Sumpersko.net

V loňském roce operátoři nouzové linky 112 odbavili téměř 159 milionů hovorů. V osmi členských státech je uvedené číslo jediným spojením na zdravotníky, policisty a hasiče. V ostatních státech sice i nadále mají svá tradiční čísla pro nouzové volání, ale i tam se více než polovina volajících rozhodla využít právě linky 112. Celkově v devatenácti zemích včetně ČR je možné dispečery na této lince kontaktovat i pomocí SMS. „Volající mohou pochopitelně komunikovat s operátory v jazyce státu, z jehož území volají, a rovněž tak by se měli domluvit anglicky, případně i německy či francouzsky. Nikdo u volajících nebude předpokládat brilantní znalost příslušného jazyka. Jde jen o to, zavolat a s maximální mírou klidu popsat situaci, heslovitě, stručně, zaměřit se jen na to podstatné. Zkušení dispečeři by měli být maximálně nápomocní a trpěliví,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Po zvolení čísla se příslušný dispečink ozve v průměru do desseti sekund. Dle údajů Evropské komise je tomu tak minimálně ve dvaadvaceti členských státech. „Česká republika patří k absolutní špičce. Do deseti vteřin se dočká odezvy sto procent volajících, přičemž průměrná doba potřebná k navázání rozhovoru činí 4,6 sekundy. Absolutní špičkou je Irsko, kde telefon zvedají do jedné sekundy, na devětadevadesát procent volání zareagují do pěti vteřin. Naopak na Kypru si bude třeba počkat až šestnáct sekund, do deseti vteřin se odezvy nedočkáme v žádném případě,“ upřesňuje Roman Budský.

Evropský průzkum provedený ve čtrnácti evropských státech včetně České republiky odhalil, že až jedenáct procent řidičů neví, kam vlastně zavolat. Dalších zhruba čtyřicet procent by zvolilo národní linku zdravotnické záchranné služby a zbývající polovina jednotné evropské číslo tísňového volání 112.

Jak vyplývá z průzkumu provedeného jednou pojišťovnou, čeští motoristé patří k těm informovanějším, nicméně správné číslo by volily jen zhruba dvě třetiny z nich. „Snad pod vlivem amerických detektivek by se celých sedmadvacet procent pokoušelo dovolat na linku tísňového volání 911,“ uvádí Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh. Bohužel však zbývajících přibližně osm procent motoristů by nevědělo vůbec, kam si pro pomoc zavolat.

Při rozhovoru s dispečinkem tísňového volání je třeba dbát na maximální stručnost, věcnost a přesnost. Vždy je nutno se nejdříve představit a následně nahlásit, co a kde se stalo. Je třeba uvést adresu či alespoň popis lokality, kam má odborná pomoc dorazit. Dispečink je dále třeba informovat o počtu zraněných a jejich stavu. „Do příjezdu pomoci musíme být pořád na příjmu. Zásadní chybou by bylo odložit či dokonce vypnout telefon,“ upozorňuje Roman Budský. Nesmíme opomenout uvést, pokud ke zraněným není přístup. Společně se záchrankou tak může na místo neštěstí vyrazit i technická pomoc. Bez její asistence nebudou moci zdravotníci účinně zasáhnout.

A jak v České republice - volat na 155, nebo 112?

V zásadě můžeme volit mezi dvěma telefonními čísly – 155 (dispečinkem Zdravotnické záchranné služby) a 112 (jednotným evropským číslem tísňového volání). První číslo lze na území ČR v případě úrazu nebo jiných vážných zdravotních komplikací považovat za číslo první volby.

Pracovníky dispečinku bývají zkušení zdravotníci, kteří nám mohou po telefonu kvalifikovaně poradit, jak postupovat do příjezdu vozidla záchranné služby. „Takový rozhovor může být nejen cennou pomocí, ale nejednou působí jako uklidňující moment. Přece jen už na poskytování potřebné pomoci nejsme sami,“ upřesňuje Lukáš Hutta z asociace. Naopak linku 112 přednostně volíme v případě, že potřebujeme ohlásit hromadná neštěstí či mimořádné události s větším počtem postižených osob.

Linka je vhodná též pro cizince, kteří dostatečně neovládají češtinu. Operátoři linky se totiž domluví nejrozšířenějšími jazyky, jako např. anglicky či německy. Na obě čísla se dovoláme v ČR z pevných i mobilních telefonů bez předvolby a zdarma.