Sumpersko.net

I když brána do nebes může pro každého člověka vypadat jinak, pro obdivovatele československého mostního stavitelství – odborníky i laiky – je bezesporu železobetonový obloukový most v Podolsku tou jedinou, ostatně právě proto je dodnes označován jako „Brána do nebes“.

Již návrh mostu byl ve 30. letech dvacátého století oceněn na architektonické výstavě v Paříži, kde v roce 1937 získal Zlatou medaili a byl nazván Le beau pont de l´Europe (Krásný most Evropy). Další ocenění získal v roce 1939 na výstavě v belgickém Lutychu. Představuje nesporně vyvrcholení našeho mostního stavitelství první poloviny 20. století, ve své době byl, s hlavním mostním obloukem elipsového tvaru, dlouhým 150 metrů, čtvrtým největším mostem v Evropě.

Výstava v Muzeu silnic ve Vikýřovicích mapuje přípravy a stavbu mostu od léta 1938 do září 1942, zároveň ale představuje i jeho projektanty, stavitele, tesaře, zedníky a betonáře, svářeče a další řemeslníky – zkrátka všechny, jejichž zásluhou most dodnes stojí. V úvodu výstavy se návštěvník navíc seznámí s dalším unikátem našeho mostního stavitelství, řetězovým mostem, který poté, co přestal vyhovovat narůstající automobilové dopravě, dostal v roce 1942 mohutnějšího železobetonového souseda a spolu pak vedle sebe přemosťovaly Vltavu až do roku 1960, kdy byl řetězový most rozebrán a později přenesen k obci Stádlec, kde dodnes stojí, jako náš jediný dochovaný řetězový most, přes řeku Lužnici. „Brána do nebes“ zůstala osamocena, na svém významu a kráse však rozhodně neztratila.

Výstava je unikátní především množstvím dochovaných dobových fotografií z výstavby mostu. Připomíná, že byl jedním z mála mostů, které se stavěly (a v jeho případě i dostavěly) v pohnutém období okupace Československa, kdy už se i někdy zdálo, že stavba bude zastavena, tak jak to postihlo jiné mostní nebo silniční a dálniční stavby. Nedostatek cementu, oceli a také stavebních dělníků byl pro most velkou hrozbou, stavba, která měla být nejen ukázkou dovednosti architektů, projektů a stavitelů ale také symbolem národní hrdosti, byla v září 1942 uvedena do provozu.

Pětasedmdesáti let, kterých se most v příštím roce dožije, mu na jeho dokonalosti téměř neubralo. „I když na výstavě bude ke zhlédnutí přes dvě stovky fotografií na panelech a přes 400 jich bude publikováno i v katalogu, který byl k výstavě připraven, tohoto nebeského velikána je opravdu nutno osobně vidět, žádná fotografie nenahradí ten úžasný pohled na mohutnou a přitom tak elegantní stavbu, jakým tento most dodnes je,“ upozorňuje vedoucí muzea a spoluautorka výstavy Alena Turková.

Výstava bude zahájena ve čtvrtek 27. října přednáškou spoluautora výstavy, Tomáše Jandy, který už se návštěvníkům silničního muzea nezapomenutelně zapsal do povědomí výstavou o tzv. Hitlerově dálnici (Vratislav – Brno – Vídeň). Na přednášku, která bude začínat od 17 hodin, naváže v 18 hodin slavnostní vernisáž výstavy, která bude k vidění až dubna příštího roku.