Sumpersko.net

Po rekordních úhynech z předchozí zimy přečkala letos tuzemská včelstva chladné měsíce výrazně lépe. Zimní úhyny v tuzemských chovech letos klesly na 11,3 procent, což představuje návrat k běžné úrovni těchto ztrát. Vyplývá to z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů. Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ komentuje výsledky monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie přírodovědecké fakulty. K 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak spíše navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.    

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. „Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 procent, v Praze 9,1 procent. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5procent. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 procent, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7procent včelstev,“ uvedl tiskový mluvčí Egon Havrlant, který upřesnil: „Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 procent) a Tachovsku (19,8 procent).“ 

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 procent. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 procent) a Litoměřicko (4,9 procent). 

Z více než 1,2 tisíc textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení.

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ popisuje připomínky z dotazníků Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty. „Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroózou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplňuje Jan Brus.