Sumpersko.net

Aby se v budoucnu dařilo lépe zvládat krizové situace spjaté s nenadálými nákazami, jako je pandemie covidu-19, vzniká v České republice Národní institut virologie a bakteriologie. Půjde o robustní síť, která propojí tři desítky špičkových výzkumných týmů z pracovišť napříč zemí včetně vědců z Univerzity Palackého.

Národní institut virologie a bakteriologie má být českou obdobou německého Institutu Roberta Kocha, spolkového ústavu pro kontrolu a prevenci nemocí. Má propojit výzkumníky a zlepšit koordinaci jejich kapacit při zvládání nových epidemií. Rolí národního institutu bude poskytovat odborná stanoviska a konzultace vedoucím představitelům země, což je klíčové pro účinnou reakci a ochranu zdraví obyvatel. Výzkum zapojených pracovišť se zaměří na tři hlavní oblasti: studium interakce mezi viry či bakteriemi a hostiteli, studium imunitní odpovědi napadeného organismu a vývoj nových diagnostických nástrojů a léčiv proti infekčním onemocněním.

O potřebě vzniku českého „virologického centra“ se začalo vážně mluvit po vypuknutí epidemie covidu-19 v roce 2020. Ta jasně ukázala klíčový význam vědy a výzkumu a také odhalila důležitost aktivní komunikace a sdílení informací mezi jednotlivými vědeckými institucemi. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová vnímá vznik sítě soustředící se na virologii a bakteriologii jako důležitý první krok. „Věřím, že bude tvořit počáteční stádium pro vytvoření národního institutu zaměřeného nejen na výzkum infekčních nemocí a vývoj nových léčiv proti nim, ale i šířeji na dopady těchto chorob na společnost, prevenci a modelování možného rizikového vývoje,“ řekla při představení projektu.

Hlavním koordinátorem vznikajícího centra bude Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. „Covid-19 velmi živě a bolestně ukázal, že epidemie mají potenciál převrátit i naši vyspělou společnost a způsob života naruby. Ukázal také, že v Česku máme špičkové vědecké týmy, které dělají výzkum na světové úrovni, ale postrádáme zastřešující platformu, která by je propojovala, usnadnila jejich spolupráci a poskytovala odborná doporučení politikům či orgánům, kteří mají na starosti potřebná opatření. Jsem proto velmi rád, že tu konečně taková platforma vzniká,“ uvedl ředitel ústavu Jan Konvalinka.

Do konsorcia se zapojilo celkem dvacet osm vědeckých týmů nejen ze zmíněného ústavu, ale i dalších pracovišť Akademie věd ČR, dále z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a také z Univerzity Palackého v Olomouci. „Za Univerzitu Palackého jsou v tomto institutu zapojeny tři výzkumné skupiny zahrnující pracovníky z Ústavu molekulární a translační medicíny a Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP a z Vysokoškolského ústavu CATRIN UP. Výzkumné skupiny z UP novému institutu nabízí expertizu v oblastech antimikrobiální rezistence, zvířecích infekčních modelů, zobrazovacích metod umožňujících detekci a monitorování infekčních onemocnění u malých laboratorních zvířat, humánní virologie a testování antimikrobiální aktivity nových látek,“ přiblížil zapojení olomouckých vědců Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP.