Sumpersko.net

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitel FN Olomouc Roman Havlík v pátek 6. září v Olomouci podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví (eHealth). Tím se stane dosavadní Národní telemedicínské centrum, které je součástí infrastruktury FN Olomouc a již několik let využívá informační a komunikační technologie pro poskytování zdravotních služeb na dálku.

Národní telemedicínské centrum vzniklo jako koordinační a vzdělávací centrum v rámci elektronického zdravotnictví, coby nového a rychle se rozvíjejícího odvětví medicíny. Iniciátory vytvoření centra byla I. interní klinika - kardiologická FN Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Telemedicína je předmětem Národní strategie elektronického zdravotnictví, kdy dochází k propojení rozvíjejících se medicínských znalostí a možností nových technologií.

Fakultní nemocnice Olomouc má podle jejího ředitele ambici přispívat k rozvoji medicíny nejen v rámci České republiky. „Využitím IT a telemedicíny se vytvářejí možnosti pro zvyšování komfortu, dostupnosti a bezpečnosti zdravotní péče. Zvolili jsme přitom cestu jednoho specializovaného centra, které koordinuje tyto aktivity napříč všemi obory a úzce spolupracuje s úsekem IT,“ vysvětlil ředitel FN Olomouc Roman Havlík. 

„Jsem velmi rád, že kompetenční centrum pro oblast elektronického zdravotnictví vzniká právě ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ řekl profesor Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky - kardiologické FN Olomouc a odborný garant programu eHealth.

Olomoucká fakultní nemocnice má podle jeho slov v této oblasti v rámci České republiky nejvíce zkušeností, když realizovala řadu projektů národní i mezinárodní úrovně v oblasti eHealth. „Tento moment vnímáme především jako velký závazek do budoucna. Zásadním úkolem je definovat smysluplné oblasti medicíny, v nichž zavedení eHealth povede k systémovému řešení a tedy ke zlepšení prevence, terapie, kvality a bezpečnosti života pacientů se závažnými onemocněními. To vše je nutno doplnit transparentním úhradovým mechanismem tak, aby elektronizace zdravotnictví skutečně začala fungovat pro všechny potřebné občany našeho státu,“ konstatoval profesor Táborský.

Mezi jednotlivé aplikace telemedicíny patří například konzultace mezi vzdáleným pacientem a lékařem, dálkové monitorování zdravotních a diagnostických parametrů, přenos dat od pacienta k lékaři a konzultace dvou a více lékařů.

Pro pacienty i lékaře je telemedicína v mnoha směrech velkým přínosem. Přináší například nesporné zkvalitnění péče, neboť osobní kontakt pacienta s lékařem trvá vždy jen malý zlomek času v porovnání s dobou trvání léčby. K dalším přínosům patří například zvýšení pocitu bezpečí u pacienta, který má kontakt s ošetřujícím lékařem i z domácího prostředí, zvýšení zájmu pacientů o jejich vlastní zdraví, odlehčení práce lékařů od některých rutinních výkonů s malým přínosem pro zlepšení zdravotního stavu pacienta, získání cenných dat, zvládnutí více pacientů v omezeném čase, včasná detekce zhoršení zdravotního stavu pacientů nebo poruchy implantovaného přístroje.

Na straně pacienta přináší telemedicína kromě již zmíněných pozitiv i nespornou úsporu času. Pro poskytovatele zdravotních služeb přináší telemedicína například úspory lůžkových kapacit či zvýšení produktivity celého zdravotního systému. „Telemedicína může přispět k pozitivnímu vývoji řady ukazatelů zdravotního stavu populace, zlepšení místní i časové dostupnosti péče a zvýšení spojenosti občanů se zdravotní péčí,“ řekl ministr Adam Vojtěch.