolog členem týmu, pro pacienty je to přínos.Někdy není jednoduché zvolit správnou diagnózu a terapii, zvlášť u komplikovaných stavů, a laboratorní vyšetření včetně mikrobiologického může být zásadní. Můžeme sledovat historii nálezů pacienta, třeba i při opakovaných hospitalizací, a případně i po propuštění, pokud jejich lékař spolupracuje s naší laboratoří,“ míní laboratorní lékařka.

Přestože zde laboratoř funguje pár měsíců, působí tým zaměstnanců uvolněně a sehraně. I když začátky nebyly lehké. Se založením úplně nové laboratoře se podle lékařky pojilo a stále pojí mnoho úkolů. „Nejdůležitější bylo zavedení systému kvality tak, aby opravdu v praxi fungoval. Možná i proto, že jsme spolu prošli vším od začátku, jsme celkem dobrý tým. Řekla bych, že nám jde všem opravdu o to, aby se u nás dělala dobrá mikrobiologie, a zatím jsme ochotni udělat pro to hodně i za cenu nadstandardního osobního nasazení. Každý den se posouváme dál a všichni to vidí, a to nás možná motivuje nejvíc,“ zamýšlí se lékařka, která se mikrobiologii věnuje téměř dvacet pět let.

A co ji k tomuto specifickému oboru přivedlo? „Rozhodnutí nebylo nijak plánované, jak už to v životě bývá. Prostě bylo místo zrovna tam. Ale musím říct, že jsem si ten obor nakonec oblíbila, asi i díky tomu, že má souvislost s klinikou. Není to jen klasická práce na přístrojích v laboratoři, pořád je to trochu dobrodružství, když čekáme, co nám na půdách vyroste. Hodně se nám usnadnila diagnostika díky novým přístrojům, ale konečné rozhodnutí o významu toho nálezu musí učinit mikrobiolog na základě svých zkušeností a znalostí, které jsou v našem oboru rozhodující,“ uzavírá Erika Czyžová.