Sumpersko.net

Omezená ambulantní péče, odložené neakutní operace, snížení počtu pacientů přijímaných pro standardní diagnózy. To jsou jen některé negativní důsledky pandemie COVID-19 z pohledu zdravotnických pracovišť. Tato situace naléhavě ukázala, že je nezbytné věnovat intenzivní pozornost širšímu a systematickému uplatnění digitálních technologií v medicíně.

Telemedicína má velkou podporu Ministerstva zdravotnictví, které nyní ve spolupráci s Národním telemedicínským centrem při Fakultní nemocnici Olomouc připravuje koncepci použití telekonzultací ve zdravotních službách. „Období koronavirové krize považuji za důležité pro další rozvoj medicíny nejen směrem k větší bezpečnosti a komfortu pacientů, ale také ve smyslu možné změny priorit ve způsobu poskytování zdravotní péče. Moderní technologie mění svět rychleji, než jsme někdy schopni pojmout, medicína zůstává někdy až zbytečně konzervativní. Domnívám se, že pandemie pomohla tyto konvence narušit a nasměrovat naše zdravotnictví k praktickému využití digitálních prostředků,“ uvedl tiskovou konferenci ředitel FN Olomouc profesor Roman Havlík.

Po celou dobu koronavirové krize na praktickém uplatnění telekonzultačních služeb pracovali experti z Národního telemedicínského centra při FN Olomouc.

Největší část energie věnovali vytvoření telemedicínského nástroje, který umožňuje pacientům online spojení se zdravotnickým personálem. „Pandemie způsobila komplikaci nejen pacientům s akutními problémy, ale zasáhla zejména pacienty s chronickými onemocněními, kteří nemohli docházet na pravidelné kontroly a v případě zhoršení zdravotního stavu neměli možnost kontaktovat svého lékaře jinak než telefonicky,“ popisuje profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky - kardiologické FN Olomouc a současně vedoucí Národního telemedicínského centra.

Lékaři byli v této situaci zahlceni velkým množstvím telefonátů, které nemohli vyřídit i proto, že byl omezený počet zaměstnanců, kteří se během pandemie střídali a museli tak věnovat čas hospitalizovaným pacientům. „Většina chronicky nemocných pacientů, kteří docházejí do specializovaných ambulancí, neměla ani možnost zažádat si o léky jinak než telefonicky. A pokud jim lékař telefon nezvedal, tak neměli jinou možnost, jak léky získat,“ dodává profesor Táborský.

Tyto zkušenosti přiměly odborníky z Národního telemedicínského centra a Odboru Informačních technologií FN Olomouc k rychlé reakci. Vytvořili webové rozhraní na adrese konzultace.fnol.cz pro videokonzultace mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem. „Celé řešení bylo postaveno na open source aplikacích, které bylo možné integrovat do řešení bezplatně. Obrovskou výhodou je, že celé řešení videokonzultací běží na infrastruktuře Fakultní nemocnice Olomouc a neposílá citlivá data přes třetí stranu, jako je tomu u jiných komerčních řešení,“ vysvětluje náměstek informačních technologií FN Olomouc Antonín Hlavinka.

Pacient může po registraci odeslat prostřednictvím aplikace lékaři žádost o videokonzultaci. Následně vyčká, až mu lékař nebo sestra podle návaznosti na další vyšetření termín virtuální schůzky potvrdí nebo navrhne jiné datum. „Pokud je schůzka potvrzená, pacient obdrží emailem instrukce včetně odkazu na videokonzultaci. Termín samozřejmě může také zrušit, pokud mu nevyhovuje,“ dodává Michal Štýbnar z Národního telemedicínského centra. Pro provedení videokonzultace je přitom nutné mít nainstalovaný moderní internetový prohlížeč, neboť u starších prohlížečů není zajištěná správná funkčnost. „Pro každé takové vyšetření je vygenerován specifický kódovaný odkaz. Nemůže tedy dojít k tomu, že by se v jedné virtuální místnosti setkali dva pacienti nebo že by do schůzky vstoupil někdo cizí,“ ubezpečuje Michal Štýbnar.

Kromě řady dalších funkcionalit a výhod, například online žádosti o léky, je obrovským přínosem webového rozhraní pro videokonzultace možnost rychlého a jednoduchého uplatnění v jiných českých či moravských nemocnicích, kdy celé řešení je možné poskytnout zdarma. „Naším prioritním cílem sice bylo zajištění dostupnosti zdravotní péče prostřednictvím digitálních technologií během pandemie, ale tento nástroj lze využít k zefektivnění péče i po pandemii, a to nejen u chronicky nemocných pacientů. Cílem je nabídnout pacientům nové možnosti léčby, které využívají nové technologie a usnadní tak cestu pacienta zdravotnickým systémem,“ zdůrazňuje profesor Táborský.

Jak doplnil manažer Národního telemedicínského centra a obchodní náměstek FN Olomouc  Čeněk Merta, webová a mobilní aplikace je jen jediným z mnoha projektů, na kterém nyní odborníci NTMC pracují. „Podílíme se například na evropském projektu niCE-life, jehož cílem je podpora sociálního začlenění a koordinace péče o křehké starší osoby pomocí progresivních technologií, nebo na projektu SHAPES, který má velmi zjednodušeně řečeno zlepšit Evropanům život v podmínkách stárnoucí populace, a to využitím digitálních technologií,“ jmenoval některé aktivity NTMC Čeněk Merta.

Z perspektivy Ministerstva zdravotnictví je v současné době prioritou vydefinování rámce pro telekonzultační služby. Tato etapa zahrnuje i úpravu legislativy. V kooperaci s Národním telemedicínským centrem je realizován projekt Hodnocení zdravotnických aplikací v oblasti telemedicíny. „Aktivity tohoto rázu mají moji plnou podporu. Velmi si vážím spolupráce ministerstva s Národním telemedicínským centrem a věřím, že bude mít velice významný vliv na zakomponování telemedicíny do tuzemského zdravotnictví, na kterém pracujeme. Aktuálně se věnujeme koncepci telemedicíny ve zdravotních službách a pracujeme na legislativním rámci, který je pro přechod do praxe klíčovým faktorem. Služby distanční péče je třeba zavádět tak, aby byly prokazatelně přínosem pro zdravotníky a pacienty a aby byly zároveň v souladu s vývojem informačních i komunikačních technologií v praxi využitelné a bezpečné,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Vývoj aplikace ve FN Olomouc i nadále pokračuje, dochází k postupné implementaci dalších telemedicínských prvků do systému a současně vzniká i mobilní aplikace pro Android i iOS.