Sumpersko.net

Chodíme a jezdíme podle nich denně. Dávají smysl a pořádek v dopravním provozu již dlouhá desetiletí. Ale kdo z nás ví, jakým vývojem si prošla třeba taková „stopka“, odkdy vykřičník nahradil „doutník“ na značce upozorňující na nebezpečí nebo od kterého roku má pracant na silnici na hlavě čepici se štítkem?

 Nejen na tyto otázky dává odpověď výstava instalovaná od 18. dubna do 16. června v Malém výstavním sále Muzea silnic ve Vikýřovicích, která navazuje na výstavu „Začalo to kamenem“, která byla před několika lety v silničním muzeu ke zhlédnutí. Tentokrát jsou k vidění exponáty ze sbírky muzea, které představují dopravní značky v podobě, jak je známe dodnes.

Historie dopravního značení dopravními značkami v typických tvarech kruhu, trojúhelníku, čtverce či obdélníku je delší, než by se zdálo. Od mezinárodních úmluv 1. třetiny 20. století, které se mj. zabývaly i otázkou dopravního značení, se také odvíjela historie dopravních značek na našem území.

V Československu byly takové dopravní značky zavedeny od 1. listopadu 1935, když  bylo schváleno prvních šest druhů výstražných značek (1. Stružka, 2. Zatáčka, 3. Křižovatka, 4. Chráněný přejezd dráhy, 5. Nechráněný přejezd dráhy a 6. Nebezpečí jiná než 1 - 5). Tyto trojúhelníkové značky byly modré barvy s bílými symboly, většinou podobným těm dnešním.

V květnu 1938 pak byly zavedeny dopravní značky a signály, které pokrývaly již celou škálu významů – 11 výstražných značek (některé opět v modro-bílé kombinaci barev), 19 zákazových a příkazových (nově kruhového tvaru s bílými středy a červeným lemem), značky vyjadřující dopravní pokyny a všeobecné informační údaje ad. V tomto roce byl také schválen pravostranný provoz na komunikacích, jehož platnost měla začít od 1. 5. 1939. Po okupaci německou armádou byl pravostranný provoz zaveden takřka ze dne na den, po německém vzoru přibyly i nové dopravní značky.

Až do roku 1951 se podoba dopravních značek téměř nezměnila, chyběly samozřejmě německé názvy měst a obcí aj. Zásadní úpravu přinesl zákon č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích a Vládní nařízení č. 11/1951 Sb., jímž se prováděl zákon o provozu na veřejných silnicích.  Mezi nejvýznamnější změny patřila např. přeměna značky Stůj, dej přednost v jízdě na hlavní silnici!, když byl její trojúhelníkový tvar nahrazen terčem s trojúhelníkem na ploše a nápisem STOP. U informativní značky Hlavní silnice (s předností v jízdě) došlo ke změně červené obruby na žlutou. Nově se ve škále dopravních značek objevily např. výstražné značky Práce na silnici, Nebezpečí smyku, Přechod pro chodce, Pozor, děti!, a značky vyjadřující informace – např.  Nemocnice, Telefon, Správkárna a Čerpací stanice.

O deset let později byla Vyhláškou  ministerstva vnitra ČSSR č. 141/1960 Sb. ze dne 3. září 1960, kterou se vydávaly pravidla silničního provozu, mj. provedena změna  barevnosti místních tabulí a rozcestníků ze žluto-černé na modro-žlutou.                       

Další změny nastaly opět po deseti letech, když byla  zcela nově zavedena především pravidla pro provoz na dálnicích včetně vzhledu dálničního dopravního značení. Nově byly zavedeny např. značky Boční vítr, Dálnice, Konec dálnice ad.

Mezi nejzajímavější úpravy zavedené od 1. 1. 1976  patřily změny na značce Jiné nebezpečí, když  byl doutník nahrazen vykřičníkem a když byl tvar do té doby kruhové značky Stůj, dej přednost v jízdě! nahrazen osmiúhelníkem. Směrová tabule pro objížďku byla z modrožlutého provedení změněna na výrazné oranžovo-černé. Označení začátku obce bylo změněno z modrožlutého provedení na černobílé a byla zavedena značka pro konec obce.

I v nedávných letech, v souvislosti s mohutným rozvojem automobilové dopravy, docházelo k novelizacím vyhlášek a úpravám pravidel silničního provozu. Přibyly např. značky upozorňující na kruhový objezd, značka označující  nízkoemisní zónu, značka vyznačující městský okruh, značky nabádající k dodržování bezpečného odstupu či značky upozorňující na pohyb konkrétní zvěře na silnici (koní, divokých prasat nebo třeba žab). V roce 2004 byla mj. zavedena nová značka Státní hranice, na které jsou hvězdičky  Evropské unie.

Výstava prezentuje především vlastní sbírkový fond Muzea silnic ve Vikýřovicích, který doplnily unikáty ze sbírky sběratele Jaroslava Louna z olomouckého cestmistrovství Správy silnic Olomouckého kraje, dobové fotografie poskytnul šumperský sběratel pan Petr Možný. Podařilo se tak mj. představit návštěvníkům vývoj některých dopravních značek od 30. let 20. století až do současnosti.  Samozřejmě ty první, z roku 1935, v originálech chybí, ale pro představu doplňují výstavu alespoň v kopiích. Snad se muzeu podaří v budoucnu získat i další zajímavé exponáty, které fond dopravních značek obohatí.