Sumpersko.net

Opakuje se to téměř každý měsíc, když porodnice FN Olomouc na sociálních sítích publikuje statistiku porodnosti. Součástí zveřejněných údajů je i věk nejmladší a nejstarší rodičky. A právě horní hranice věku rodiček bývá pravidelně zdrojem překvapení a podivujících se komentářů. Například v loňském roce byl věk nejstarší rodičky 52 let a ani v jednom z měsíců neklesl pod 40 let.

Lékaři, sociologové a statistici se shodují, že tento trend je dlouhodobý a rok od roku se prohlubuje .„Vnímání toho, jaký věk rodičky je standardní a jaký už nikoliv, se rychle mění. Dnes už rozhodně rodička starší než čtyřicet let není žádný extrém,“ potvrzuje přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc Radovan Pilka.

Statistická data dokládají jeho slova jasně. Zatímco v roce 1990 se celorepublikový věkový průměr všech maminek pohyboval kolem 25 let, v roce 2007 byl průměrný věk všech rodiček v Olomouckém kraji 29,1 let a v roce 2019 to bylo již 30,6 let. Silnou vypovídací hodnotu má také srovnání počtu IVF cyklů (in vitro fertilizace), tedy lidově oplodnění ve zkumavce. Zatímco v roce 2007 tuto metodu asistované reprodukce uplatnili na olomoucké porodnicko-gynekologické klinice v 664 případech, o deset let později to bylo již 3150 případů. A olomoučtí lékaři jsou také při léčbě neplodnosti stále úspěšnější – v roce 2007 byla po použití IVF metody gravidita klinicky prokázána u 76 žen, v roce 2017 jich bylo 245. I tento medicínský progres tak umožňuje ženám mateřství odkládat na později. „Dramatický nárůst počtu IVF cyklů se sice nevztahuje jen na rodičky ve vyšším věku, ale vypovídá o životním stylu a důsledcích sociálních a hodnotových změn současné společnosti,“ upozorňuje Radovan Pilka.

Porodnicko-gynekologická klinika FN Olomouc se proto v loňském roce zapojila do projektu „In Time - zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství“, který vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Projekt je zaměřený na podporu prevence odkládání rodičovství. Jeho hlavním cílem je rozvíjet úroveň znalostí vysokoškolských studentů v této oblasti. Odborníci z FN Olomouc se podíleli na tvorbě výukových materiálů, včetně edukačních videoklipů především z Centra asistované reprodukce. „V učebnicích pro základní, střední i vysoké školy se kapitolách věnovaných plánovanému rodičovství lze dočíst výhradně o antikoncepci, ale zmínka o rizicích odkládání rodičovství do pozdějšího věku chybí. To jsme chtěli naším projektem alespoň zčásti napravit. Zaměřili jsme se přitom na vysokoškolské studenty, protože právě oni podle dostupných statistik odkládají mateřství a rodičovství častěji než jiné skupiny,“ vysvětluje vedoucí odborného týmu z katedry antropologie a zdravovědy a Centra výzkumu zdravého životního stylu docentka Michaela Hřivnová.

Do plánů ale výrazně zasáhla pandemie COVID-19. Řešitelský tým proto převedl plánované aktivity do virtuálního prostředí. Registrovaní účastníci se tak mohli vzdělávat prostřednictvím online i offline aktivit. V první fázi běžel na webových stránkách projektu (https://intime.upol.cz/) dotazníkový průzkum pro studentky a studenty, jehož cílem bylo zjistit úroveň jejich znalostí v oblasti reprodukčního zdraví. Řešitelé nakonec mohli pracovat s daty z 845 vyplněných dotazníků a výsledky nebyly příliš optimistické. „Vědomostní úroveň studentů ve specifických otázkách sexuálně reprodukčního zdraví s důrazem na problematiku včasného, respektive odkládaného těhotenství a rodičovství se jeví jako problematická a nízká,“ hodnotí Michaela Hřivnová a jako příklad uvádí, že jen necelá dvě procenta žen a necelých sedm procent mužů vědělo, že pravděpodobnost otěhotnění při ovulaci mladé ženy (18 – 30 let) se pohybuje mezi 10-19 procent v jednom cyklu.

Vedle dotazníkového šetření věnovali odborníci velkou pozornost vzdělávání respondentů. Vznikly tak jednak edukační karty, které vybraná témata stručně, výstižně, schematicky zpracovávají, vícestránkové pracovní listy nebo eduklipy, na nichž se významnou měrou podíleli odborníci z Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc. „Bližší informace o tématech, jakými jsou plánování rodičovství, výhody včasného těhotenství a rizika pozdního, odkládaného těhotenství, problematika neplodnosti, dárcovství vajíček i spermií nebo bio-psycho-sociální péče o dítě, se studenti i ostatní zájemci dozvěděli i ve virtuálních workshopech,“ dodává docentka Hřivnová s tím, že této možnosti využilo 334 posluchačů napříč Českou republikou a jejich ohlasy byly veskrze pozitivní.

Získávání relevantních údajů o úrovni vědomostí nejmladší generace a současně její vzdělávání považuje profesor Pilka za obrovský přínos projektu. „Samozřejmě nemáme právo soudit motivaci párů k odkládání početí dítěte. Jsme připraveni pomoci všem. Jako odborníci ale musíme upozorňovat na to, jaká rizika gravidita ve vyšším věku přináší, a to jak pro matku, tak pro dítě, a taky se snažit o to, aby měli mladí dospělí dostatek informací o možných komplikacích, které mohou provázet početí, těhotenství a porod ve věku, který není tzv. In time,“ uzavírá přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc.