Sumpersko.net

Už 15 let se v Olomouci transplantuje kostní dřeň a krvetvorné kmenové buňky. Hanácká metropole je jedním z pěti měst v zemi, kam za specializovanou péčí směřují lidé s leukémií, lymfomy a dalšími zhoubnými onemocněními krve a krvetvorby. Na Hemato-onkologické klinice podstoupilo transplantaci za patnáct let téměř 900 pacientů z velké části Moravy. Mnozí z nich přijeli v pátek 19. října do Olomouce na slavnostní setkání, které pro ně klinika k tomuto výročí připravila.

V roce 1997 provedl tým vedený profesorem Karlem Indrákem, přednostou olomoucké kliniky a předním českým hematologem, prvních 21 transplantací především u nemocných s maligními lymfomy tedy zhoubnými nádory lymfatických uzlin. „Šlo o takzvané autologní transplantace, kde jsou pacienti sami sobě dárci krvetvorných buněk. O tři roky později jsme ale začali provádět i alogenní transplantace, tedy s použitím kostní dřeně od příbuzenských a od roku 2004 také nepříbuzenských dárců,“ popisuje docent Tomáš Papajík, primář Hemato-onkologické kliniky FNOL.

Transplantační program je dnes bezesporu nejnáročnější součástí péče, kterou klinika se 120 zaměstnanci poskytuje nemocným nejen z Olomouckého, ale i z Moravskoslezského a části Zlínského kraje. „Před čtyřiceti lety jsme v našem oboru dokázali pomoci jen velmi malému procentu pacientů. Dnes jsou vyhlídky nemocných díky rozvoji diagnostiky na buněčné, genové a molekulární úrovni a také díky nejmodernějším lékům a léčebným postupům, které máme k dispozici, mnohem optimističtější. U řady diagnóz dokážeme pomoci třem čtvrtinám pacientů, u některých onemocnění, jako je třeba Hodgkinův lymfom, je to až devadesát procent nemocných,“ říká profesor Indrák.

Jednou z úplně prvních pacientek, které podstoupily transplantaci v olomoucké fakultní nemocnici, je i paní Hana Zittová z Kokor na Přerovsku. V roce 1996 jí lékaři diagnostikovali akutní leukémii, nebylo jí tehdy ani 35 let. „Měla jsem doma manžela a dvě dcery, které byly teprve v pubertě. Chtěla jsem žít, nikomu se nechce umírat v mladém věku,“ popisuje žena, která se intenzivně léčila tři roky. „Řekli mi, že nadějí pro mě je transplantační program, který měl v Olomouci teprve začínat. V rodině nebyl vhodný dárce kostní dřeně, proto mi postupně odebírali vlastní kmenové buňky, na první odběry jsem ještě musela jezdit do Brna, protože na olomoucké klinice se program teprve postupně rozjížděl,“ líčí Hana Zittová.

Práci účetní vinou nemoci ztratila, ale jak říká, taková zkušenost člověka posune a změní jeho žebříček životních hodnot. Dnes už je šestým rokem starostkou obce Kokory, má dvě dospělé dcery a dvě vnoučata. „Jsou to dvojčata Ester a Patrik narozená v roce 2010. Jsem opravdu velmi šťastná, že jsem se jich dožila, úplně jinak si je teď užívám,“ dodává.

Na Hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc bylo k dnešnímu dni provedeno 874 transplantací kostní dřeně a krvetvorných kmenových buněk. Olomoučtí hematologové mají k dispozici nejmodernější léky a léčebné přístupy, kterými jsou pacienti léčeni se stejnými výsledky jako ve vyspělých zemích Evropy nebo Spojených státech amerických. V pátek se odborníci z kliniky setkali s řadou pacientů, kterým během patnácti let transplantací ve FNOL pomohli, na Slavnostním přednáškovém symposiu v olomouckém NH Hotelu.

Docent MUDr. Tomáš Papajík, CSc., zástupce přednosty pro LP Hemato-onkologická klinika FNOL, o uplynulých patnácti letech:

V letošním roce uběhlo patnáct let od první transplantace kostní dřeně na Hemato-onkologické klinice FN Olomouc. Psal se rok 1997, kdy po přestěhování kliniky do nové budovy s moderně koncipovanou transplantační jednotkou, nákupu moderních technologií a v první řadě po dlouhém období odborných příprav, domácích i zahraničních stáží a budování zdravotnického týmu, byli transplantováni první pacienti.

