Sumpersko.net

Během loňského roku odhalili zaměstnanci Úřadu práce ČR téměř 16 680 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek. V předešlém roce bylo 9 370. Celková výše škody přesáhla loni 103, 5 mil. korun. O rok dřív to bylo 65 mil. Korun.

Klienti také zatajují své veškeré příjmy, padělají dokumenty, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte. Úřadu práce ČR se daří v rámci vnitřního kontrolního systému tyto případy dobře odhalovat.  „Naši zaměstnanci šetří příjmy za rozhodná období, které klienti dokládají při žádosti o přiznání nebo vyplacení dávek ze systému státní sociální podpory či hmotné nouze.  Pokud se ukáže, že žadatel předkládal nepravdivé či falešné informace, musí vyplacené peníze vrátit zpět,“ vysvětluje ředitelka Odboru pro sociální věci Generálního ředitelství ÚP ČR Zdeňka Cibulková.

Redakci šumpersko.net zajímalo, kolik případů a výši škody zaznamenala krajská pobočka Úřadu práce Olomouckého kraje:  „Padlo už i několik obvinění a také trestů odnětí svobody," informovala mluvčí Kateřina Beránková, která doplnila: „Počet odhalení neoprávněného pobírání dávek v Olomouckém kraji evidujeme v téměř patnácti set případech. Celková výše škody 10 774 tisíc korun. Nejčastěji se jednalo rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí.“

Klienti také zatajují své veškeré příjmy, padělají dokumenty, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte. Úřadu práce ČR se daří v rámci vnitřního kontrolního systému tyto případy dobře odhalovat.  „Naši zaměstnanci šetří příjmy za rozhodná období, které klienti dokládají při žádosti o přiznání nebo vyplacení dávek ze systému státní sociální podpory či hmotné nouze.  Pokud se ukáže, že žadatel předkládal nepravdivé či falešné informace, musí vyplacené peníze vrátit zpět,“ vysvětluje ředitelka Zdeňka Cibulková.

V tomto ohledu se pozitivně projevuje personální posílení v oblasti nepojistných sociálních dávek. Zaměstnanci úřadu mají více prostoru k provádění sociálních šetření, a to jak ohlášených, tak i namátkových, v místě pobytu klientů. Díky tomu se daří snižovat riziko zneužití dávek.

Jak už bylo řečeno - Úřad práce České republiky má velmi dobře nastaven vnitřní kontrolní systém, stejně jako spolupráci se státním zastupitelstvím, policií a obcemi.

Jeho zaměstnanci využívají při odhalování neoprávněného pobírání dávek také znalosti místních poměrů či veřejně dostupných informací ze sociálních sítí.  „Pokud získají podezření, že se konkrétní klient pobírající dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí ihned tuto skutečnost příslušnému státnímu zastupitelství nebo policii. Poměrně často také dochází k tomu, že příbuzní klientů, kteří pobírali některou z nepojistných sociálních dávek a zemřeli, opomenou tuto skutečnost, ať už úmyslně nebo z neznalosti zákona," objasnila Kateřina Beránková.

Příklady zneužití nepojistných sociálních dávek

V říjnu 2015 byl vydán trestní příkaz proti klientce, která způsobila úřadu škodu ve výši 34 920 korun, když pro posouzení nároku na doplatek na bydlení zfalšovala doklad o úhradě nájemného. Soud ženě uložil podmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, s odkladem na dva roky.

Klientka opakovaně předkládala kontaktnímu pracovišti úřadu ráce falešné ústřižky složenek o platbě nájmu, aby mohla pobírat doplatek na bydlení. Pronajímateli ale nájemné neplatila a dávky použila pro svou potřebu. Tímto jednáním se dopustila podvodu a od soudu odešla s podmíněným trestem odnětí svobody v délce trvání pět měsíců. Zároveň musela ÚP ČR uhradit vzniklou škodu ve výši 34 680 korun.

Klient tvrdil, že nemá příjem a žádné peníze k dispozici. Požádal tedy o dávky hmotné nouze. Při prověřování podkladů se ukázalo, že podával daňové přiznání, což se zaměstnancům úřadu práce zdálo podezřelé. Muže proto vyzvali, aby věc vysvětlil. Tvrdil, že zdaňoval staré faktury. Nakonec se ale prokázalo, že mu v rámci daňového přiznání vznikl přeplatek, který si nechal poslat na svůj vlastní účet a tuto informaci vědomě úřadu práce zatajil. Výsledkem bylo pozastavení výplaty dávek v hmotné nouzi a vyčíslení přeplatku ve výši 33 281 korun, který klient bude muset úřadu vrátit. V současné době probíhá správní řízení.

Klientka, která pobírala příspěvek na péči, zemřela. Manžel, jako pečující osoba, neoznámil její úmrtí a dávku dále pobíral a užíval pro svou potřebu. Celková škoda dosáhla téměř 400 000 korun. Vše odhalily zaměstnankyně příslušného kontaktního pracoviště úřadu práce ve chvíli, kdy získaly přístup do evidence obyvatel. Případ skončil u soudu a manžel byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody.

Klientka zatajila příjmy manžela jako společně posuzované osoby v rámci pobírání příspěvku na bydlení. Celková škoda dosáhla 118 128 korun. Úřad práce na ni podal trestní oznámení na policii. Ta ji ve zkráceném přípravném řízení zpracovala. Soud pak uložil ženě podmíněný trest odnětí svobody.

Klientka pobírala příspěvek na živobytí. K tomu si přivydělávala sběrem šrotu. Během půl roku si tak přišla na 75 000 korun. Tuto skutečnost ale „opomněla“ úřadu práce sdělit. Následně byla odsouzená za padělání částek o úhradách za bydlení, neoznámení příjmů a zatajení skutečného počtu společně posuzovaných osob.

Klientka pobírající příspěvek na péči zemřela. Její rodina to úřadu práce nenahlásila, stejně jako předtím nenahlásila, že paní byla hospitalizovaná. Vše se zjistilo až po vypořádání dědického řízení na základě vrácené platby ze zrušeného účtu klientky. Dědicem byl syn, který odmítl neoprávněně přijaté částky vrátit. Učinil tak až těsně před podáním žaloby.

Soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody na dvacet měsíců v případě klienta, který zatajil pravdivé informace o svém majetku, když žádal úřad práce o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, přitom vlastnil nemovitost a několik motorových vozidel. Vzniklá škoda činila 120 000 korun.