Sumpersko.net

Za vraždu Ireny Čížkové, která se stala v roce 1996 v Mohelnici, odvolací soud snížil Radku Chytilovi trest o jeden rok. Místo 13 let si odsedí 12 let. Trest si odpyká ve věznici se zvýšenou ostrahou, soud mu navíc nařídil ústavní ochranné sexuologické léčení.

K odvolacímu soudu se obrátil odsouzený Radek Chytil, kterému se dařilo šestnáct let svůj čin tajit. V době, kdy panovaly nejasnosti kolem spisu (informovali jsme ZDE) a navíc od spáchání trestného činu uplynulo víc, jak patnáct let, se Chytil sám přihlásil na policii. Uvedl, že nezvládal výčitky svědomí. U soudu se za svůj čin omluvil, ale proti rozsudku se na místě odvolal.

Případem se mimořádně pečlivě zabývala státní zástupkyně Marie Kodýtková. Díky jejímu odhodlanému a profesionálnímu přístupu se podařilo nejen objasnit ztrátu spisu, ale dokončit případ, který patřil k nejdéle neobjasněným trestným činům v regionu.

Odvolací soud snížení rozsudku o jeden rok odůvodnil tím, že Chytil se nejen sám přiznal, ale napomáhal při jeho objasnění. Výši trestu zůstal odvolací soud přikloněn k návrhu žalobkyně, která poukazovala na skutečnost, že oběť před smrtí prožívala hrozná muka a umírala delší dobu.

Učitelka Čížková mohla před pár dny slavit své osmapadesáté narozeniny (8. května – poznámka redakce), kdyby ji Radek Chytil 27. listopadu 1996 nezavraždil. Její příbuzná, L.M. (jméno je redakci známo), odpověděla na pár otázek k celému tragickému případu.

Jak jste přijala rozsudek?

L.M.: Jsem ráda, že byl soudem vyslyšen názor paní státní zástupkyně, která nesdílela názor obhajoby, že vražda nebyla provedena obzvlášť brutálním způsobem! Velice si vážím jejího přístupu. Určitě si pachatel zaslouží trest a měl by rovněž podstoupit ústavní léčbu. Myslím si, že vražda nikdy nemůže být promlčena! A přiškrcení oběti před podřezáním považovat za polehčující okolnost? Absurdní!

První rozsudek padnul po sedmnácti letech od vraždy – co na tu dobu říkáte?

L.M.: Dlouhá doba. Spis případu byl sice dle sdělení velmi obsáhlý, pátrání důsledné. Zvláštní mi ale připadá fakt, že policie již před lety pachatele vyšetřovala a tehdy pro nedostatek důkazů nebyl usvědčen.

Zúčastnili jste se ho jako veřejnost v jednací síni. Který úsek Vám zůstal nejvíce v paměti?

L.M.: Samozřejmě jednak samotná přítomnost pachatele a za druhé sdělení, že do bytu docházel pravidelně, tajně několik týdnů!

V případu Ireny Čížkové byla velmi rozporuplná práce policie. Co k tomu můžete se svoji znalostí případu sdělit?

L.M.: Věřím, že se policie snažila případ objasnit a vyšetřovatelé odváděli poctivou práci. Případ v průběhu vyšetřování několikrát změnil vyšetřovatele, protože se změnilo územní rozdělení. Nelogické mi ale připadalo to, že velmi brzy po činu byl dán příkaz k úklidu bytu Ireny.

Co pro vás v tomto případu zůstává neobjasněno.

L.M.: Není mi jasné a pořád musím přemýšlet o tom, proč byl byt, když byla Irena objevena, v takovém nepořádku, jako by pachatel něco hledal. Vždyť do bytu docházel pravidelně a tudíž se v něm mohl orientovat. Zrovna tak mi připadá divné, že by si Irena nevšimla, že byt někdo navštěvuje. Žila v bytě sama a byla velmi pořádkumilovná, až puntičkářská a všechny věci u ní měly své místo.