Tým vedený přednostou kliniky prof. Karlem Indrákem a specialisty na transplantace doc. Edgarem Faberem provedl v prvním roce transplantačního programu dvacet jedna takzvaných autologních transplantací, především u nemocných s maligními lymfomy. Dárci krvetvorných buněk v tomto případě jsou sami sobě pacienti, jejichž kostní dřeň je v dobré kondici a bez postižení nádorovými buňkami. „Kmenové krvetvorné buňky se u nich po stimulaci určitými léky sbírají na speciálním přístroji přímo z jejich žilní krve. Poté jsou programově zmrazeny ve speciální kryokonzervacím roztoku a uchovávány do pacientovy transplantace v bance štěpů krvetvorných buněk“, uvedla MUDr. Ivana Skoumalová, která je zodpovědná za sběr a uchovávání štěpů kmenových buněk.

Po velmi intenzivní chemoterapii, která má za cíl usmrtit i poslední zbytky nádorových buněk v těle pacienta, se krvetvorné buňky rozmrazí a podají formou transfúze. Velmi brzy tyto buňky opět “osídlí“ kostní dřeň a rychle obnoví krvetvornou tkáň nemocných, která byla výrazně utlumena podanou chemoterapií.

Po třech letech zkušeností s autologními transplantacemi začali olomoučtí hematologové provádět i transplantace allogenní. Jde o transplantace od dárců, které mají na bílých krvinkách antigeny shodné s antigeny příjemce – tzn. nemocný člověkem. Může jít o dárce z rodiny (příbuzenské transplantace) nebo z registru dárců, a to jak českého, tak i některého ze světových registrů (nepříbuzenské transplantace). Prvních jedenáct takových transplantací u nemocných s akutními leukémiemi a těžkými útlumy kostní dřeně bylo provedeno v roce 2000. Šlo o transplantace příbuzenské, nepříbuzenské transplantace se začaly na klinice provádět od roku 2004. „Hlavním mechanismem účinku, který se u alogenních transplantací podílí na likvidaci nádoru (leukémie, lymfomu) je imunologická reakce, při které imunitní buňky dárce dokážou vyhledat a ničit nádorové buňky v těle pacienta. Tak mohou být vyléčeni i nemocní, kteří špatně reagovali na podanou chemoterapii nebo u nichž se nemoc po léčbě vrátila.

Díky hlubšímu studiu tohoto imunitního efektu bylo možno zavést transplantace s redukovanou intenzitou chemoterapie, které díky nižší toxicitě umožňují transplantovat i starší nemocné.“, vysvětluje princip tohoto typu transplantací vedoucí transplantační jednotky MUDr. Luděk Raida. Tato část transplantačního programu je realizována především díky úzké spolupráci olomouckého centra s Českým národním registrem dárců dřeně, který v Plzni založil MUDr. Vladimír Koza.

Na Hemato-onkologické klinice v Olomouci bylo do dnešního dne provedeno 874 transplantací kostní dřeně a krvetvorných kmenových buněk, z toho bylo 637 transplantací autologních a 237 transplantací alogenních. Transplantační program je beze sporu nejnáročnější částí celého diagnostického a léčebného procesu, který je na olomoucké Hemato-onkologické klinice realizován.

Pracoviště má v současné době téměř sto dvacet zaměstnanců a zajišťuje komplexní péči pro nemocné s krevními nádory Olomouckého, Moravsko-slezského a části Zlínského kraje. Tato nádorová onemocnění jsou na klinice diagnostikovány na buněčné, genové a molekulární úrovni, týmem vysoce erudovaných pracovníků pod vedením prof. Marie Jarošové.

Olomoučtí hematologové mají k dispozici nejmodernější léky a léčebné přístupy, kterými jsou v současné době pacienti léčeni se stejnými výsledky jako v rozvinutých zemích Evropy a Spojených státech amerických. Své poznatky o chorobách krve pravidelně prezentují na národních a prestižních mezinárodních vědeckých kongresech po celém světě, letos například na kongresu Evropské hematologické asociace v Amsterodamu, Evropské transplantační společnosti v Ženevě a na sjezdu Americké hematologické společnosti v Orlandu. Olomoucká Hemato-onkologická klinika ve spolupráci s Českou hematologickou společností, Nadací Haimaom a Lékařskou fakultou UP pořádá největší každoroční setkání českých hematologů s mezinárodní účastí – Olomoucké hematologické dny, jejichž 26. ročník proběhl v Olomouci v červnu tohoto roku.

Program transplantací kostní dřeně a léčby nemocných na Hemato-onkologické klinice je podporován Nadací Haimaom, která byla založena rovněž před patnácti lety. Jak podotkl předseda správní rady nadace doc. Tomáš Papajík, „řada mecenášů, ale také drobných dárců významným způsobem přispěla ke zlepšení podmínek péče o vážně nemocné pacienty a za uplynulých patnáct let Nadace Haimaom díky nim mohla investovat do vybavení kliniky více než sedmnáct miliónů korun“.